Rosický exkluzivně o změnách v kádru i situaci s Birmančevičem: Trápím se

Neklidné, rušné, možná až bouřlivé dny prožívá Letná, sídlo Sparty. Jedna prohra za druhou, konkrétně šest z posledních osmi utkání. Z toho vyplývající pád v ligové tabulce na třetí figuru a mamutí ztráta deseti bodů na vedoucí Slavii. Sportovní ředitel Tomáš Rosický přiznává: „Trápím se.“ Vidí neduhy v týmové souhře, nedobré mentální nastavení, z nějž vyplývá obroušená motivace borců v rudém. Řeší konflikt v kabině – především však jeho dopad na atmosféru kolem týmu i celého klubu.

Přitom brutální běžící sled zápasů nekončí: už ve středu se Sparta doma poměří v Lize mistrů s francouzským Brestem, v neděli pak v domácí soutěži (bezesporu jde nyní o důležitější bojiště) s Mladou Boleslaví. „Jde o hlavu, kluci nezapomněli hrát za měsíc fotbal,“ vykládá Rosický.

Tahoun Birmančevič se pohádal při týmové diskuzi s manažerem áčka Tomášem Sivokem. Má to vliv na jeho pozici?
„Ano, bylo to po Plzni, ale tyhle debaty s hráči probíhají na pravidelné bázi, nebylo nijak mimořádné, že proběhla diskuse mezi Birmančevičem a sportovním manažerem. A taková situace prostě někdy přináší vyhrocené reakce. Jenže teď se někteří lidé chovají jako Fabrizio Romano, myslí si, že mají inside informace. My pak vypadáme, že zatajujeme, že se Birmančevič pohádal, je suspendovaný a podobné nesmysly. Tak to není.“

Jak tedy?
„Ten kluk je prostě zraněný s tříslem, pár týdnů ho nebudeme mít, je out. Za druhé, já bych byl první – kdyby se něco takového stalo, že by překročil nějaká pravidla a my bychom ho suspendovali – kdo by to komunikoval směrem ven. To je transparentní přístup, který my chceme. Jenže tady se nestalo nic, co bychom nezažili – a to třeba s jiným hráčem.“

Jenže teď to přichází v neúspěšných časech.
„Je to blbá doba, proto je pro nás důležité držet se toho, co nám přineslo úspěch. Z naší strany, ode mě, Tomáše Sivoka, Larse Friise a jeho týmu, abychom se chovali ke každému hráči, prvnímu v sestavě nebo poslednímu, pořád stejně, bez jakékoliv výjimky. To je zásadní, o to se snažíme. Na druhou stranu, kluci musí dělat, co mají, co se od nich požaduje. Kdo to plnit nebude, bude mít obrovský problém.“

Platí to i pro Birmančeviče? Friis mluvil o tom, že teď se ukáže, kdo je sparťan.
„V těžké chvíli vždycky poznáš charakter hráče, vyprofiluje se ti ten, kdo je schopný hrát pod obrovským tlakem neúspěchu. To samé platí pro Birmu. Když k nám přicházel, nikdo ho neznal, po sezoně, v níž nehrál, nedal ani gól. Odehrál nadstandardní rok, když si vezmeš historii jeho produktivity. Nikdy takovou neměl. Takže si přeješ, aby ji zopakoval, ale vlastně čekáš, že se to nestane. Po zranění se vrátí jako každý jiný hráč, který moc dobře ví, že tohle nestačí, že se musí zlepšit. Protože i u něj vidím, že to emoční nastavení není takové jako v minulé sezoně.“

V Birmančevičově případě se kvůli srbské národnosti rozebírá jeho vztah s Kosovany Ermalem Krasniqim a Albionem Rrahmanim. Mají problém?
„Vidím, co jde ven – někdo je podle sociálních sítí utlačovaný, někdo má podle médií s někým problém. Když se nedaří, takové zprávy přibývají. Je to tak, že vždycky je něco k řešení. Nejsou tam jen kamarádi, to je normální. Pokud chceš uspět, musíš zůstat jednotný.“

