Legendární sprinterka Merlene Otteyová kromě běhání už také úspěšně podniká SUŠICE - Stále zůstává atletickou královnou. Merlene Otteyová má za sebou skvělou kariéru ozdobenou osmi olympijskými medailemi a čtrnácti kovy ze světových šampionátů, včetně tří zlatých. Sedmačtyřicetiletá Jamajčanka se slovinským pasem v sobotu při mistrovství republiky družstev v Sušici doběhla druhá za českou juniorkou Kateřinou Čechovou. * Co říkáte tomu, že Čechová je o 28 let mladší? "Ano, to ano..." (smích) * Jak se vám závodí proti tak mladým soupeřkám? "Dobře. Naneštěstí nejsem v nejlepší kondici. Přála bych si, abych byla. Potom bych na Čechovou v závěru víc zatlačila. Zdá se mi velmi koncentrovaná. Neuspokojí ji být nejlepší juniorkou v Česku. Chce být nejlepší na světě. A to je ta nejlepší výchozí pozice pro to, aby jednou byla úspěšná." * Zůstáváte déle mladá, když závodíte s takovými atletkami? "Podívejte, já jsem pořád mladá uvnitř. Vůbec se necítím na čtyřicet sedm, mám mladé srdce. Mentálně jsem mladá, cítím se na pětadvacet. A navíc, věk, to jsou jen čísla. Běhám kvůli srdci, ne kvůli penězům." * Před pár dny jste běžela na mistrovství světa v Ósace v osmatřiceti stupních, v Sušici bylo kolem desíti. Co s vámi taková změna udělala? "Nebylo to jednoduché, ale pořád to bylo snazší než v pátek v Curychu. Tam bylo devět stupňů, silný vítr a pršelo. To tady aspoň chvilku ne." * Šéf brněnského Olympu Josef Sečkár vám koupil teplé papuč... "Ano, dostala jsem opravdu krásné boty. Bohužel jsem v nich nemohla běhat." (smích) * Můžete si je vzít sebou, až pojedete ve Slovinsku lyžovat do Alp. "Ne, já nenávidím lyžování. Moc ráda sleduji zimní sporty, ale jenom ze svého sofa. Dívám se na všechno ze zimní olympiády, sjezdové lyžování, běh, skoky. To je můj oblíbený způsob, jak trávit zimu - dívat se na zimní sporty. Jsem velký fanoušek." * A sama jste nic z nich nezkoušela? "Jela jsem se jednou podívat na lyžařské závody, ale skoro jsem tam umrzla. Tak jsem se rozhodla - jednou to stačilo, nikdy už se nevrátím." * Co takhle boby? Ty mají na Jamajce tradici... "To ano, ale musíte při tom šlapat po ledu. Takže nic pro mě." * Startovala jste už na olympijských hrách 1980 v Moskvě, jaké vám zůstaly vzpomínky? "Je to sice dávno, ale na svoji první velkou mezinárodní akci nikdy nezapomenete. Nepamatuji si detaily, ale uvnitř zůstaly ta úžasná atmosféra, pocity z Olympijského stadionu. Byla to jedna z mých nejlepších olympiád. Byla jsem dvacetiletá holka a vracela jsem se se stříbrnou medailí z dvoustovky. To pro mě bylo fantastické." * Na olympijských hrách jste nikdy nezískala zlato. Schází vám? "I kdybych z toho byla smutná, nic by se tím nezměnilo. Bohužel mi zlatá medaile vždy o pár tisícin unikla. V podstatě to není žádný rozdíl. Možná by bylo lepší, kdyby se dávaly dvě zlaté medaile. Jenže pravidla jsou jiná." * Kde máte uloženy všechny své medaile? "Ty z dětských a juniorských kategorií jsou na Jamajce u mé matky. Další v Kalifornii s mou sestrou. A všechny, co jsem získala od roku 1990, mám ve Slovinsku." * Na Jamajce vám ještě zaživa postavili sochu, to není právě běžné. "Já vím, ale snažím se to brát s odstupem. Byla to pro mě obrovská čest. Co na to říct? Mám už dva roky svoji sochu. Páni!" * Jste na Jamajce často? "Jednou, dvakrát do roka. Pořád tam mám svoji rodinu, svůj dům." * Co