Rallye Dakar sledoval od malička. Hltal Karla Lopraise, jeho triumfy, jeho knížky i fotky. A teď si ten sen, startovat v nejextrémnějším podniku světa také zkusí. „Vlétl jsem do toho rychle a trochu mi to nahání vrásky. Realita se ale projeví až v Argentině,“ říká Martin Prokop, který po sezoně ve WRC vyzkouší v lednu právě i Rallye Dakar.
Je pro vás povzbuzením, že mimo vás startuje i spousta dalších lidí, které znáte z WRC? Loeb, Hirvonen…
„To ano, ale neočekávám, že bychom si předávali rady. Na to jezdím moc dlouho, abych věděl, jak to funguje. Srovnání si člověk musí udělat každý den, aby věděl svou rychlost. Budu se řídit tím, koho uvidím na trati. Chci vědět, koho předjedu nebo kdo mě, abych z toho měl správný pocit.“
Jak vás na to tedy připravují v týmu Toyota?
„Zatím kolem mě chodí ze široka a postupně to z nich leze. Jednou, že tam duny nebudou, pak že dva dny zase jo. Zatím to vypadá, že jedu na krásnou vyjížďku, ale při testech v Dubaji jsem zjistil, že písek je pro mě fakt problém. Nevím o tom nic. Jízda je také jiná, najel jsem třeba 300 kilometrů, což není ani erzeta. Myslím, že to bude postupně vše vylézat.“
Martin Prokop má před sebou velmi náročnou výzvu
Video se připravuje ...
Navíc to bude jiný speciál, než znáte z WRC že?
„Sednul jsem do toho párkrát, testovali jsme tlumiče, pak i opravný test. Vyzkoušel jsem si, jaké to je jezdit v mixéru. Otřesy jsou velké, je to bolavé a nic příjemného. Neříkám že WRC je pro holky, ale není to tak tvrdé, jízda není tak ostrá. Ale tady proti kamenům, jsou to samé nárazy, a jak říkal Jenda Tománek, Dakar je o bolesti. První svezení bylo celkem překvapení, ne že bych litoval, ale chviličku to ve mně dumalo a říkal jsem si: To sis vybral pěknou věc.“
Takže, co jízda v dunách, kterou jste v Dubaji trénoval?
„Pro mě se potvrdily obavy, ten kurz byl přísný. Jel s námi Artur Ardavičius a jeho škola je tvrdá. Moc se se mnou nemazali, že jsem profesionál, a že musím do velkého písku. A netrvalo dlouho a už jsem měl lopatu v ruce a kopal. Pro mě je to noční můra, nechci tam strávit moc času, ty zákony tam platí jinak, než jsem zvyklý a nemáme šanci je z našich poloh znát a umět. Byla to těžká a tvrdá škola. Šlo o to pochopit jízdu na písku, jak se sjíždí ostré duny, co dělat, když se zakopu. Měl jsem adrenalinu, jako jsem v rallye neměl, jel jsem jedničku maximálně dvojku a to už máte pocit, že se zabijete. Jako bych jel ve Finsku 200 kilometrů v hodině. Navíc při těch náklonech jsou vjemy daleko silnější. Jsem zvyklý to mít auto pod kontrolou, ale tady to není, furt musíte jet a držet si tempo. Ta nevědomost, co je za horizontem, je strašná.“
Zajdete si tedy pro radu za vaším kamarádem Násirem al-Attíjou, favoritem Dakaru?
„S ním trávím spoustu času, ale také vím, že klukům nemůžete tolik věřit. Je to blízký závodník, ale když za ním přijdu s otázkou co ten horizont, on řekne: jeď naplno, pak za ním přijdu s rozbitým sklem a on na to, no to nebyl tenhle, pro něj to neplatilo. Ty rady třeba tak úplně nefungujou. Jak nicméně Násir jezdí v poušti je neuvěřitelné. Co jsem ho viděl, tak je to pouštní liška.“
Jakou tedy vy budete mít taktiku v poušti?
„Nestartovat vepředu. Zatím ale nevím, co bude dělat závodní auto. Bude to vysoce výkonné auto, lehčí, lépe se vyškrábe, ale zákonitosti platí stejně. Na ostrou dunu musíte nějak přijet, tyhle věci se budou muset vyzkoušet. Je to navíc hodně psychicky náročné, když ji vyjedete a říkáte si, už musí být konec a najednou vidíte další. Ale ty duny přijdou až devátý den, do té doby mě čeká spousta jiných příběhů.“
Do závodu jste dostal startovní číslo 329, to jste si vybral?
„Ne. Chtěl jsem 321, ale to mi vyfoukl Cyril Despres. Celkem dlouho jsme se o něj přetahovali, ale asi má silnější slovo u organizátorů. Snad bude i 329 šťastná.“
Co vás tedy ještě čeká před odletem do Jižní Ameriky?
„Příprava skončila… dílna, test a Dubaj. Teď mě čeká fyzička a vykrmení se. To je celkem výhoda, že se nemusím hlídat a můžu se cpát. Odlítáme nestandardně brzo, všichni letí 29, my tam jedem 27. 12. protože máme předtím ještě malý test. Auto neujelo ani metr, budeme ho zajíždět a krátce testovat u Buenos Aires. Čeká nás seznámení s týmem i zkoušky, jak si předávat informace během závodu a spolupracovat.“
Související články
