Tichá pošta! Fanoušci na protest mlčeli, až pak spílali Peltovi
Zpráva dobrá: finále Poháru České pošty mezi Spartou s Plzní (1:1, 8:7 na pen.) se dohrálo. Zpráva horší: očekávanému fotbalovému galapředstavení ublížila atmosféra. Fanoušci se totiž domluvili jasně. Žádné pokřiky, ale TICHO! S hlasitým povzbuzováním začali až po úvodní půlhodině, stadionem dlouho zněly jen nadávky vůči předsedovi fotbalové asociace Miroslavu Peltovi.
Tábory příznivců Plzně i Sparty jely podle předem nachystaného scénáře. Odehrála státní hymna, rozhodčí Zelinka poprvé foukl do píšťalky a stadion se ponořil do hlubokého ticha. Potvrdila se varianta avizovaná deníkem Sport, že stadion přivítá Miroslava Peltu hrobovým mlčením.
Šlo o vskutku skličující podívanou. Místo burcujících pokřiků se Edenem rozléhaly spíš pokyny hráčů na trávníku. Atmosféra připomínala zápas okresního formátu, nikoliv vrcholné představení českého fotbalu. Jediné, co od úvodního hvizdu zaznělo, bylo ze sparťanského kotle už klasické „Limberský, ty jsi hovado.“ Jinak diváci občas zatleskali, maximálně lehce pískali při nějakém faulu či sporném verdiktu sudího.
Viditelně trpěla i úroveň hry, nejlepší české celky se uchylovaly spíš k bezkrevné nakopávané a rozvážným přihrávkám uprostřed pole. Jako kdyby ještě probíhala rozcvička, maximálně si partičky v červenomodrém a bílém strčily „tréninkový“ fotbálek.
„Tichá pošta“ skončila přesně po půlhodině hry. Plzeňský kotel na severní tribuně roztáhl velký transparent s logem klubu, sparťané na druhé straně odpálili dýmovnici. Pak už to jelo. „Pelta ven!“ „Pelta je č…k“ a podobně.
Šéf českého fotbalu i s manželkou na tribuně nemohl slyšet prakticky nic jiného než nadávky na svou osobu. Prakticky deset minut od chvíle, co oba tábory zahájily povzbuzování, nezazněl jediný pokřik, kterým by fanoušci podpořili svůj tým.
Rozhodčí Zelinka však zůstával v klidu. Nenávistné pokřiky ignoroval, zápas nepřerušil ani ve vyhrocené chvíli, kdy se pořadatelé dostali do konfliktu se sparťanským kotlem. Jednoho fanouška nejdřív chtěli vyvést, poté, co se k nim začali sbíhat další nasupení sparťané, raději mladíka vrátili zpátky na tribunu. Hra pokračovala i v momentě, kdy fanoušci odpalovali dýmovnice.
Ve druhém poločase už se přeci jen začal hrát fotbal, ani fanoušci se už tolik netrefovali do nenáviděného šéfa českého fotbalu. Jakoby i tohle bylo součástí plánu, jak ovládnout děj utkání.
Zlostné „Pelta je č…k“ zaznělo až poté, co hlasatel v 68. minutě oznámil, kolik přišlo do Edenu lidí. Návštěva 11 752 diváků neodpovídá 17 tisícům prodaných lístků, které ještě den před zápasem Pelta avizoval.
