Podaný: Už jsem takhle žít nechtěl. Mé ženě kariéra jako fotbalistům nekončí
I ve 33 letech si vysloužil angažmá v Jablonci a odehrál slušnou porci zápasů. Zdravotně a herně se udržoval na ligové úrovni a po sezoně mu stále přicházely nabídky. Přesto se rozhodl Jakub Podaný ukončit kariéru, ačkoliv sám říká, že ještě pár sezon by zvládl. V rozhovoru pro iSport podcast odchovanec Sparty popsal své rozhodnutí.
Profesionální kariéru jste ukončil celkem v tichosti a plavmo jste začal pracovat jako expert O2 TV Sport. Co vás vedlo k zásadnímu kroku?
„Velkou roli hrálo časové vytížení. Partnerka Jana (Peroutková, pozn. aut.) pracuje taky v médiích, v České televizi, a doma už jsme se potom nestihli více vídat. Navíc jsem byl dost unavený, protože jsem do Jablonce dojížděl každý den dohromady 300 kilometrů, a v tréninku se vyrovnávat mladým klukům už taky není nejlehčí.“
Rozumím.
„Kvůli covidu byly navíc ze začátku zavřené školky. Po tréninku a dlouhé cestě jsem nebyl nejčerstvější, ale chtěl jsem se naplno věnovat dvěma malým dcerám a vytvářet jim program. A když už to fungovalo déle a déle, nebylo to ideální. Zatímco jsem přijel domů, Jana odcházela do práce a domů přišla o půlnoci. Takže jsem cítil, že takhle už žít nechci, že moje kariéra už stejně extra dlouhá nebude, i když jsem se cítil dobře. Byla tam únava, ale fyzicky to bylo fajn.“
Takže byste ještě několik sezon zvládl?
„Zvládl. Ale řekl jsem si, že takhle nechci fungovat. Že si myslím, že už je čas. Naše situace byla takhle postavená a já jsem se rozhodl kariéru profesionálně ukončit a jít trochu jiným směrem, což by mě stejně za chvíli potkalo.“
Za mě je obdivuhodné, že jste se takto rozhodl ve prospěch rodiny. Podobně to měl i Vladimír Darida, pro spoustu lidí bylo asi nepředstavitelné, že by končil v reprezentaci kvůli rodině, ale covid to asi taky dost rozčísl.
„Oba dva máme a měli jsme kariéry. Jana se teď myslím dostala velmi vysoko na hezkou pozici a kariéra jí nekončí v pětatřiceti nebo v sedmatřiceti, jako končí fotbalistům. Takže myslím, že to bylo takto asi rozumné rozhodnutí a věřím, že u fotbalu zůstanu, protože mě stále baví. Proto jsme rozjeli s Davidem Sobiškem (reportérem a moderátorem O2 TV Sport) podcast Footcast a myslím, že mi k tomu hezky navazuje O2, kde teď působím jako expert.“
Baví vás nová role a nechybí vám fotbal?
„Baví. Koukáte na fotbal, nějakým způsobem znáte zákulisní informace a hlavně si myslím, že jsem tam schopný prodat zkušenosti, které jsem nabral. A musím říct, že si chodím občas kopnout za Real TOP Praha pro nějaké charitativní projekty, takže si zaběhám i na žízeň a je dobře, že to podporuje většinou malé děti, které potřebují nějakou finanční pomoc. Takže v tomto směru se ještě na hřišti občas ukážu, ale už to nebude moc časté.“
O nižších úrovních jako ČFL à la David Limberský jste uvažoval, když se cítíte dobře?
„Byl bych na tom úplně stejně, jako kdybych hrál ligu. Nabídky jsem z ligy měl, abych pokračoval, ale důvody, proč jsem je nepřijal, jsem vysvětlil. Takže bylo úplně jedno, kdo se mi ozve.“
Přijde mi, že jste do role experta na O2 TV Sport vstoupil s velkým zaujetím. Co chcete divákům a vlastně i bývalým kolegům na trávníku přinést, co vám dřív chybělo?
„I během své kariéry jsem se bavil s různými datovými analytiky, trenéry a snažil jsem se v pojetí týmů vidět něco víc. Co se třeba řeší na taktických poradách a podobně. A chtěl bych divákům ukázat tento pohled. Nechtěl bych vždy popisovat jenom góly. Ano, jde o hezkou akci, můžete ji popsat, ale myslím, že v zápase jsou hlavně věci, kdy má tým nějaký svůj styl, vzor akce, který dělá často. A to je věc, kterou bych chtěl v televizi nejčastěji ukázat. Není tam tolik prostoru, protože poločas je krátký, do toho jsou i nějaké reklamy, ale chci vypíchnout něco zajímavého, co vás na první dobrou nebřinkne do očí. Není to taky vždy věc jednoho zápasu. Musíte mít utkání nastudovaná a vidět jich víc a pak si těchto věcí všimnete.“
