Příjmení Pojezný je v českém fotbale díky řediteli Slovácka spojené zejména s Uherským Hradištěm. Stoper Karel Pojezný (20) však může svou zajímavou typologií brzy pozornost stočit spíš na hřiště. Otázkou je, zda do Ostravy, které patří od ledna, nebo do Pardubic, kde na jaře hostoval.
Na konci minulého roku to byl docela dlouhý příběh. Do fronty velmi vážných uchazečů o Karla Pojezného z druholigové Jihlavy si stouply Baník a Mladá Boleslav, prý situaci monitorovala i Slavia. A díky startům v reprezentační dvacítce zaujal i v zahraničí.
Právě vzájemný prosincový zápas „sešívaných“ s Ostravou (3:3) stoper zhlédl přímo na stadionu ve Vítkovicích. Atmosféra úžasného utkání, byť kvůli covidu značně omezena tisícovou kapacitou, ho nadchla.
O měsíc později už Slezanům patřil, přestupní částka se měla pohybovat kolem deseti milionů korun. Až do července si však musel Pojezný na debut v dresu FCB počkat.
„A teď vám můžu říct, že je to skvělý pocit a zážitek. Splněný sen,“ culí se nadšeně, ačkoli jde zatím jen o přípravu a v ní dva poločasy. Proti Termalice a Líšni.
V Pojezného případě jde nyní hlavně o tvrdý boj o místo. Jaro totiž strávil na hostování v Pardubicích, s prostředím a spoluhráči se tedy sžívá až nyní, byť to vzhledem k novému trenéru Pavlu Vrbovi platí pro většinu.
V plánu bylo, že na prvoligové úrovni zvládne víc než jen 450 minut. „Tesle“, Baníku i hráči však zkomplikovalo situaci nepříjemné zranění.
„Odehrál jsem první dva zápasy, pak jsem se zranil a šel až do skupiny o udržení, kde to bylo vyhrocené. Šlo o každý bod, tlak byl cítit. Ale zvládli jsme to, pro mě to byla dobrá půlsezona, i když jsem toho neodehrál tolik. Určitě mě to zocelilo,“ hodnotí jaro pozitivně.
„První liga je velký rozdíl, ve druhé mi někteří hráči přijdou trochu nerozumní. Všichni všude běhají, zatímco v první lize už hráči vědí co a jak. Třeba Pavel Černý, ten ví dobře...“ dodává s úsměvem.
Vzhledem k obrovské konkurenci (Michal Frydrych, David Lischka, Jakub Pokorný, Martin Chlumecký, Ladislav Takács) a pravděpodobnosti, že kouč Vrba nebude aplikovat systém se třemi stopery, je možné, že v sobotu v Havířově proti Žilině (11.00) bude mít odchovanec Vysočiny poslední možnost zaujmout.
Ve středu proti Celticu už se totiž asi příliš experimentovat nebude a pak už Ostravští vyrážejí na herní soustředění do Polska. Zatím nezklamal, ale složitou pozici má v tom, že kvůli povinnostem v jednadvacítce, za kterou odehrál duel-debut proti Andoře, začal o týden později.
Pardubice by ho – stejně jako plzeňské duo Robin Hranáč, Filip Čihák – braly všemi deseti.
„Byl jsem tam spokojený. Skvělá parta, nebránil bych se návratu, ale prvně se chci samozřejmě poprat o místo v Baníku. Na to myslím od začátku, i když v Pardubicích mi už na konci sezony říkali, že by mě znovu chtěli. Tady je pan Vrba, což je skvělé jméno. Hrát pod ním je úžasný pocit, ale ještě jsme se nebavili o mé roli a požadavcích. Tak nějak sám ale vím, v čem jsem dobrý a v čem ne. Moc se nepouštím do sprinterských soubojů, spíš se tlačím do rozehrávky po zemi,“ říká.
Právě konstruktivní levačka je Pojezného největší přednost. „Baník ho koupil asi hlavně kvůli tomu, že je to stoper, který dokáže rozehrát balony a zapojit se do kombinace. Do ofenzivy je to hodně zajímavý typ,“ ví trenér, jenž má takové obránce s nadstavbou rád.
Bude to stačit na flek v jeho kádru? Pardubice, které mezitím na stopera přivedly Václava Míku z mistrovské Viktorie a Tomáše Vlčka ze Slavie, by byly radši, kdyby ne. Na ligový start proti Českým Budějovicím by se jim hodil osvědčený kus. Navíc levonohý, což je nemalý plus.