TOP VIDEA
Mladá Boleslav - Olomouc: Bum! Rozhodčí se po buly skácel na led Mladá Boleslav - Olomouc: Bum! Rozhodčí se po buly skácel na led
Málaga - Granada: Famózní Ochoa! Hostující gólman předvedl úžasný zákrok Málaga - Granada: Famózní Ochoa! Hostující gólman předvedl úžasný zákrok
VŠECHNA VIDEA ZDE

Dva reportéři se na pár dní pro práci na cyklistických závodech vybavili termokamerami a jejich počínání hrozí otřást pelotonem. Novináři tvrdí, že na silnici odhalili sedm jezdců s motorem v kole. Když se to povedlo jim, proč ještě nikdo během silničních závodů nebyl odhalen oficiálně? Mezinárodní cyklistická unie (UCI) čelí i spekulaci, že ve skutečnosti nemá zájem jednat.



Naplno to řekl někdejší americký cyklista Greg LeMond už vloni. „UCI by si měla na pomoc vzít termovize a kontrolovat kola přímo během závodů. Z pár metrů uvidíte rozdíl v teplotě uvnitř rámu. Tohle bych UCI doporučil,“ řekl bývalý trojnásobný vítěz Tour de France.

Místo činovníků unie si z jeho slov vzali příklad reportéři. Thierry Vildary (francouzská televize Stade 2) a Marco Bonarrigo (italský list Coriere della Sera) se s termovizemi vydali na začátku jara na klasiku Strade Bianche a závod Coppi e Bartali a jejich tvrzení vyvolalo na konci víkendu poprask. Tvrdí totiž, že sedm jezdců (bez udání jmen) používalo v kole motor.

„Kontroly UCI? Ne, tohle jsou záběry ze skryté kamery francouzské televize,“ píše se v nedělním vydání Corriere della Sera. Trefuje se současně do metody UCI, která kola testuje pomocí technologie s tabletem, jejíž princip nechce veřejně dešifrovat. „Protože to není efektivní,“ myslí si list.

Vedení UCI se v pondělí ohradilo prohlášením, v němž svoje kontroly označuje za maximálně účinné. Na Paříž–Roubaix a klasice Okolo Flander testovali komisaři vždy přes 200 kol – některá prý před startem, některá v cíli. Nenalezli nic. Jedinou, a navíc dost „malou rybou“ v síti proto zůstává Belgičanka Femke Van den Driesscheová, přistižená v zimě na MS v cyklokrosu.

Zlobí se i Gianni Bugno, prezident Asociace profesionálních jezdců (CPA) a mimo jiné profesionální pilot v helikoptéře. Závodil profesionálně mezi lety 1985 a 1998, v roce 1990 vyhrál Giro d’Italia a dvakrát se stal mistrem světa. „Proč to trvá tak dlouho, než začnete používat termovize?“ ptá se veřejně. S termovizí pracuje při svých letech helikoptérou při zjišťování problémů na elektrických kabelech. „Používám je denně. Jsou efektivní a přesné. Proč je nikdo nepoužívá k odhalení motorů v kolech, je záhadou,“ kroutí hlavou.

Je to stejné jako s Armstrongem

Jsou tací, kteří mají jasno: UCI „odhaluje“ motorizovaný doping stejně bez zájmu jako ten krevní v 90. letech minulého století. Panuje přesvědčení, že například dopování Lance Armstronga vedení cyklistiky raději překrylo, aby nepřišlo o svoji největší hvězdu.

Je to tak i v případě motorů? „Vloni jsme UCI předali podezřelá jména i z Tour de France. Výsledek? Nula,“ postěžoval si Jean-Pierre Verdy, vysoce postavený muž francouzského antidopingového programu.

Unie se v prohlášení brání, že po mnoho let testuje různé metody odhalování mechanického dopingu. „Věnovali jsme pozornost termovizím, rentgenování nebo ultrasonickému testování. Jako nejefektivnější nám vyšla magnetická rezonance s pomocí softwaru, vyvinutého s našimi partnery.“

Její kritici to považují za alibistické. Kontroly před závodem nebo po něm už nic neukážou i proto, že jezdci mohou kola na trati měnit, což se několikrát stalo vloni a vzbudilo to velké dohady například kolem Alberta Contadora na Giru. Třeba právě tam kontroly probíhaly v duchu demontáže rámů kol. Do nich pak komisaři vkládali sondy nebo je prohlíželi. „Motor se dá ve skutečnosti odhalit snadno. Ale musíte na to mít termovizi, ne koukat do rámu. To nepomůže,“ baví se hořce LeMond.

Co musí řešit UCI?

Mechanický doping: Obava je naprosto oprávněná. Používání motorů v kolech může cyklistiku vrhnout do éry podobné té z 90. let minulého století, kdy bujel krevní doping, nikdo nikomu nevěřil a výsledky závodů kolikrát nemělo cenu sledovat dřív než po půl roce, kdy po trestech dostávaly konečnou podobu.

Motorky v pelotonu: S obří medializací cyklistiky roste i počet doprovodných aut a motorek kolem pelotonu, a přestože existují pravidla, jak by se měli jejich řidiči chovat, v konkrétních situacích to často vypadá jinak. Alarmující je střet motorky s jezdcem na závodě Paříž-Roubaix pár týdnů poté, co motorka v Belgii usmrtila závodníka.

Kotoučové brzdy: Po protestech proti jejich používání je UCI dočasně pozastavila. Muselo dojít k dvěma vážným zraněním, shodou okolností opět na Paříž-Roubaix, aby zákaz vstoupil v platnost. Potvrdilo se, jak nebezpečné rozžhavené brzdy mohou při kolizích být. Stačí málo a je z nich doslova krvavá zbraň.  

Protokol o počasí: S touhle pozitivní změnou se cyklistika snaží naučit zacházet od letoška. Protokol umožňuje pořadatelům s jednodenním předstihem zrušit závod nebo etapu, pokud uznají, že počasí a podmínky k závodění mohou být zdraví nebezpečné. Tak došlo například ke zrušení královské etapy na Tirrenu-Adriatiku.