Baroš: Vím, že mě sparťani nemají rádi, ale hrajeme o holý život
Dočkal se svého prvního ligového vítězství nad Spartou v kariéře. V utkání, které může v boji o záchranu sehrát klíčovou roli. A ještě k tomu se Milan Baroš stal střelcem vítězného gólu. Užil si radosti, oběhl půlku jásajícího stadionu, minul i kotel Sparty. Euforie s velkým „E“. Po zápase ale varoval: „Pro Baník je tenhle moment krásný, ale ne rozhodující.“ Slezané stále setrvávají po 26. kole na sestupové pozici.
Rozburácel vyprodaný ostravský městský stadion tak, že se zdálo, že stánek spadne. Díky němu dokázal Baník potřetí urvat vedení na svou stranu. A vzhledem k času, který v tu chvíli zbýval do konce, musel nejen Milan Baroš cítit, že jeho gól na 3:2 by mohl být vítězný. A taky byl.
Nad Spartou jste v lize vyhrál poprvé. Co pro vás osobně tohle vítězství znamená?
„Je to nádhera, ale jsou za to jen tři body. Jsme pořád patnáctí. Ano, je to povzbuzující pro psychiku, je to důležité v tabulce, že jsme se dotáhli, ale jsme pořád po čárou. Musíme tenhle měsíc ještě hrábnout a dostat se nad čáru. Mám radost z týmu, ale nic to ještě neznamená.“
Nepředpokládám, že by se v ostravském záchranném plánu s těmito třemi body počítalo…
„Nepočítalo. Měli jsme teď dva těžké zápasy za sebou. V Olomouci a se Spartou. Říkali jsme si, kdybychom z nich urvali čtyři body, bylo by to fantastické. A taky, že dvě remízy jsou horší než jedna výhra. V Olomouci jsme prohráli, i když jsme tam třeba na bod měli. Proti Spartě jsme to zlomit dokázali, vyhráli jsme a máme z těch tří zápasů tři body, což si myslím, že je pro nás super.“
Jak jste na hřišti prožíval stavy euforie a zklamání ve chvílích, kdy jste dokázali jít do vedení a pak v těch okamžicích, kdy jste o náskok dvakrát přišli?
„Není to nic příjemného, když vedete a hned vám srovnají. Oni tam navíc po tom gólu na 2:2 měli standardky a závary. Tam se to mohlo otočit i na druhou stranu. Já jsem rád, že jsme to přetočili na tu naši. Myslím, že jsme měli víc gólových šancí.“
Jednu jste měl ve druhé půli vy sám. Přestřelil jste snad ze čtyř metrů prázdnou branku…
„Vyplaval tam přede mnou balon, já se do něj chtěl položit. Hovorka se na mě nalepil, držel mě, čímž neříkám, že to byl faul, prostě bojoval o to, abych ten gól nedal. Já to trefil pravačkou, a jak jsem padal, trefil jsem si levačku a šlo to na branku.“
Václav Kadlec řekl, že klíčový pro výhru Baníku byl váš způsob hry. To, jak chodíte do soubojů i to, že nakonec dáte vítězný gól…
„Já vím, že sparťani mě asi nebudou mít rádi. Já se s nimi hádám celý zápas, nadáváme si, vím to. Nic proti nim nemám, je to devadesát minut bitvy. Já jim to říkal, my tady hrajeme o holý život. A já nebudu hrát kolem nich v sukýnce. Tohle je teď můj způsob hry. Já vím, že mi nadávají a nemají mě rádi, ale mi je to, když to řeknu slušně, u zadku. Pro mě jsou důležité tři body. Po zápase jsem si s nimi podal ruku a teď se s nimi můžu v klidu pobavit.“
Slovní kontroverzi jste absolvoval i s trenérem Pavlem Hapalem…
„Ale jo, to k tomu patří. Já mám Hapiho rád, je to super trenér, mluvili jsme spolu i den před zápasem v hotelu a já mu přeju všechno nejlepší. Ale já prostě v těch devadesáti minutách nemám kamarády. Po zápase si podáme ruku, klidně s ním půjdu druhý den na pivo. Ale v těch devadesáti minutách on nadává mně, já jemu. Já to tak měl celou kariéru. A myslím, že to tak mají i sparťani. Každý hráč, který je pro svůj klub zapálený a chce vyhrát, to tak asi má. Já vím, že někdy je to třeba za hranou a nadáváme si moc, ale já už se nezměním. Skoro v sedmatřiceti letech už opravdu ne.“
V utkání jste rozdal hodně ran. Některé souboje byly z vaší strany až za hranou…
„Já taky dostal hodně. Od Kayi jsem dostal, pak jsme tam šli do souboje s Frýdkem, možná jsem ho trefil loktem, ale je to prostě boj. Já do toho nejdu s tím, že chci soupeře zmrzačit. Já ho chci vyhrát. A někdy je tam dřív soupeř, někdy já.“
Byl jste klíčovým mužem zápasu, ale paradoxně se dá říct, že se vám herně tak úplně nedařilo, že?
„Je to tak. Necítil jsem se úplně nejlíp. Já chápu, že tohle je atraktivní čas, ale když je minus deset, hraje se v osm večer, když je 27 stupňů, hraje se ve tři odpoledne. Mně to trochu hlava nebere, ale asi je to kvůli lidem, aby se pak dostali z města a aby nebyly potíže. Tomuhle zápasu by slušelo hrát ho večer pod světly. Ale nechci si stěžovat, bylo to pro oba stejné. Já se ale necítil, nebylo to z mé strany nejlepší. Tyhle zápasy jsou pro útočníka dobré v tom, že mu to třeba nelepí, ale pak v 86. minutě rozhodne a je slaven. Ale dnes patří dík celému týmu. Kluci jezdili, táhli mě a já jim za to v závěru poděkoval tím gólem.“
Kolik bodů bude ještě Baník podle vás v cestě za záchranou potřebovat?
„Těžko říct. Vidíte ty výsledky. Máme čtyři zápasy, myslím, že když uhrajeme deset bodů nebo osm, že by to mělo stačit. Ale my jdeme do každého zápasu. Já vím, že to je zase fráze, ale jsou čtyři zápasy a musíme z nich vydolovat maximum.“