Řešili jste při přestupech národnostní otázku?
„My jsme otevřený klub, bereme hráče podle kvality a charakteru, ne podle národnosti, vyznání, orientace. Samozřejmě, tady je potenciál problému, víme o tom. Poprvé jsme se na to ptali, když tady byl Albánec Qazim Laci a přicházel Birma. Oba říkali, že žádný problém není, stejné to bylo s Ermalem i Albionem. Ve finále je to ale tak, že o tom něco víme, ale když nejsme uvnitř toho konfliktu a nevyrostli jsme v tom prostředí, úplně tomu nerozumíme.“

Neschází vám v návaznosti na toto téma v mančaftu silnější česká linka?
„Chceme být mezinárodní klub, ale českou stopu tady musíme mít. Řešíme to v každém přestupáku, i když naposledy jsme šli do ciziny, do kádru jsme přivedli i Daňka se Suchomelem. Jde také o návaznost na akademii, v ní jsou talentovaní kluci a my zkoušíme, jestli by kluci zvládli jít přímo do áčka jako Karabec, Vitík nebo Hložek. Je tu i druhá cesta, kterou zvládl Ryneš – na rok odešel do Hradce, vrátil se a postupně se do toho dostal. Potíž je, že my nikomu nemůžeme dávat čtyři pět zápasů a čekat, jestli to zvládne.“

I eskalace popsaných záležitostí ukazuje, že Sparta není v dobrém rozpoložení. V lize ztrácíte deset bodů na Slavii. Jak to nesete osobně?
„Jsem strašně zklamanej, to je jasný. Ale v některých věcech se neměním. Snažím se myslet pořád stejně, ať už máš úspěch nebo neúspěch – to jsem se naučil už jako hráč, musíš s tím umět zacházet. Moje nastavení se v tomhle nemění.“

Dokážete vypnout, nebo myslíte pořád na práci?
„Já na fotbal myslím furt, to znáte, ne? (směje se)“

Přemýšlím, jestli jsme do kádru neměli víc říznout

Co se vám honí hlavou, když myslíte na průběh sezony?
„Trápí mě to, a to i z důvodu, že obavy, které jsem měl na začátku sezony, co se nám může stát první půlrok, se naplnily – i když v jiné časové posloupnosti. Šli jsme do toho po změnách: je tady nový trenér, část realizačního týmu, odejde kapitán Krejčí, musíš prodat Kuchtu, kluci se vrátili z nároďáků rozházení, spousta jich koketovala s přestupem. Spíš jsem čekal, že budou problémy na startu. Strašně moc jsme rotovali sestavu a přitom jsme zápasy vyhrávali zaslouženě, což potvrzovaly také statistiky. Výjimka byl zápas se Steauou tady doma. Trable přišly paradoxně potom, co jsme se kvalifikovali do Ligy mistrů.“

Je to přílišným důrazem na Champions League?
„Moc jsme do ní chtěli postoupit. Vlastně jsme tak k tomu přistupovali i při skladbě kádru. Nechali jsme tým, který dvakrát vyhrál ligu vlastně pospolu, s tím že ti hráči nadále mají velkou motivaci. Myslím tím motivaci dosáhnout velkolepé věci v podobě třetího titulu v řadě a postupu do vytoužené Ligy mistrů. Pomohly nám zkušenosti z minulých kvalifikací Evropské ligy. Teď často přemýšlím, jestli jsme do toho neměli víc říznout.“

Jenže kdybyste prodali další opory typu Lukáše Haraslína či Birmančeviče, do Ligy mistrů byste se nedostali.
„To je pravda.“

Proč vám soutěž v uvozovkách škodí?
„Její velikost je obrovská. Z našich hráčů ji nikdy nikdo nehrál, jen Jarda Zelený a Birma. Už jen když vidíš, jaká je organizační příprava na zápas v Evropské lize a teď, je to zásadní rozdíl. Liga mistrů tě strašně vtáhne, pro kluky je to sen, strašně ho chtějí a teď ji mají před sebou.“

Nedá se to pochopit?
„Nějakým způsobem ano. Jenže potom je to obrovský vysavač energie, takže je jasné, že se pozornost začne tříštit.“

