Bílkův rukopis „přepsal“ zdravého Kopice. Hrabe i střílí, co ho sráželo?
Dopředu své úkoly plnil Jan Kopic (32) vždy velmi dobře. Ofenzivní nadstandard plzeňského křídla ale brzdila okénka směrem dozadu, což se pod Michalem Bílkem výrazně mění – ze zkušeného hráče se stává poctivá komplexní osobnost. Ve středečním 2. předkole Ligy mistrů proti HJK Helsinky (2:1) vstřelil vítězný gól, a ještě ubránil největší hvězdu domácího souboru. „Teď je na dobré cestě,“ říká trenér Karel Krejčí, který technicky nadaného hráče ve Viktorii vedl během mistrovské sezony 2015/16.
Po příchodu do Plzně nastavil Michal Bílek jasný rukopis. Nejdřív tvrdá a zodpovědná práce dozadu, až poté ofenzivní kejkle. Přizpůsobit se musí všichni – kdo nezvládá, nehraje. Bez milosti. Bílkův rukopis „přepsal“ i Jana Kopice, který se po náročných obdobích vrací do své top formy.
Pro úvodní partii o Ligu mistrů dostal v Helsinkách dříve takřka nemyslitelný úkol – na své straně bránit nejlepšího hráče soupeře, kterým je Brazilec Murilo. Svou roli zvládl výborně. Podle dat společnosti Wyscout podstoupil nejvíc obranných soubojů za uplynulých sedm let v Plzni, z celkových čtrnácti jich navíc osm vyhrál. Třeba na jaře na Slavii (1:1) zasahoval do obrany jedenáctkrát, ale jen čtyřikrát úspěšně.
„Plzeň v minulé sezoně uspěla nějakým způsobem hry, Michal (Bílek) na hráče tlačí, že to není jen o ofenzivě, ale že křídla musí plnit obě role. Konkurence v týmu je obrovská, svou pozici musí potvrzovat v každém zápase i tréninku. Je to bič na všechny hráče,“ hodnotil trenér Karel Krejčí.
Kopicovi důležitý vstupní zápas ve Finsku vyšel výborně, deník Sport jej vyhlásil mužem utkání. Skvěle doplňoval defenzivu, kde krotil největší domácí zbraň. Dokládají to i další čísla – na vlastní polovině jen dvakrát přišel o balon, naopak v útočné zóně míč pětkrát získal. V 57. minutě ke všemu parádní akcí rozhodl brankou na 2:1.
„Byla to taková moderna, jakou my trenéři od hráčů chceme. Bucha mu to patou super sklepl, pak to někomu od nich prošlo skrz nohy. Kopi předvedl výborný náběh dovnitř hřiště, pak to vzal na sebe a se štěstím to také mezi nohama prostřelil, takové střely se gólmanovi těžko chytají. Šlo asi o nejpohlednější akci zápasu,“ chválil Krejčí.
Kopic k ideálním výkonům potřebuje dvě věci – zdraví a důvěru trenéra, z čehož plyne zápasová vytíženost a jistota. Obojí aktuálně má, navíc pod Bílkem pochopil, co se po něm chce a už v minulé titulové sezoně gradoval své výkony.
„Jak víte, pod trenérem Bílkem hrajeme trochu jiným stylem, ale přináší to úspěchy. Proč to tedy měnit. Získali jsme tím titul, pojedeme takhle pořád dál. Já jsem v zápasech zodpovědnější. Když vidíte, že to přináší úspěchy, vezmete to za své,“ reagoval plzeňský záložník na dotaz Sportu před odletem do Finska.
„Slyšel jsem, že zhubl nějaká čtyři kila. Na konci sezony to byl opravdový tahoun.
Za celou jeho kariéru jsem neviděl, že by takhle sprintoval dozadu a bojoval jako lev. To mě u Honzíka až dojímalo. Vždycky udělal nadstavbu nahoru, ale pak rozhazoval rukama a nechtělo se mu vracet,“ vzpomínal na konci ročníku při hodnocení plzeňských fotbalistů pro iSport.cz David Limberský, někdejší Kopicův parťák.
Kopic se nového trendu drží i na startu sezony a ve Finsku ukázal, že se z něj stává všestranný hráč. „Kopi se určitě zlepšil, dozadu si své plní, i když občas je vidět, že mu to není úplně vlastní. Byly tam situace, kdy zbytečně fauluje nebo se pozdě chytne s hráčem. Pokud si ale udrží kvalitu do ofenzivy, čeká ho zajímavá sezona a může se vrátit do reprezentační formy. Během kariéry ho provází častá zranění, což ho sráží dolů. Potom to má složitější se vyškrabat zpátky do top formy. Teď je na dobré cestě,“ věští Krejčí.
