Vyrůstali spolu, bydlí spolu a teď spolu hrají ligu. A aby toho nebylo málo, trénuje je táta. Bratři Haškové patří k nejvýraznějším tvářím Bohemians, střed zálohy často mají pod palcem právě oni. O staršího Martina se zajímají na slavných českých adresách, mladší Filip v lize začíná. „Jsme spolu skoro pořád, ale na nervy si nelezeme,“ říkají ve dvojrozhovoru pro deník Sport.
Góly
Domácí: 24. Nečas, 90+2. Krch
Hosté: 64. Keita, 82. Voltr
Sestavy
Domácí: Fryšták – M. Dostál, Krch (C), Šmíd, Schumacher – F. Hašek, Švec (76. Mašek), M. Hašek, Bartek (68. Vodháněl) – Yusuf Helal, Nečas (68. Záviška).
Hosté: Kočí – Tregler, Kodr, Nový, Antwi – Jan Rezek, Květ (60. Keita), Soldát, Fantiš (C) – Katidis (46. Průcha), Voltr (82. Nitrianský).
Náhradníci
Domácí: Valeš, Jindřišek, Záviška, Vodháněl, Vaníček, Mašek, Koubek
Hosté: Švenger, Nitrianský, Skácel, Průcha, Pejša, Keita
Karty
Domácí: M. Dostál, Švec
Hosté: Tregler, Soldát, Soldát, Antwi, Kočí
Rozhodčí
Pechanec – Kotík, Kožár
Stadion
Ďolíček, Praha-Vršovice
Návštěva
3771 diváků
Když po zápase jdete na tiskovku trenéra Martina Haška, máte dvě jistoty: nebude to krátké a nebude to nuda. Totéž zažijete při povídání s jeho syny, Martinem juniorem a Filipem. Oba mluví v dlouhých souvětích, pomáhají si při tom rozmáchlými gesty a Martin se na konci jedné košaté odpovědi s úsměvem přistihne: „Jaká vlastně byla otázka?“
Mladí Haškové jsou stejně jako otec továrna na energii. Po natáčení pro televizi, při kterém se královsky bavili, si v Ďolíčku sedli ke stolu na dvojrozhovor pro deník Sport. Mluvilo se o Martinově zimním (ne)přestupu, Filipově tajemném zranění i o tom, proč táta jezdí do práce sám.
V jednom týmu jste už spolu hráli, ale ligu společně hrajete až od léta. Jaké to je?
Filip: „Je to pro mě obrovská pocta.“
(Martin vyprskne smíchy)
Filip: „Co je?“
Martin: „Prej pocta!“
Filip: „No fakt. Víte, Martin je podle mě jeden z nejlepších středních záložníků v lize. Umí hrát dopředu i dozadu, obsáhne strašně velký prostor a má obrovský fyzický fond. Zatím se mi asi s nikým nehrálo tak dobře jako s ním.“
Martin: „Krásná slova, Filipe, díky. I mně se s bráchou hraje dobře: je to šikovný hráč, který cítí fotbal. Vyhovíme si spolu. Je silný na míči a nezmatkuje, když dostane přihrávku pod tlak. Škoda, že jsme se na hřišti zatím nepotkali tak často, abychom se mohli ještě lépe sehrát.“
Přepsali jste historii: v samostatné české lize ještě nikdy otec netrénoval své dva syny. Dělá to s vámi něco?
Martin: „Už to ani moc nevnímám.“
Filip: „Že bych si říkal, že jsme průkopníci? To ne. Jsem rád, že jsem ve fungujícím klubu, věřím trenérovi a jeho hernímu systému. S bráchou hraju rád, beru to jako bonus. Ale nedívám se na to tak, že jsme tři Haškové v jednom týmu a jsme výjimeční.“
Martin: „Přemýšlel jsem nad tím, když jsme spolu měli začít, ale pak se to stane a už je to běžná věc. Je to jako s prvním sexem: před tím o něm přemýšlíš, pak to přijde a příště už to neřešíš.“
Nebude z toho nakonec jen půlroční epizoda? Mluví se o tom, že by Martin mohl v zimě odejít třeba do Sparty či Slavie.
Martin: „Ani s jedním z těch klubů, o kterých se psalo, nejednám.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
