Šance měl. Chybí mi ale zkušenosti, smutnil po prohře Veselý
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Mluvil tichým hlasem, bylo znát, jak je smutný. Ač před Jiřím Veselým stála ve druhém kole French Open obří překážka v podobě kanadského dřevorubce Miloše Raoniče, šel na kurt vyhrát. Po třísetové porážce 6:7 (4), 4:6, 1:6 si pak hodně vyčítal promarněnou první sadu z náskoku 5:3 a dvou setbolů, i náskok 2:0, jenž si nepodržel hned v dalším dějství.
Před utkáním jste říkal, že pokud se budete držet taktiky, šance budou. Přišly, ale nakonec nic neznamenaly. V čem byl problém?
„Zápas mě mrzí. V prvním setu jsem ho brejknul, měl jsem setbol. Neříkám, že jsem byl do tý doby lepší, ale držel jsem si servis a čekal jsem na brejkbol, který jsem využil. Strašná škoda, že v důležitých stavech nezaservíruju nebo udělám zbytečnou chybu. To mě stálo první a pak i druhý set, když jsem vedl 2:0 a měl výhodu na 3:0. Tyhle stavy musím zvládat líp, jestli chci tyhle hráče porážet.“
Projevuje se v těchto chvílích vaše mládí a nevyhranost?
„Možný to je. On je hráč top ten, má víc zkušeností, je sebevědomější a ví, jak se v určitých situacích zachovat. Musím být prostě důraznější a víc na sobě pracovat.“
Je to sice slabá útěcha, ale zase jste si dokázal, že můžete hrát i s tenisty z elitní desítky.
„Teď mě hrozně štve, že jsem prohrál. Šel jsem na kurt vyhrát. Bohužel to nedopadlo, ačkoliv jsem měl dobře rozehraný první dva sety. Ale určitě je to potvrzení, že s nimi hrát můžu. Zápasy jako s Murraym, Dimitrovem, Andersonem nebo dneska mi ukazují, že to není náhoda, když s nimi hraju vyrovnaně. Daleko horší by bylo, kdybych si ani neškrtnul. Ale pravda taky je, že se počítá jen výsledek. Musím dál pracovat, nejlépe ještě víc. Ještě jsem ve vývinu, nejsem kompletní hráč.“
V Paříži jste vyhrál první grandslamový zápas. Můžete tedy odjíždět relativně spokojený. Nebo ne?
„Cíl byl projít konečně prvním kolem, to se povedlo. Porazil jsem Lukáše Rosola, což je pro mě důležitý skalp. Mohl jsem mít ve druhém kole lepší los, třeba hráče kolem třicítky. Na druhou stranu jsem rád, že jsem měl šanci hrát s tenisty z top 10. Tyhle zápasy potřebuju k tomu, abych se přesvědčil, že se dá hrát se všemi a jsem na dobré cestě. Ale pořád mám obrovské rezervy.“
Raonič je tam, kam vy se chcete dostat. Co vám do hráče jeho kalibru nejvíc chybí?
„Určitě zkušenosti. On odehrál na okruhu ATP daleko víc zápasů. I proto v důležitých stavech dneska zahrál líp. Když potřeboval, trefil servis. A já udělal chybu, jakou on ne.“
Právě takovými odehranými duely ale člověk roste, ne?
„Věřím, že jo. Tohle jsou přesně ti soupeři, s nimiž se potřebuji střetávat, osahat si je a hrát s nimi těžké dlouhé partie, abych opravdu věděl, že s nimi můžu hrát vyrovnaně a teoreticky i vyhrát, když využiju všechny šance. To bych si měl z dnešního zápasu odnést.“
