Až hořce směšný musí být pohled tenistky Virginie Razzanové na sportovce mluvící po porážkách o tragédiích. Pravé peklo si totiž prožívá právě osmadvacetiletá hráčka, které před nedávnem zemřel na nádor na mozku její přítel. Navzdory všemu však Francouzka hrála na probíhajícím French Open. „Můj přítel si to přál,“ uvedla v emotivním prohlášení rodačka z Dijonu.
Francouzská tenistka prohrála sice hned v prvním kole se slovenskou rodačkou Jarmilou Gajdošovou, na obdivu a sympatiích diváků i spoluhráček ji to však nemohlo obrat ani v nejmenším. Spíše naopak.
„Můj přítel chtěl, abych za každou cenu pokračovala. Chtěl, abych se na kurtu rvala i za něj a já to dělám. Podporují mě přátelé a veškerá veřejnost. Pro ty všechny jsem musela hrát. Bylo to šíleně těžké, abych vůbec dokázala přijít na kurt. Všechno jsem udělala pro Stéphana,“ řekla se slzami v očích Razzanová.
„Vždycky mi věřil. Věděl, že mám v sobě sílu stejně jako měl on. To je důvod, proč nám to spolu klapalo. Měli jsme odvahu dělat věci, na které si jiní nevěřili. Každý den jsme si prožili na sto procent, dodává Francouzka.
„Dnes jsem musela vynaložit všechny síly. Už mi jich ale moc nezbývá. Jsem zlomená. Cítím se sama, i když je kolem mě spousty lidí, kteří mě neustále podporují. Ale musím najít síly, abych se mohla znovu postavit a žít žít, uvedla po prohraném duelu vítězka dvou turnajů na okruhu WTA.
„Je nepředstavitelně složité ztratit tak blízkého člověka. Člověka, s kterým jste chtěla strávit celý život, kterého jste nadevše milovala. Zbyly mi nádherné vzpomínky jak na ty časy, kdy nám spolu bylo fajn, tak i na těžká období, která jsme společně prožili. Žili jsme spolu jedenáct let a já budu pokračovat v tom, co si přál. Dál budu hrát tenis a snažit se být co nejlepší. Vzpomínky na něj mi dávají sílu a odvahu pokračovat,“ říká šestadevadesátá hráčka světa.
Virginie Razzanová se na tiskové konferenci plné emocí objevila s náhrdelníkem, který nezůstal novináři nepovšimnut.
„Tento náhrdelník nosil Stéphan. Před několika lety jsem mu ho dala k Valentinu, když jsme byli na dovolené v Antverpách a on ho od té doby pořád nosil. Měl ho na sobě, i když umíral. Teď ho budu nosit já. Nebudu ho mít při zápasech, protože je hodně těžký, ale jinak ho budu mít vždy u sebe. Cítím tak Stéphanovu přítomnost,“ dojala novináře tenistka.
A co plánuje těžce zkoušená hráčka v dalších dnech? „Program jsme vždy tvořili s přítelem dohromady před sezonou až do Wimbledonu. A já ho zkusím dodržet. Budu hrát v Birminghamu a pak se vrátím na chvíli domů, abych byla aspoň blízko míst, kde jsme spolu žili. Pamatuji si, co mi řekl naposledy, když jsme se viděli. Rozloučil se se mnou, jako bychom se měli brzy zase potkat, ale dobře věděl, že už se asi neuvidíme.“
Řekl mi, že chce, abych hrála na French Open i ve Wimbledonu. To byly pro něho dva nejdůležitější turnaje. Nevím ale, jestli do dokážu. Zkusím se dát dohromady. Hodně jsem díky stresu zhubla, ale vím, že se musím vrátit na dvorce. Musím bojovat. Přítel to tak chtěl,“ uzavírá tragický příběh Virginie Razzanová.
