Z exobránce Sparty Mynáře je střední záložník. V přeboru dal hattrick!

Bylo mu 37 let, když končil v polské Polonii Varšava. V Praze se pak loni v létě připravoval s bývalým slávistou Tomášem Kuchařem, pořádal s ním dlouhé kondiční výběhy a šilhal ještě po ligovém angažmá. Exsparťanský obránce Radek Mynář nakonec shodil kotvu ve středočeském přeboru v Dlouhé Lhotě. A o víkendu režíroval výhru 3:0 nad Jílovým svým hattrickem!
Neříkejte, že jste ten hattrick dal z vaší celoživotní pozice pravého beka!
„Máte pravdu, můj post se změnil. Teď hraju střední zálohu a odsud se dávají góly líp. Není jednoduché se přeorientovat, celý život jsem si hlídal lajnu, tady máte přece jenom ty strany otevřené. Ze začátku mi to trochu trvalo, ale poradil jsem si. Zpočátku mě dokonce zkoušeli na stoperovi, ale pak usoudili, že budu větším přínosem na středu zálohy.“
To nezní složitě.
„Tak je tam problém v tom, že se tam musíte víc nabízet, víc běhat a hlavně dirigovat hru. Na pravém beku si to člověk hlavně odbrání, tady ale musím víc podporovat i útok, dávat finální přihrávky, je to úplně jiná role.“
Vraťme se k vašemu hattricku. Jak branky padaly?
„První jsem si sám rozehrál od poloviny hřiště, dal jsem to na bok, naběhl jsem si před bránu, zpracoval centr a uklidil to do brány. Druhý pak byl z penalty, při třetím jsem dostal krásný centr na zadní tyč a trefil jsem ho křižně. A to jsem ještě nedal dvě šance…“
Z vás se zkrátka stal kanonýr, že?
„Mam už osm gólů, tolik jsem v sezoně nikdy v životě nedal. Celý život jsem jen bránil, občas jsem nějakou branku připravil. Ale tým to ode mě očekává, přece jen jsem něco hrál, tak čeká, že tam bude ta nadstavba, že budu lepší, budu dávat i ty góly.“
Jak jste se do Dlouhé Lhoty vůbec dostal?
„Byl jsem v kontaktu s jedním kamarádem odsud. Zrovna jsme se tak bavili, seděli jsme. Říkal jsem mu, že když končím v Polsku, tak bych si tu chtěl najít práci, ale třeba i klub.“
Co tedy děláte?
„Jezdím u jedné firmy s dodávkou, rozvážím zboží. Je to dobrá práce, jsem spokojený. K tomu fotbal. V září jsem nastoupil do práce a zároveň začal i trénovat s Lhotou. Hraju od čtvrtého nebo pátého kola, protože jsem ještě neměl vyřízené formality z Polska.“
Za Spartu jste hrál Ligu mistrů. Připomene vám to občas někdo ze spoluhráčů?
„Jasně, občas si někdo vzpomene, občas mi to někdo dá i sežrat, nebo mě někdo poplácá, že jsem se dostal tak daleko.“
Jak to vypadá, když si z vás spoluhráči dělají legraci?
„Každému se ve fotbale občas něco nepovede a už to jede… Jak takový dřevo mohlo hrát Ligu mistrů? Ale já to beru, je tu dobrá parta.“