Zázračný talent za desítky milionů v útlumu. Spí Zafeiris, nebo Trpišovský?
Když o přestupu Christose Zafeirise do Slavie tweetoval i světoznámý novinář Fabrizio Romano, fanoušci neskrývali nadšení. Tohle bude velké. „Je trochu jako Stanciu,“ nevyhnul se v lednu srovnání Jindřich Trpišovský. Uběhlo devět měsíců a nedá se říct, že by norský mladík zklamal. Ve vzduchu je ale cítit, že potenciál má úplně jinde. V Edenu si talent plní především defenzivní povinnosti, jeho přednosti jsou přitom ve hře dopředu, jak napovídá i číslo na jeho zádech.
Naladíte si fotbalový zápas a neznáte žádného hráče na hřišti, tak vaše oči automaticky zmagnetizuje ten, kdo má na dresu posvátné číslo 10. Tak už fotbalové dědictví funguje: Pelé, Maradona, Messi, Zidane, Eusébio… Desítku nosili a stále nosí největší kouzelníci s balonem, nejšikovnější kreativci, frajeři s ohromnou nadstavbou. Zkrátka ti, na koho se chodí. Hvězdy. Lídři.
„Mít číslo deset je super, měl jsem příležitost, tak jsem si ho vzal. Chci tvořit hru, rád asistuji a dávám góly. Směrem do obrany se ale snažím makat pro tým, vždycky na sto procent, agresivně,“ řekl Christos Zafeiris po příchodu do Česka.
Především v letošní sezoně se však zdá, že Jindřich Trpišovský pracuje jenom