To by přece neměla být omluva, ne?
„Neberu, že kluky omlouvám. Přiznávám, že se nám nepodařilo udržet koncentraci na obě soutěže. Máme indikátory, které neustále sledujeme, týkají se herního stylu i fyzických parametrů, takže moc dobře víme, že v Plzni ani s Ostravou ale ani v ostatních zápasech jsme neměli fyzický problém. Nemůžeme vinit kluky, že se nesnaží, hlídáme je, to je v pořádku. Ale když vidíš emoční nastavení a mentální stránku, je to něco, co jsme nezvládli.“

Kdo za to může kromě hráčů?
„Jde to za mnou, Tomášem Sivokem a Larsem Friisem.“

V čem se nedostatek emocí projevuje?
„Máme principy hry, od nichž nechceme a nebudeme ustupovat. Můžeme se bavit o systému, jestli je přečtený, jestli budeme hrát trojku, čtyřku vzadu, jak používáme stopery, wingbeky, desítky. Pro mě to ale není o výchozím postavení, ale součinnosti. Ten systém ti nabízí možnosti, které se v současnosti nevyužívají.“

Buďte konkrétní.
„Jde o návaznosti – wingbeků na svoje střeďáky, na desítky, na hrotového útočníka… Tyto součinnostní věci nám prostě vypadávají. Například Ostrava hrála úzký vysoký blok, za ním je prostor, který se dá využít. Ale my do něj nejdeme, neprobíháme to, což je pro mě nepochopitelné.“

To je přece o motivaci, ochotě, že? Není třeba více zasáhnout?
„Intervencí je od začátku sezony hodně, dokázali jsme pracovat s fyzickým i mentálním nastavením. Řeknu jeden příklad: Lukáš Haraslín.“

Uvažoval o odchodu?
„Po EURO byl v takové fázi, ale výborně zareagoval na intervenci, bylo to kolem zápasů se Steauou. Najednou se úplně překlopil. Věděl, že tady zůstane, okamžitě byl produktivní. Tak by to mělo vypadat.“

V minulé sezoně jste po jarní remíze s Mladou Boleslaví pozval Briana Priskeho „na kobereček“. Proběhla nyní podobně razantní akce s Larsem Friisem?
„Bylo toho strašně moc, mluvíme spolu prakticky neustále, jen jeden moment se v tuto chvíli a v této situaci nedá pojmenovat.“

Napadlo vás po posledních neúspěších, že byste kouče odvolal?
„Už jsem to trochu naznačil, když jsem mluvil o tom, že víme, co nám přineslo úspěch. Máme svoji strategii, svůj herní styl, svoji cestu, nechceme ji měnit, nechceme dělat žádné kompromisy. Lars se zásadně zasadil o to, že máme dva tituly a postoupili jsme z těžké kvalifikace do Ligy mistrů. Jak jsem říkal, čekal jsem potíže spíš na začátku sezony, a on to zvládl velice dobře. Přitom zápasy o Ligu mistrů byly strašně těžké fyzicky, emočně. Je vždycky otazník, jak to bude dlouhodobě, ale teď to pro nás není vůbec téma.“

Lars je klidný, ale samozřejmě ho to trápí

Je to trošku bez něj o něm, ale… Jak zvládá současnou nedobrou formu?
„Vidím ho po zápasech. Má to stejně jako Brian, je vyčerpaný. Trenéři jsou vycuclí, když se nedaří. Je důležité, jak přijdou druhý den poté, co si to trochu srovnají. Lars je zase klidný, ale samozřejmě ho to trápí stejně jako nás všechny. Zaobírá se tím, proč se na hřišti neděje, co chceme.“

Co po něm v tenhle moment požadujete?
„Máme otazníky, které řeší. Součinnostní věci na hřišti, to je samozřejmě trenérská práce, jestli to někdo plní, nebo neplní. S tím si musí poradit Lars a jeho tým.“

Tvrdíte, že na to má vliv emoční stránka. Neschází vám v tomto směru právě Krejčí s Kuchtou, nositelé rvavosti?
„Kuchťák na hřiště přinesl emoce. Láďa se vyprofiloval v někoho výjimečného, věděli jsme, že ho nemůžeme nahradit, protože prostě nikdo podobný tady není. Ale pozor, také Krejda měl kolem sebe skupinu starších hráčů, jako byl Ondra Čelůstka, David Pavelka. Filip Panák je na tom podobně.“

