Spisovatel Tesař: Trpišovský je jako Gretzky. Priske splnil bobříka odvahy
Sport je divadlo, u kterého jen nevíte, jak dopadne. Milan Tesař, jenž třicet let vedl kulturní rubriku v Reflexu, toto tvrzení vlastně zosobňuje. Vždyť je spisovatel, muzikant, publicista, ale také vášnivý fotbalový fanoušek přející červenobílým. „Derby nesu samozřejmě špatně, ale strašně se na něj těším,“ usmívá se devětapadesátiletý šéfredaktor časopisu Sport in Art, který rozjíždí s bratrem před nedělním střetem Slavie se Spartou v Edenu.
Co se s vámi děje v ten velký den?
„Mám takové pocity kolem žaludku, moc nejím, chodím se projít. Sám. Přemýšlím, dávám si dohromady sestavu, kterou si stejně Jindřich Trpišovský udělá, jak chce.“
Představujete si, jak bude zápas vypadat?
„Vidím před sebou, jak u lajny uniká Masopust Krejčímu a někdo to tam trefí hlavou a já začnu strašně řvát. Už se to jednou stalo, i když to je jenom moje vidina a sen. Ale musím říct, že většinou už to vlastně chci mít za sebou. Ale jeden moment mě baví.“
Jaký?
„Když všichni ti kecalové, radilové, novináři, pragmatici, prognostici, sázkaři musí zmlknout. Pískne se a už je to jen na těch dvaadvaceti klucích, o kterých nevím, jestli se s nimi třeba nerozešla holka, jestli měli dobrej sex, jak se vyspali, jestli jim nepodklouzne noha a nepustí protivníka do vyložené šance, protože z takový kraviny je potom událost kola. Jde prostě o všechno a já se strašně těším.“
Není divu, je to přece derby, navíc v době, kdy je liga v rozpuku. Čím to je?
„Sparta se Slavií se rvou o titul, to je nejvíc. Ale hlavně se oba kluby obrátily k fanouškům, stojí o ně a dávají to najevo. Fungují jim sociální sítě a další věci. Řeknu takovou zdánlivou blbost. Ke Slavii najednou jezdí vlak, doveze vás těsně k tribuně, což přiláká zase další spoustu lidí. Nemusí řešit parkování, myslím, že to klidně udělá tisícovku. Třeba na Slavii se diametrálně změnilo prostředí, ubylo agresivity, zdá se mi, že fanoušci přestali být jaksi nebezpeční. Vidím velké množství dětí, žen, cizinců, maká se na gastru, na servisu. Podobně se mění i Sparta. Ale jede to i mimo Prahu, jsou tady nové stadiony. Myslím si, že fotbal proniká víc do společnosti, postupně se oprosťuje od toho mafiánství, víc se posouvá do kultury.“
Hodně tomu pomáhají Jindřich Trpišovský s Brianem Priskem, že?
„Jsou si podobní. Jindru Trpišovského jsem poznal, pana Priskeho znám jen z televize. Lidsky jsou každý jiný, ale z obou je cítit velká osobnost, mají v sobě charisma i nekompromisnost, kterou dokážou uplatnit směrem do týmu. Přesně vědí, co chtějí, umí to prosadit. Myslím, že splňují požadavky na moderní trenéry ve smyslu, že dokážou spojit bezespornou fotbalovou odbornost s komunikací. Umí si postavit tým, aby to fungovalo. U Priskeho je to možná ještě cennější, protože ve Spartě uspěl jako první cizinec.“
Měl to podle vás složité?
„Byla to velká odvaha. Přišel nějakou dobu po Stramaccionim, na Spartě musela panovat krajní nedůvěra k cizinci a on ji prolomil. Splnil bobříka odvahy, ovládl Letnou, opravdu klobouk dolů. Chvilku to trvalo, ale Sparta, bohužel pro nás slávisty, zase začala šlapat. To myslím jako vtip, jak jsem říkal díky tomu je liga atraktivní a opravdu platí, že Sparta bez Slavie není nic a naopak. K trenérům mě napadá ještě jedna věc.“
Povídejte?
„Myslím, že dneska už neuspěje teoretik ani takový ryzí praktik, který řekne hrrr na ně a všechno je v pohodě. Priske s Trpišovským jsou velcí machři, vedle znalostí mají i mediální vystupování, kulturní chování.“
Proč jsou v tom tak dobří?
„Zaměřím se na Trpišovského, přece jenom ho znám lépe. Kdysi jsem dělal rozhovor s Petrem Nedvědem, který hrál s Gretzkym, a říkal mi, jaké to je, proč je nejlepší na světě. Povídal: Hraje s tebou, bruslí vedle tebe, ale zároveň vidí hokej, jako kdyby byl na tribuně v patnácté řadě. A to je prostě Trpišovský. On ten fotbal výborně čte a pak přesně pojmenuje fáze zápasu, kdy se lámal. To drama vám rozloží od začátku až do konce. Jeho prostě baví mluvit o fotbale a pořád, i když je pod obrovským tlakem, bere fotbal jako hru, zábavu, ne jako boj o své ego, o svoji košili. Těží z toho celá liga, protože i další trenéři chtějí působit stejně nenuceně. Ale ono to fakt člověk musí mít v genech. Trpišovský je rétor, přírodní talent. Petr Rada, ani kdyby se rozkrájel, tak nebude působit takovým dojmem. Priske je podobný, je důležité, že v největších týmech jsou takové osobnosti. Je to zásadní, sport je kulturní akce, velké divadlo.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 30 | 70:26 | 76 |
| 2 |  | 30 | 62:23 | 72 |
| 3 |  | 30 | 67:33 | 62 |
| 4 |  | 30 | 48:39 | 45 |
| 5 |  | 30 | 50:46 | 44 |
| 6 |  | 30 | 39:40 | 41 |
| 7 |  | 30 | 46:46 | 40 |
| 8 |  | 30 | 40:45 | 37 |
| 9 |  | 30 | 32:38 | 37 |
| 10 |  | 30 | 31:40 | 36 |
| 11 |  | 30 | 29:40 | 35 |
| 12 |  | 30 | 35:45 | 30 |
| 13 |  | 30 | 29:42 | 28 |
| 14 |  | 30 | 30:52 | 25 |
| 15 |  | 30 | 36:61 | 25 |
| 16 |  | 30 | 34:62 | 24 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
