Jak Řezníček (ne)slaví góly: reakce proti Spartě a změna v jednom zápase
„Zas si mě někdo dobere…“ Výzva přijata, Jakube Řezníčku. Útočník Brna už aby si vedl evidenci, proti komu a proč (ne)může slavit vstřelenou branku. Zvlášť, když jich dává požehnaně a se čtrnácti góly vede tabulku ligových střelců. 34letý fotbalista je zajímavým příkladem loajality během zápasů proti bývalým týmům. Ale někdy dokáže změnit názor během pár minut. Tady je pár příkladů.
Sparta
Na Letné strávil pouze půl roku během hostování na jaře 2015, tím spíš překvapilo, když na konci listopadu téhož roku na Spartě poslal do vedení Zbrojovku, ale trefu neslavil. „Já to tu měl rád, bylo by mi takový blbý se tu radovat. Byl jsem tu půl roku, zažil jsem tu hezký chvíle. Nechtěl jsem to nějak hrotit,“ vysvětloval po zápase.
Jenže někdy jsou emoce víc než loajalita. Když o čtyři roky později v závěru utkání vyrovnávacím gólem na 1:1 obral rudé svou první brankou v dresu Teplic, šly vzpomínky stranou: „Já na gól čekal už asi pět zápasů, tak jsem si hodně oddychl. Už mě trochu mrzelo, že se nemohu trefit. Mám to tak všude. A těší mě, že jsem zařídil bod zrovna proti Spartě.“
Příbram
Řezníček se narodil v Příbrami a nasázel za ni velkou část svých ligových gólů, na jaře 2016 ale tým od Litavky pomohl při svém prvním brněnském angažmá gólem na 2:0 a ponořil ho hlouběji k sestupovým starostem. „Příbrami stoprocentně věřím a fandím. Je mi trošku líto, kde kluci teď jsou. Doufám, že se zvednou,“ neskrýval sympatie. Středočeši se nakonec zachránili.
Teplice
Stínadla byla Řezníčkovou návratovou stanicí po nepříliš povedeném angažmá v Belgii. V Teplicích vytvořil oblíbenou (u domácích, rozhodně ne u soupeřů) útočnou dvojici s Jakubem Marešem. Před třemi měsíci ale vyrval Severočechům postup v poháru a svůj postup k neoslavám změnil v přímém přenosu: když na konci nastavení vyrovnal z penalty na 2:2, nenašli byste v jeho výrazu ani náznak radostných emocí. Jakoby ho vstřelený gól skoro mrzel. Když v nastavení (a navíc v oslabení) rozhodl, běžel s rukou nahoře slavit k sektoru hostí.
Bohemians
Kdo se příliš nevyzná v příbuzenských vztazích napříč ligou, musel být o víkendu překvapený. „Vždyť za nás nehrál,“ divili se diváci v Ďolíčku, když je připravil i tři body za výhru, ale gestem rukama klidnil emoce. „Kdyby někdo chtěl rejpat, tak je to můj brácha,“ osvětlil vazbu s gólmanem klokanů Martinem Jedličkou. „Máme stejnou mámu, takže by to vůči němu bylo špatné. Je to mladý kluk, má všechno před sebou a slavit mi přišlo blbé. Ještě ve čtvrtek u mě byl na kávě. Samozřejmě mě špičkoval, že ví, kam kopu penalty a tak, ale přímo o zápase jsme se nebavili,“ říkal po remíze 1:1.
