Až do neděle sklízeli hřmotný aplaus, z domoviny chodily do Moskvy zprávy o frontálním nadšení fanoušků z produkce hokejového týmu v Moskvě. Podceňovaná parta, semknutá jistou nedůvěrou, přepisovala prognózy, mnohým vytřela zrak, sama sobě taky… Nedělní porážka s Dány po nájezdech přinesla první hmatatelné otazníky. Zastavím se u jednoho. Aleš Hemský.
U otazníku, který nebude jednoduché vygumovat. V pátek prezentovaný verdikt trenérů nevyužít možnost doplnění sestavy o mistra světa z Vídně 2005 nemusí zůstat bez odezvy. Nikdo nechce malovat čerty na zeď, ale uznejte: Domníváte se, že by Hemský nebyl přínosem? Že by si svou parketu v „EHT“ týmu nenašel? Obzvlášť pod dojmem ofenzivního trápení s Dánskem se nemohu zbavit dojmu, že otrávenost z marného dobývání soupeřova území by Hemského fígle rozptýlily.
Uznávám, mám dlouhodobě slabost pro Hemského hokej. Protože je tolik jiný než u ostatních. Výživnější, šťavnatější, mazaný, důmyslný, opak tuctovosti. Jeho „měkké“ ruce dokážou vybruslit ze všech myslitelných situací, připravit gólovou šanci prakticky z ničeho. Jistě, můžeme se bavit o křehkosti pardubického rodáka, ale teď nemá cenu řešit historii, nýbrž jen a jen současnost.
Aleš Hemský nahlásil reprezentaci z Dallasu, že je připravený. Její lídři po něm přesto nesáhli. Snad pod dojmem nečekaně výborných výsledků a částečně i hry. Sáhli o kousek vedle, po bažantovi Radku Faksovi . Což samo o sobě není chyba, 22letý mládenec prožil v NHL průlomovou sezonu, zasloužil si povolání.
Ovšem nejen on. Jak už bylo zmíněno, duel s Dány naplno prokázal, že v tu chvíli by Hemského vyzrálost a chladná hlava psaly více.
VIDEO: Podívejte se na sestřih utkání s Dánskem
Na české hráče evidentně padla únava, hráčům to nebruslilo, okysličení dlouholetým hráčem NHL, navíc po všech stránkách prozkoušeným, by pomohlo. V dané situaci by Hemského přítomnost posloužila jako výtah ze stagnace, národní tým by dostal potřebný drajv. Rovněž do poněkud utahaných a načtených přesilovek by dorazilo oživení.
Rozumím tomu, pokud trenéři nechtějí sahat do osvědčených vazeb. Na druhou stranu, v jistém stadiu turnaje je třeba si uvědomit a zhodnotit, jak dlouho nastavená souhra na daném levelu vydrží, jaký potenciál dožití má.
Pánové Vůjtek a spol. usoudili, že se jim hráč s 13 sezonami NHL na pažbě nevleze do prvních tří útoků. No, tady vážně nevím… Velice rád bych se pletl, ale mám pochybnosti.
Vedou mě k tomu i reminiscence z minulých akcí, při nichž Hemský navlékl nejcennější dres. Ač většinou začínal na závětrné pozici, mimo elitní komanda, v průběhu podniku se vždy vyšvihl dopředu, až na něj ve finiši akcí trenéři spoléhali jako na jedno z českých es a pohledem ho prosili o nějaký ten nápad, co by mančaft pronesl dál. Víc než kohokoli jiného.
Navíc je absolutně bezkonfliktní, (nejen) v rozjeté misi přijme jakoukoli roli s vědomím, že se stejně díky svému kumštu probourá k hodnotnějším porcím času.
Pořád mocně věřím tomu, že si čeští hokejisté proti Dánsku vybrali jen oddechový čas, v úterý při poledním menu rozjezdí Švýcary a v nashromážděném laufu se pustí do stěžejní etapy šampionátu. Kde všechno dobré, co v sobě doposud nashromáždili, náležitě prodají.
Protože kdyby to mělo dopadnout jinak, z Hemského odmítnutí se rázem stane pořádně drahý špás. A vyloženě zbytečný.
Témata:
Česko, reprezentace, blog, Miroslav Horák, aleš hemský, sport, hokej, ms v hokeji 2016, Sport na Heureka.cz
