Hodně se mi po titulu ulevilo, řekl Šilhavý. Zastal se brankáře Brna
Přišel na začátku sezony, když se Slavii nedařilo. Bojovat o titul? To byla tehdy v Edenu utopie. Tým měl pět bodů a na čelo tabulky ePojisteni.cz ligy se koukal z velké dálky. Střih. Po devíti měsících slaví 55letý trenér Jaroslav Šilhavý s vršovickým klubem svůj druhý mistrovský titul v kariéře. „Na začátku jsem tomu vůbec nevěřil,“ přiznal po posledním zápasu sezony, ve kterém Slavia porazila v azylu na Strahově Brno 4:0.
Jaké jsou bezprostřední pocity po vyhraném titulu?
„Obrovská radost a úleva. Byl jsem hodně nervózní. Moc jsem toho nenaspal, ale před týmem jsem to skrýval. Očekávání byla obrovská. Lidé, co nám fandí, už čekali, že poslední krok uděláme. I proto jsem cítil obrovskou zodpovědnost. Kabina je zdravá a skvělá. I díky tomu jsme sezonu zakončili asi neočekávaným titulem.“
Mluvíte o neočekávaném titulu. Kdy jste v něj začal věřit?
„Po zápase s Plzní, který jsme vyhráli v poslední minutě. To byl takový zlom, po kterém jsme začali věřit, že bychom se mohli zapojit do boje o titul. Byť jsme po cestě měli nějaká škobrtnutí, tak sezona byla skvělá. Několik zápasů v řadě jsme neprohráli a takové zakončení, to už je třenička na dortu.“
Takže vás to při příchodu z Dukly ani nenapadlo?
„Můj přestup do Slavie byl velmi rychlý. Tehdy se mě pan Tvrdík ptal, jestli se z toho nepo… a ustojím tlak očekávání. Řekl jsem mu, že už jsem nějaký pátek něco zažil, ale v té chvíli jsem tomu fakt nevěřil. Byli jsme s pěti body někde na 12. místě a měli velkou ztrátu na čelo.“
Objevila se nějaká kritická chvíle?
„Dneska v noci (směje se). Když jsme se dostali do určité série, lidi nám věřili, všechno fungovalo, stejně tak se objevily zápasy, kdy nám ne všechno vyšlo, ale i tak jsme je dokázali zvládnout i za cenu remízy.“
Jak moc vás vyděsila vlna zranění před zápasem s Brnem?
„Vypadl Muris Mešanovič, Tonda Barák nebyl k dispozici, Jan Sýkora měl angínu, u Milana Škody se ani nevědělo, zda vůbec bude. Doktoři společně s Pavlem Kolářem ho dali dohromady, aby mohl odehrát zápas. A Ruslan Mingazov hrál druhé utkání s opichem. Nebylo to jednoduché, ale i přes to všechno jsem věřil, že to zvládneme bez ohledu na to, jestli bude na hřišti Petr nebo Pavel.“
Ulevilo se vám, když Brno muselo vystřídat brankáře a po dvou střelách jste vedli 2:0?
„Já bych to nezlehčoval. Ten kluk to měl složité. Z ničeho nic se dostal na hřiště, ani nevím, jestli v lize už chytal. Bude si to pamatovat asi ještě hodně dlouho. Nám to pomohlo, ale nemyslím si, že by na tom nesl úplnou vinu.“
Napadnou vás nějaké důvody, proč zrovna Slavia získala titul?
„Bylo to především touhou týmu něco dokázat. Když jsme vylétli nahoru a mohli bojovat o titul, tak se kabina hodně semkla. Ne každý zápas byl dobrý fotbalově, ale přesto jsme to dotáhli až sem.“
Myslíte už na další sezonu?
„Ano, už v předchozích dnech. Věděli jsme, že poháry budeme hrát, takže už jsme o tom začali uvažovat. Jak říkal pan Škorpil: ‚Každým dalším úspěchem si zaděláváš na další neúspěch‘. Pan Tvrdík a čínští majitele chtějí vybudovat silný tým, který bude nejen vyhrávat doma, ale bude i konkurenceschopný i v Evropě. Doufám, že jsme je přesvědčili, že i my to myslíme vážně.“
