Horský o Teplicích i konci v Liberci: Nejsem Fila. Kdo ho chtěl v létě?
Přirovnání k nejlepšímu teplickému střelci minulé sezony se nabízelo. Věk, příchod ze Slavie, post – co platilo pro Daniela Filu, platilo i pro Filipa Horského. „Z rozhovorů někdy cítím, že by trenéři v nějakých momentech chtěli, abych hrál jako on,“ říká v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz, ačkoliv se sám vidí jako jiný typ hráče. Jedenadvacetiletý útočník se na Stínadlech rozmluvil o boji o záchranu, nespokojenosti v Liberci i budoucnosti ve Slavii.
O Horského se v létě strhla malá bitva a mohl klidně skončit jinde, volby hostování v Teplicích ale dle svých slov rozhodně nelituje. Dosud ale sbíral víc žlutých karet (4) než gólů (3), což na útočníka není dobrá vizitka. I kvůli tomu duel na Letné nestihne. „Ale rozhodně cítíme krev, nejedeme tam jen přežít,“ říká odhodlaně.
Filipe, před měsícem to byly tři roky od vašich prvních ligových minut, za měsíc to budou tři roky od vašeho debutového gólu za áčko Slavie. Jsou pro vás tyto momenty stále důležité?
„Tyjo… Spíš bych řekl, že už je to nějaká trochu rozmazaná historie. Teď, když mi o tom říkáte, si to samozřejmě vybavím. Když jsem před třemi roky začal nakukovat do áčka Slavie, byly to hezké časy, chtěl bych si to v budoucnu zopakovat. Ale v momentální situaci je ta cesta ještě celkem dlouhá.“
Jak často jste s lidmi ze Slavie v kontaktu?
„Z realizáku moc často ne, občas mi napsal trenér Trpišovský po nějakém povedeném zápase. Nejvíce v kontaktu jsem s Přémou Kovářem, třeba jednou do měsíce si dáme vědět, co je nového. Ne, že bychom řešili každý zápas.“
Je prosadit se ve Slavii stále váš primární cíl?
„Určitě bych se nebránil jít po cestě Dana Fily, ale dobře vím, že výkony momentálně nejsou na to, abych se tam vrátil třeba v zimě. Vím, na čem musím pracovat.“
Právě jako o náhradě za Daniela Filu se o vás hodně mluvilo. Není to trochu svazující, když v minulé sezoně stál za třetinou teplických gólů?
„Jo, ze začátku jsem to vnímal, ale nedával jsem si to úplně do hlavy. Především proto, že Filous je podle mě úplně jiný typ útočníka, než jsem já. Je hodně silový, umí podržet balony zády k bráně, k čemuž přidal nadstavbu v podobě gólů. Nejsem jako on. O sobě si myslím, že jsem spíš tahový typ, potřebuji balon víc do běhu než do soubojů.“
Mluvili s vámi v klubu o inspiraci ve Filovi i osobně?
„Ne konkrétně, ale z nějakých rozhovorů cítím, že by v nějakých momentech chtěli, abych hrál jako on, protože byli minulou sezonu na něco zvyklí a fungovalo jim to. Je na mně, jak se přizpůsobím hře, nemůžu si tu dělat, co chci. Kdybych měl dvacet gólů, tak možná jo, ale mám tři.“ (usmívá se)
Kde vy se cítíte nejlépe? Sám na hrotu, v útočném tandemu nebo z křídla?
„Nejlépe se cítím z levé strany na křídle, když se hraje na tři útočníky. Tady hrajeme většinou 3-5-2 a nedělá mi vůbec problém spolupráce ve dvou.“
Jak moc jste se během té dosavadní cesty za ty tři roky změnil?
„Vyspěl jsem po lidské stránce, především díky prostředí, kterým jsem za tu dobu prošel. Byla tam prvoligová Boleslav, druholigová Vlašim, pak Liberec a teď Teplice. V každé kabině jsou jiní kluci, ale vždy je tam nějaký starší, od kterého se dá pochytit spoustu věcí. Vždy se snažím bavit s lidmi kteří mají něco za sebou, pobavit se o jejich kariéře. Po fotbalové stránce jsem zlepšil vnímání fotbalu, s čímž mi pomohlo i sezení s mentálním trenérem. To mi změnilo náhled na fotbal.“
