PŘÍMO Z WIMBLEDONU | Pro Adama Pavláska je Novak Djokovič nejoblíbenějším hráčem. Vzorem, jemuž by se chtěl jednou přiblížit. Ve Wimbledonu si s velkým šampionem alespoň podal ruku po utkání, z něhož neměl radost. Na velkém dvorci číslo 1 získal jen 5 gamů, za 94 minut podlehl 2:6, 2:6, 1:6.
V kariéře jste vyhrál dva grandslamové zápasy, Srb dvanáct grandslamových titulů. Projevil se na kurtu respekt ze soupeře?
„Respekt je vždycky, zvlášť na kurtu, na kterém je jako doma. Pro mě je to svátek. Škoda, jak to dopadlo. Chtěl jsem hrát trošku vyrovnaněji, ale dal mi na frak. Byla to škola hrou. Dobrá zkušenost a motivace, abych se s ním potkal znovu a předvedl rozhodně lepší výkon. Chtěl jsem ho potrápit a teď jsem zklamaný z klacku, co jsem dostal. Dobrá zkušenost, akorát škoda, že zápas nebyl vyrovnanější.“
Djokovič vyhrál generálku v Eastbourne, i ve Wimbledonu zatím dokazuje, že s jeho krizí to nemusí být tak strašné.
„Krize byla na mojí straně, ale to je dané okolnostmi. On šel do zápasu s tím, že jsem pro něj nic, dá se tak říct.“
Jak jste se cítil na druhém největším kurtu Wimbledonu?
„Neznervózňoval mě. Když jdu hrát před takové publikum, tak si přeju předvést výkon, aby se lidem líbil a já byl spokojený, což se mi nepovedlo. Škoda, že jsem se neukázal v lepším světle, ale je to motivace dál makat a ukázat, že nejsem taková nula. Chtěl bych, aby ke mně i takoví borci měli respekt a věděli, že se mnou můžou mít vyrovnaný boj.“
U sítě jste se vřele pozdravili. Udělal na vás Djokovič dojem?
„Je to sympaťák, můj idol. Cením si ho nejvíc ze všech těch hvězd. Jsem rád, že jsem měl možnost si s ním zahrát.“
Co vám na Djokovičovi imponuje?
„S ním se hraje o každý balón, moc chyb neudělá. A když má šanci, jde proti. Má skvělý pohyb, je to komplexní hráč. Federer hraje rychle z lajny, ale Djokovič se mi líbí víc. Když mám den, tak se snažím hrát podobně.“
Nechtěl jste si říct o podpis?
„To zase ne. Mám 'hand shake' u sítě. Teď se nebudu do konce života mýt. (směje se). Já takový nejsem, že bych sbíral podpisy nebo fotky. Nikdy jsem od nikoho žádnou fotku nechtěl. Chtěl bych, aby lidi chtěli fotku ode mne. Je těžké být jako Djokovič, ale budu se snažit, abych mohl být hrdý na práci, co dělám a abych měl za sebou nějaké výsledky.“
Dřív vás provázela pověst nadaného, leč nepříliš pracovitého hráče. Cítíte, že jste dospěl?
„Je pravda, že mi dřina úplně nevoněla. Byl jsem flink. V posledních dvou třech letech jsem se dostal na slušnou úroveň. Viděl jsem, že práce něco přináší. Občas si povím: Dneska se mi nechce nic dělat. Ale stává se to výjimečně. Makám solidně, což by nejlíp posoudili trenéři.“
Táhne vám na třiadvacet. Utíká vám čas na průlom do špičky. Cítíte touhu pořádně zabrat?
„Říká se, čeští tenisté dozrávají později. Ale pro mě jsou to bláboly. Nehodlám čekat. Mám drajv, nakoukl jsem do stovky a viděl, že na turnajích ATP je ten život úplně jiný. Je paráda hrát před plnými stadiony. Chci se do té stovky vrátit a cítit se v ní pohodlněji. Jen musím makat dál, abych se vrátil na místa, na kterých jsem byl na konci minulého roku.“
Související články
