Situace kolem Koukalové: Neztratila hlavu, všechno spěje ke Koreji

Královna českého biatlonu Gabriela Koukalová stále netrénuje naplno • Foto Profimedia.cz

Červnový trénink v Hnanicích. Jízda na kole. Najednou rup, a ucítila pnutí v lýtkách. „Úplně mi v tu chvíli vypnuly nohy,“ říkala pro iDnes.cz Koukalová . Sotva slezla z kola, sotva se dostala na pokoj. Lýtkové svaly měla vykřečované a bolesti se nezbavila doteď. Diagnóza zněla: chronické přetížení úponů lýtkových svalů a bolesti okostic. „Tohle byla věc, která vznikla dlouhodobým sportováním a zatěžováním organizmu. Svaly pohybového aparátu se v tu chvíli mohou takto projevit,“ vyprávěl fyzioterapeut Roman Karpíšek. A ani další věci tomu nepomohly. Bývalé problémy s achilovkami? Přetrénování na jaře? Nebo důsledek změněné techniky běhu? „To nevylučuju, i ona se zde snaží posouvat dopředu. Těch příčin však může být spousta,“ přemítal Rybář. Zůstává tedy pod dohledem Karpíška i profesora Pavla Koláře.

Gabriela Koukalová před odletem do Finska s manželem Petrem • Foto Mária Rušínová (Blesk)

Doma nezůstává, dál bojuje. I ona odletěla na poslední přípravu do finské Imatry a v tomto týdnu se tam chystá opět vrátit. „Netrénuje zcela naplno, protože to nejde, ale odtrénovala, vše co měla a jak jsme měli naplánované s těmi úpravami, které jsme museli udělat. Že bych ale tady z toho skákal tři metry do výšky, to ne,“ přiznal včera Rybář. „Pozitivní však je, že mohla trénovat a že jsme tam mohli udělat alespoň nějakou práci. A uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál,“ podotkl. Má to být tedy důvod k mírnému optimismu? Může být. Ale neznámá přetrvává: „Řeknu, že se to lepší, až uvidím vyhlídku toho, že bude moci závodit. A dokud to neuvidím, je to jeden den tak, a další jinak. Nedovolím si tedy nic tvrdit, protože trénink je stále omezený,“ doplnil Rybář.

Gabriela Koukalová při nástřelu před sprintem v rámci Světového poháru • Foto Petr Slavík/Český biatlon

Je potřeba ji motivovat? Utěšovat? Nebo je s aktuálním stavem smířená? „Bojuje,“ chválí ji Rybář. A sám to v těžké situaci oceňuje. „Na to není člověk nikdy připravený, když máte olympijskou sezonu a náhle nemůžete trénovat, jak byste chtěli. Psychika každopádně dostává zabrat,“ ví reprezentační šéftrenér. Nicméně česká biatlonistka nic nevzdává. Co se týče tréninků, snaží se je dokončovat. Dál rehabilituje. Žene ji letošní výzva, zkušenosti, že se dříve vykřesala i z jiných věcí nebo příklad Ondřeje Moravce , který se po infekci jater už zapojil do plného tréninku. „Někdo může dělat všechno na sto procent, někdo ne. Ale je to proces, který se musí řešit ze dne na den, a my se s tím snažíme pracovat. Musíme tak hledat pozitivní věci, že byla na sněhu, že se mohla připravovat. Je tam však stále to ´ale´, protože to nejde, jak bychom si představovali,“ řekl Rybář.

Gabriela Koukalová se opět stala královnou českého biatlonu • Foto Michal Beránek / Sport

Obezřetný trénink a snížené dávky nestačí. Aplikoval se ultrazvuk, uvolňuje se svalové napětí, provádí se regenerační masáže. Po každém tréninku rehabilituje Koukalová nejméně hodinu a půl. Od kompenzačních cvičení se přechází až k fyzikálním terapiím s různými přístroji. Do bot dostala i speciální molitanové vložky, aby se jí odlehčilo. A příčiny se snažil v minulých měsících odhalit i uznávaný profesor z oboru biochemie. Na kolik procent intenzity tedy Koukalová trénuje? „To ani není v procentech. Je to ze dne na den a na základě stavu, který je. Snaží se trénovat naplno, jak může, někdy vydrží dvě hodiny, někdy hodinu, je to o tom, co jí tělo povolí,“ vypráví Rybář. Ale uznává: „Pere se s tím. To je jedna z pozitivních věcí, že neztratila hlavu a nehodila vše pryč. Snaží se s tím bojovat, protože olympiáda je přeci jen ještě relativně daleko.“

Gabriela Koukalová při svém prvním závodu v Koreji • Foto Petr Slavík (Český biatlon)

Klíčová otázka. Sama Gabriela Koukalová připustila, že úvodní díl Světového poháru v Östersundu na přelomu listopadu a prosince proběhne bez ní. Tedy jak úvodní smíšená štafeta, tak následný vytrvalostní podnik, sprint i stíhací závod. Co na to šéftrenér? „Östersund? Ten vůbec neřešíme, protože je tak blízko. Tím, že Gábina stále stoprocentně netrénuje, tak si to nedovolím tvrdit. Ale nechme to běžet,“ uvedl Rybář. V kuloárech se spekuluje o možném návratu na konci prvního trimestru (Annecy) respektive na začátku druhého (Oberhof), vše je však závislé na zlepšení jejího zdravotního stavu a navrácení se do stoprocentního tréninku. I proto do Östersundu s týmem poletí, ale… „bude s námi, protože se potřebuje připravovat. Nehodili jsme vše za hlavu a snažíme se pořád s olympiádou kalkulovat. Co se však bude dít, uvidíme,“ míní Rybář.

Trenér Ondřej Rybář u biatlonového servisního kamionu • Foto Barbora Reichová (Sport)

K nim to vše spěje. Ani ne k jednotlivým závodům, ani ne k možnému útoku na křišťálové glóby. Hry v Pchjongčchangu je to, o co běží. „Takže olympiáda je primární cíl a Světový pohár ne?“ zazněla od novinářů otázka na Ondřeje Rybáře. Ten přikývl: „Samozřejmě.“ A od toho se dá vše odvíjet. Vzhledem ke zdravotním potížím, které Koukalovou postihly, došlo i k jasně stanoveným cílům, kterým se bude podrobovat příprava a možný návrat. „Většina lidí má v hlavě to, že jsou olympijské hry, a jde o to, aby byla připravená na olympiádu. A jestli odstartuje v Östersundu, Hochfi zlzenu, Annecy, Oberhofu, Ruhpoldingu nebo Anterselvě, je mi úplně jedno,“ uvedl Rybář. Aby ne, je to vrchol čtyřletého cyklu, kde Češi budou obhajovat pět medailí. A pro Koukalovou je to výzva získat poslední úspěch, který ještě ve své vitríně nemá: olympijské zlato.