Vyřazení bolelo. Mysleli, že Spartu přinejmenším ještě víc potrápí. Po pátém čtvrtfinále a porážce 2:5 však pro Zlín sezona končí. „Co jsme dokázali, je docela nad plán,“ hodnotil sezonu s nadhledem kapitán mužstva Jiří Marušák. Tenhle 40letý obránce zůstal po odchodu Čajánka, Lešky nebo Balaštíka jedním z posledních starých válečníků jinak značně omlazeném týmu, který byl ještě v polovině základní části zralý spíš na baráž.
Nejprve ještě k pátému zápasu. Po brance z trestného střílení na 2:1 se ještě mohlo stát cokoli. Jenže necelou půlminutu na to Sparta dala třetí gól. Byl to zlomový moment?
„Byla to velká škoda. Nesehráli jsme to dobře ve třetině, nechali se přečíslit a pak už nastal před brankou binec. Nakonec to dorazil Polášek. V půlce zápasu jsme se dostali na kontakt, ale bohužel.“
V nohách jste měli taky už předkolo s Třincem. Jak jste na tom byli se silami a psychikou?
„Psychicky to bylo v pořádku, přijeli jsme do Prahy bez nervozity, bez tlaku. Byli jsme vyrovnaní. Fyzické síly samozřejmě postupně dochází, nabalovalo se to. Když hrajete pět zápasů na maximum, do toho ještě nějaké prodloužení, nasbírá se to. Možná bychom Spartu potrápili o něco víc, ale nemyslím, že bychom je válcovali.“
Na Spartě dokázali jedno nutkání urvat, doma se to nepodařilo. Čím to bylo?
„Jednoznačně jsme nenavázali na tu disciplinovanou hru, která se nám ve druhém zápase opravdu povedla. Nedělali jsme chyby, vyvarovali jsme se vyloučení. Byli jsme velmi efektivní v koncovce a tak nějak jsme tajně doufali, že na to ve Zlíně navážeme. Ale Sparta hru přetáhla na svoji stranu aktivitou, pohybem. A my tahali za kratší konec.“
Vyřazení určitě bolí, ale jak byste zhodnotil celou sezonu, která po zlé první polovině vlastně skončila úspěchem?
„Vzhledem k tomu, kolik a jakých změn se událo po minulé sezoně, tak ta adaptace nových hráčů chce vždycky čas. Dá se říct, že jsem i očekával, že ten začátek nebude úplně ideální. Nakonec to tak i bylo. Za celou sezonu zaslouží absolutorium
Libor Kašík
s Holasem (Petr Holík). Po svém příchodu nás zvedl Roberts Bukarts, ty jeho góly to zvrátily na tu lepší stranu, že jsme začali vyhrávat vyrovnané zápasy, v nichž nám předtím chyběl ten jeden gól, abychom brali tři body. Po remízách to strašně pomalu naskakuje, potom se to začalo trošku převažovat. To, co jsme dokázali, je docela nad plán, nad reálné možnosti tohohle týmu.“
Bylo hodně důležité, že vedení podrželo trenéra Vlacha?
„Mnohem líp se koncepčně pracuje trenérům, pokud mají důvěru. Všichni říkají, že to je zlínské specifikum, ale všichni tam drží při sobě, tu důvěru mají a ve finále je vidět, že ji nakonec splásíme. Takže asi to je ta vhodná cesta pro tým, jako je Zlín.“
Jak to vidíte na příští sezonu? Budete pokračovat?
„Je to docela čerstvé, musím si to v klidu rozebrat. V podstatě nevylučuju ani jednu z variant, nerad bych dělal rozhodnutí v nějakých emocích. Na konci sezony jsem na tom zdravotně asi nejlíp proti začátku, který jsem měl takový smolný. Držím dobře a teď jde o to naladit hlavu, jestli bude motivace do další letní přípravy, jestli bude chuť a vůle. Samozřejmě, vůle musí být z obou stran. Mlátit hlavou do zavřených dveří nebudu. Uvidíme, jsme domluvení, že si sedneme s manažerem a povykládáme si.“
Co budete dělat v příštích dnech?
„Asi na pár dní vypnu. Jednoznačně. Možná, podle počasí, třeba ještě zajedeme s rodinou na hory. těžko říct. Každopádně si budu chtít odpočinout."
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
