Zlínský kouč Bohumil Páník před derby se Slováckem přidusil elitního útočníka Lukáše Železníka. Naštvaly ho jeho výroky o „chybějícím srdíčku některých hráčů“ po předchozí porážce na Dukle. „Ať si zamete před vlastním prahem,“ vybídl nejlepšího střelce týmu a v tréninku během týdne na něho dupnul. „Dal jsem mu to pocítit,“ přiznal.
Nikdo není nedotknutelný. Ani kapitán, lídr, kanonýr a mediální tvář nováčka v jedné osobě. Na upřímná slova Lukáše Železníka, který spoluhráčům vytknul nedostatek bojovnosti v utkání na Dukle, reagoval podobně důrazně kouč Bohumil Páník. „Jestliže o něčem hovořím, musím být sám v pořádku,“ vzkázal na rovinu svému svěřenci.
Podle kouče Železník přestřelil a sám si to dneska uvědomuje. Přesto dal Páník pro jistotu najevo nesouhlas s útočníkovým veřejným vystoupením po neúspěšném zápase na Dukle. „V tomto jsem nekompromisní,“ řekl kouč Zlína. „Nemluvil jsem s ním o tom, ale on z mého chování určitě cítí, co si myslím. Trošku jsem tento týden zpřísnil na tréninku režim, což pocítil hlavně on,“ přiznal. Dál z toho aféru dělat nehodlá.
Zkušený kouč tvrdí, že z hlediska nasazení a touhy po bodech bylo představení na Julisce v pořádku. Proto mu Železníkova poznámka tolik vadila. „Zvládli jsme běhat, naběhali jsme o osm kilometrů víc než v Plzni. Byli jsme úspěšní v osobních soubojích. A to jak ve vzduchu, tak na zemi,“ vylíčil. Problém byl prý jinde, než tvrdil vůdce mužstva. „Měli jsme problémy technicko-taktické. Špatně jsme řešili věci po převzetí míče a ve finální fázi. To byla hrůza. Těchto výchozích situací jsme přitom měli daleko víc než Dukla,“ uvedl Páník.
Navzdory menší kontroverzi by Železník neměl zítra chybět v základní sestavě. Proti Slovácku bude sedmigólového snajpra potřebovat. „Byli bychom špatní patrioti, kdybychom ten zápas nevnímali trošičku výš než ty ostatní. Emoce fanoušků na nás samozřejmě působí, ale jako trenér musím zůstat za každých okolností nad věcí,“ snažil se zachovat klid před střetem s největším rivalem. Hlavně příznivci protivníka jsou na derby extrémně nažhavení. „Berou nás jako vetřelce, který se dostal někam, kam nepatří,“ usoudil s úsměvem Páník.