Kdo mu pomáhá?
„Je tam Pavlas s Kubou Peškem, Asger Sörensen, Qazim Laci, Kaan Kairinen. Už když Krejda odcházel, říkali jsme jim, že musí Panymu pomoci. Je ale pravda, že na hřišti nám teď emoce chybí, od Krejdy i Kuchťáka, i když od něj byly někdy negativní. Kabina současnou situaci hodně řeší a je přísná.“

Je to důležité?
„Mají na sebe vysoká očekávání, což je nutné, musí se vyfiltrovat všechno špatné. Vidím v tom tu jednotu, která nás poháněla. Je to odrazový můstek, abychom mohli pracovat na tom, co chceme. Ale zase víme, jak funguje fotbal. Nestane se hned ve středu s Brestem, že budeme hrát jako šest týdnů nebo dva měsíce zpátky. To nejde. Čekám, že lidi uvidí jednotný tým, co bojuje, je v dobrém taktickém nastavení a má sparťanskou mentalitu nikdy se nevzdávat. A postupně půjde zase nahoru.“

To je Liga mistrů, v ní jste na tom lépe. Ale v neděli přijde Mladá Boleslav…
„Už jsem mluvil o tom, jak jsem přemýšlel v létě, jestli do týmu zasáhnout více, méně. Pokaždé si v přestupáku přeju, aby zůstali všichni, věřím, že je mužstvo dobré, hráči kvalitní. Nezapomenou jen tak za měsíc hrát fotbal, ale musí začít všichni u sebe. Mám k nim důvěru, ale i ta má svůj limit.“

Musí o ni bojovat?
„Musí to ukazovat dvakrát týdně směrem k trenérovi, fanouškům, ke mně. Kluci mi teď ukazují, jak se k nim mám chovat.“

Být přísnější?
„Ne teď, ale spíš v zimě.“

Jaký máte plán? Nesáhnete do kádru výrazně. I Lars Friis mluvil o tom, že někteří hráči nemají hlad.
„I v přestupech to mám dané, podobné jako v jiných věcech. Snažím se držet, abych nesklouznul ani na jednu stranu a neustále vše analyzoval, ať už se nám daří, či nedaří. Jsme v situaci, kdy budeme znovu mluvit o zimě. Měli jsme směrem k ní již jasně daný plán, ale tím, co se stalo v posledních zápasech, tak ho budeme – samozřejmě – během reprezentační přestávky znovu vyhodnocovat.“

Hodíte do mužstva bombu? Odejdou třeba čtyři opory?
„Na bombu to vyloženě nevidím, to si nemyslím. Diskuze přijdou znovu po dvou zápasech, které nás teď čekají. Samozřejmě přemýšlím podobně jako v létě, ale zase vidím, že kluci pořád mají před sebou jedinečnou možnost vyhrát třetí titul a znovu postoupit do Ligy mistrů.“

Je další titul pro některé vůbec motivace? Není pro ně víc přestup?
„Říkáte to dobře. Liga mistrů se do toho hodně promítla.“

AC Sparta Praha Vše o klubu ZDE

		Z	V	R	P	Skóre	B
1. Slavia		18	16	2	0	41:6	50
2. Plzeň		18	12	4	2	31:13	40
3. Sparta		18	10	4	4	33:21	34
4. Ostrava		18	10	3	5	29:19	33
5. Jablonec		18	9	3	6	30:14	30
6. Ml. Boleslav		18	7	7	4	30:19	28
7. Slovácko		18	6	7	5	17:23	25
8. Liberec		18	6	5	7	27:21	23
9. Olomouc		18	6	5	7	25:29	23
10. Hr. Králové		18	6	4	8	15:16	22
11. Karviná		18	6	4	8	20:29	22
12. Bohemians		18	5	6	7	21:27	21
13. Teplice		18	5	3	10	22:31	18
14. Pardubice		18	3	5	10	16:25	14
15. Dukla		18	3	3	12	14:34	12
16. Č. Budějovice		18	0	3	15	5:49	3

• Skupina o titul
• Play-off o umístění
• Skupina o záchranu

Premium

Ročník 2024/25

Kauza Birmančevič: hádka, zranění, národnostní problém. Utíká ze Sparty?

Ročník 2024/25

2. listopadu 2024 • 21:18

Friis po Baníku: Stejný příběh, jiný den. Jsem v ohrožení? Je fér se ptát