máte na Jamajce ráda? "Jamajské slunce, to tady postrádám. I když na Jamajce prší, máme teplé deště. Tady jsou deště strašné. Já vím, na Jamajce máme i hurikány, ale je tam stále třicet stupňů. A jamajské ovoce mi moc chutná. Jen kultura tam nemá takovou tradici jako v Evropě. Víte, Jamajka je docela mladá země." * Vždyť v Evropě taky můžete jít na pláž, zvlášť ve Slovinsku nebo v Chorvatsku. "Ale to není ono, zvlášť ty slovinské pláže. V Chorvatsku je to lepší, to ano. Jenže jamajské pláže jsou prostě nádherné. Bílý písek, romantika, tam si to mnohem víc užiju." * Zůstalo pro vás běhání vášní? "Určitě. Atletiku dělám pořád ráda. Když skončím, bude to jenom proto, že už nebudu moct běhat." * To vyznáváte podobnou filozofii jako česká legenda Jarmila Kratochvílová. "Ještě běhá?" * Je trenérka, koučovala Ludmilu Formanovou, ale pořád běhá rekreačně. "Jasně. Musíte běhat, i když už nezávodíte. Běhat pro sebe, své zdraví a pocit stálého mládí. Běhání je to nejlepší cvičení. A dobré je, když vás k němu nemusí nikdo nutit a děláte to prostě pro sebe. To je pak fajn." * Jak vzpomínáte na Jarmilu Kratochvílovou? "Pamatuju si, jak jsem ji viděla na olympijských hrách v Moskvě. Říkala jsem si: takhle rychle nemůže nikdo běhat! Bylo to fantastické. Ona byla neuvěřitelná. Viděla jsem, jak běhá dvousetmetrové úseky s krátkou přestávkou. Byla jako králíček Duracell! Napadlo mě, že bych uběhla dva takové úseky a byla bych mrtvá." * Co děláte kromě běhání? "Pořád trochu trénuju. Ráda chodím na jazzové koncerty. Ve Slovinsku taky podnikám. Mám laboratoř, která pracuje pro slovinské atlety. Pracujeme na technice tréninku. Nesoustředíme se jen na atletiku. Pomáhám třeba fotbalistům Barcelony i astronautům." * Jak? "Pro fotbalisty jsme monitorovali práci svalů a zkoumali, jak se vyrovnávají s únavou. Vyvinuli jsme na to speciální přístroj. S experty z NASA se zase zabýváme problémem atrofie svalů při dlouhých pobytech astronautů ve vesmíru ve stavu beztíže. Také hledáme, jak nejlépe pomoci pacientům, kteří jsou po operaci." * Sníte o výletu do vesmíru? "Ne, nejsem fanoušek létání. Nechávám nebe ptákům." * Často jste si vybírala partnery ze sportovního prostředí. V osmdesátých letech jste byla vdaná za amerického výškaře Nata Page, později jste byla spojována s italským sprinterem Stephanem Tillim nebo slovinským veslařem Janim Klemenčičem. Je těžké být slavnou atletkou a mít zároveň osobní život? "Samozřejmě. Je to oběť. Potřebujete svůj čas a prostor. Už na škole jsem musela dělit čas mezi studium a běhání. A studium bylo pro mě důležité! Už tam jsem poznala, že když chci něco dokázat, musím se soustředit jen na jednu věc. Později to pokračovalo. Mohla jsem zapomenout na kino, na dovolené nebo třeba jen na to, že bych si lehla a trochu si pohověla. Člověk musí být trochu sobecký." *** MERLENE OTTEYOVÁ Narozena: 10. května 1960 v Hanoveru na Jamajce (od roku 2002 reprezentuje Slovinsko) Olympijské hry: 1980: 2. na 200 metrů, 1984: 3. na 100 a 200 metrů, 1992: 3. na 200 metrů, 1996: 2. na 100 a 200 metrů, 3. na 4x100 metrů, 2000: 2. na 4x100 metrů Mistrovství světa: 2. na 200 metrů, 3. na 4x100 metrů, 1987: 3. na 100 a 200 metrů, 1991: 1. na 4x100 metrů, 3. na 100 a 200 metrů, 1993: 1. na 200 metrů, 2. na 100 metrů, 1995: 1. na 200 metrů, 2. na 100 metrů a 4x100 metrů, 3. na 200 metrů
Témata:
