Jakoby z něj všechno spadlo. Ještě před odletem do Moldavska působil brankář Slavie jako ostýchavý chlapík. Po středečním duelu už z něj čišelo sebevědomí. „Rád bych v brance zůstal,“ pravil Jan Hanuš. Mluvil silným hlasem. Svou novou pozici si náležitě užíval.
A bylo proč. Na hřišti Šeriffu Tiraspol sice vyrobil jednu hrubku, která ho málem stála čisté konto, rozhodčí ale gól neuznal. A v závěru se blýskl jedním skvělým zákrokem, pomohlo mu i štěstí.
Slavia s Hanušem byla ráda za remízu >>>
Co jste si říkal, když jste se postavil do branky?
„Vlastně nic. Snažil jsem se na to nemyslet, soustředit se jen na svůj výkon. Nechtěl jsem myslet na to, co je okolo mě a do jakého zápasu vstupuju. Nějak zvlášť jsem se uklidňovat nemusel, na zápas jsem se těšil, věřil jsem si, že ten zápas jako tým zvládneme."
To jste nebyl nervózní?
„Ne, nic takového. Opravdu jsem se na ten zápas hodně těšil. Byl jsem rád, užíval jsem si to. Chtěl bych poděkovat klukům, jsem rád, že jsme neinkasovali."
Kdy jste se dozvěděl, že budete chytat?
„Už v pondělí po tréninku mi něco trenér naznačoval, definitivně mi to sdělil až dopoledne před zápasem."
Vyrobil jste jednu chybu, ze které soupeř skóroval. Gól však nakonec rozhodčí neuznal, víte proč?
„Šlo o ofsajd. Byla tam standardka ze strany a byl jsem hrozně rád, když rozhodčí ten gól neuznal. Na ten míč jsem totiž nedosáhl, branka by šla na můj vrub."
Uznáváte tedy, že jste chyboval?
„Šlo to řešit lépe. Když brankář vyběhne, míč by měl mít. To je jasné. V zápase jsem se na to potom snažil nemyslet."
Když byl míč v brance, vy jste padl zoufale na kolena. Myslel jste si nejprve, že gól platí?
„Ano, myslel jsem si, že je to gól. V tu chvíli mi bylo v zápase nejhůř. Řekl jsem si, dostali jsme branku a ke všemu jsem to neudělal nejlépe. Musel bych pak s tímto pocitem v zápase chytat. To by nebylo příjemné. Jsem rád, že to rozhodčí pískl. Hodně se mi ulevilo."
V závěru se Slavia dostala pod velký tlak, netlačil už jste čas dopředu?
„Přiznám se, že ano. Říkal jsem si hlavně, ať to vydržíme a v závěru neinkasujeme. Byly to docela horké chvilky."
Bavil jste se před utkáním s Martinem Vaniakem?
„Vzal si mě stranou, povídali jsme si jen mezi čtyřma očima. Říkal mi jisté rady do života, jak fotbalové, tak takové ty běžné. Opakoval mi, ať to zvládnu. Kluci taky, bavili jsme se s obránci, rozebírali jsme si některé věci."
Do brány se místo Martina Vaniaka postavil mladičký Jan Hanuš • Foto Michal Beránek (Sport)
Jakou radu od Vaniaka jste využil?
„To, co jsme si povídali, bych si raději nechal pro sebe. Ovšem jeho rady mi pomohly, děkuju mu za to hodně."
Jak snesl, že je dvojkou a vytlačil jste jej vy, o sedmnáct let mladší brankář?
„Každý by chtěl chytat, to je jasné. Ale Martin mi obrovsky pomohl. Už když jsme přišel do Slavie, radil mi, co má dělat, abych se zlepšoval, jaké dělám chyby, jak co zlepšit. Hodně spolu komunikujeme, myslím, že spolu máme i dobrý vztah."
Vaniak přišel o pozici jedničky po chybě. Vy jste také chyboval. Myslíte, že se v brance udržíte?
„Záleží na trenérovi, jak se rozhodne. Já bych byl rád, kdybych v bráně zůstal. Budu makat a uvidíme."
