PŘÍMO Z KATARU | Po třech fedcupových titulech, dosavadním vrcholu její kariéry, se tenistka Lucie Šafářová dočkala velkého singlového úspěchu. V katarském Dauhá porazila ve finále bývalou světovou jedničku Victorii Azarenkovou 6:4 a 6:3 a získala svůj šestý titul na okruhu WTA, první z kategorie Premier. Je proto jejím nejcennějším.
Stejně jako brankář Dominik Hašek ve finále olympiády v Naganu mohla i Lucie Šafářová v Dauhá začít slavit svoje průlomové vítězství o něco dřív, než zápas oficiálně skončil. S pohledem upřeným na světelnou tabuli, kde grafika ukazovala dopad závěrečného úderu z rakety Victorie Azarenkové, si s malým předstihem vychutnávala životní okamžik.
Azarenková si sice vyžádala jestřábí oko, ale Šafářová u dopadu míčku byla hodně blízko. Věděla, že na čáru nedopadl. Grafika to potvrdila a Šafářová mohla radostí vystřelit ruce do vzduchu. Titul byl její.
„Byla jsem přesvědčená, že to byl aut. Byla to velká směs radosti, štěstí a euforie,“ popsala 28letá brněnská rodačka závěrečné vteřiny.
Zaznamenala jste právě největší úspěch kariéry?
„Jeden z nich. Semifinále Wimbledonu je taky parádní, tohle je první titul turnaje kategorie Premier, z čehož jsem opravdu hodně nadšená.“
Nejlepší tenis kariéry ale hrajete asi určitě.
„To ano, teď to tak můžu říct. Začalo to už vloni, kdy jsem hrála výborný tenis, přes zimu jsem hodně trénovala a teď se mi daří na to navazovat.“
„Tohle ještě na uklidnění není, protože je to jen začátek a stát se může cokoliv, ale je to určitě povzbuzující. Já jsem ale pak servis ztratila taky, takže to bylo 3:3 a jelo se nanovo.“
To byla hodně důležitá pasáž. Vaše vedení 3:1, pak obrat na 3:4 a nakonec vítězství v setu 6:4. Jak jste tuto fázi zápasu vnímala?
„Ona se hodně chytala, velmi dobře zahrála game, kdy mi vzala podání, udržela si svoje a já jsem se ocitla ve stavu 3:4. Ten další game ona měla další tři brejkboly, jeden z nich jsem odvrátila na síti, a to bylo hodně klíčové. Kdyby to šlo na 3:5 a ona šla podávat, mohl se zápas odvíjet úplně jinak. Ale to se nestalo, já jsem srovnala, dobře jsem se naladila na další returnový game a podařilo se mi set zvládnout.“
Dostavila se během finále i nervozita?
„Měla jsem v hlavě hlavně to, že jsem tady hrála dobře celý týden a moje výkony se stále zlepšovaly. Chtěla jsem využít svoji šanci a titul vyhrát. Jestli jsem něco změnila oproti předešlým finále, která jsem prohrávala, tak toho moc nebylo. Hlavně jsem si šla zápas užít, vychutnat si atmosféru finále před plným hledištěm. A především jsem šla naplno do každého míče, protože to bylo hlavní. S hráčkami jako je Vika nemůžete jenom tak vracet nebo odehrávat míče od sebe. To by nešlo.“
Nakonec jste se dostala do takového rytmu, že na 5:3 ve druhém setu jste zvyšovala impozantním gamem se třemi esy a jedním vítězným úderem.
„Vika šla hodně do returnu, takže jsem měla jasno v tom, že musím jít do podání naplno. Jelikož pokud chcete vyhrát, musíte si za tím jít. Takhle jsem to vnímala a dařilo se mi to realizovat. Musím se sama i trochu pochválit, jak jsem hrála, jak jsem to zvládla i psychicky, a jsem strašně šťastná, že se mi podařilo vyhrát poprvé takhle velký turnaj.“
Vraťme se ještě k úplnému konci, kdy jste čekala na jestřábí oko.
„Byla jsem přesvědčená, protože jsem míček viděla v autu, takže bylo potřeba vlastně jen počkat na to, jestli jsem to viděla dobře. Radost a štěstí přišly okamžitě.“
Proběhlo nakonec setkání s Davidem Beckhamem, hostem turnaje?
„Neproběhlo, a ani nevím, jestli na finále byl. Nějak to neřeším. Stejně tyhle události nevyhledávám.“
Související články
