Olomouc - Sparta 3:1. Sigma má po třinácti letech pohár! Sezona Pražanů bez trofeje
Debakl, blamáž, propadák, bída - mnoho slov se dá využít při popisu představení Sparty ve finále poháru. V Olomouci (pro)padla ve střetu s domácí Sigmou 1:3, jasno bylo po poločase. Naopak domácí slaví stoprocentně zaslouženě, duel ovládli nadšením, nasazením, nepříjemností, ale také nepopiratelnou kvalitou. Jsou králi MOL Cupu a čeká je 4. předkolo Evropské ligy. Letenští naopak stále nemají jistý start v evropských pohárech pro příští sezonu - a to je šílené. Trenér Lars Friis (zase) nenašel cestu k úspěchu.
Když hraje fantasy deníku Sport, vždy nasadí do sestavy sám sebe. „A jsem kapitán,“ směje se Filip Zorvan.
Pokud by oblíbenou soutěž zkusil i při finále MOL Cupu, bral by mraky bodů. Právě on se stal zásadním mužem klíčového střetnutí, králem Hané, i když pochází z východních Čech, konkrétně z Nového Města nad Metují.
„Hrdinů tam ale bylo více. Sláma, osa straších hráčů, Zorvan, Breite, Pokorný,“ vykládal nadšený trenér Tomáš Janotka. „Po zápase jsem řekl Zorvimu, že je král,“ přidal se kapitán Radim Breite.
Zorvan vskutku vyčuhoval. Ukázalo se, že v Olomouci našel svůj fotbalový ráj. Tady se prosadil mezi respektované ligové postavy, v nynější sezoně zapsal už patnáct bodů, k pěti gólům přihodil deset asistencí, což je bohulibý počinek. Nedávno však prožil v duelu se Spartou těžkou chvíli. Nedal penaltu, Letenští nakonec na Andrově stadionu vyhráli.
Ve středu večer to bylo jinak. Zorvan využil slabosti soupeřovy defenzivy. Ve 4. minutě mu prakticky nahrál chybující Adam Ševínský, pro nějž se stalo finále noční můrou. Olomoucký blonďák se desítkou na zádech trefil z voleje. Krásný gól. Poté se mohl dlouze klouzat po kolenou a slavit. Jenže to nebylo vše, další rány zasadila Sigma Spartě před půlí. Zorvan ze strany protáhl centr až do sítě. Brankář Jakub Surovčík zareagoval pozdě a špatně. Po chvíli se trefil Matěj Mikulenka. Sparta byla na kolenou!
„Zase jsem klasicky ztratil hlas. Musel jsme s klukama žít. Snový poločas, jsem rád, že jsme ten druhý pak zvládli, jak jsme se řekli. Přehráli jsme Spartu vůlí. Šli jsme si za tím,“ radoval se Janotka.
Friis: Je to moje odpovědnost
„První poločas? To nejde nazvat ani jako výkon. Jak vidíte, tak mi prostě momentálně kvalitu nemáme,“ přiznal obránce Martin Vitík. „Jsme křehcí celou sezonu,“ připustil. „Tento výkon nebyl hodný jména Sparty,“ dodal. „Souhlasím s Martinem. Je to moje odpovědnost. Když jste po půli o tři góly dole, je to strašidelné. Úplně jsme se složili,“ přiznal trenér Lars Friis.
Důvodů k tomu bylo víc. Finále jen protáhlo její dlouhodobé soužení. Obrana byla opět nedůrazná, křehká, dlouho nefungovala výstavba hry. Z formy vypadl také Lukáš Haraslín, který už o poločase střídal a pak si ledoval zraněnou holeň.
Zajímavá a nečekaná byla ostatně už sestava. Friss vsadil na „českou“ variantu. K osmi domácím se přidali dva Slováci, vedle Haraslína ještě Surovčík, pohárový specialista. K nim se přidal centrhalv Qazim Laci. „Byl jsem přesvědčený, že to bude nejsilnější základní sestava, nejsou v tom žádné národnostní důvody,“ komentoval Friis.
Albánec měl pomoci vyztužit střed hřiště, kde Sparta vsadila na trojici. Jenže nebylo jí to nic platné, v srdci hry byla Sigma mnohem důraznější, rychlejší i přesnější. Lídr Breite to demonstroval hned na začátku, kdy nabral Haraslína, a potvrdil svá slova z předzápasové tiskovky: „Budeme nechutní.“
Sparta měla v utkání jen štěky. V první půli, za jednogólového vedení domácích, se dostala do čtyř zajímavých pozic. Po dlouhých autech pálili Filip Panák a Patrik Vydra, z vápna střílel Haraslín, po centr za obranu se snažil pokořit Jana Koutného Jan Kuchta. Ani jeden ze čtveřice však netrefil bránu…
Další vzepětí přišlo s poločasovými změnami. Do hry dorazili útočníci Albion Rrahamni s Victorem Olatunjim, Pražané začali hrát s trojzubcem. Z náporu se hosté dostali k penaltě. Po hodině hry ji bravurně proměnil Rrahmani, což ale byl pohříchu asi nejlepší sparťanský moment v duelu.
Druhý pohár pro Sigmu s Janotkou
Tlak rudých postupně slábl, i když přišli další borci, co měli pomoci. Angelo Preciado však s výjimkou jednoho kolmého pasu na Olatunjiho nebyl vidět, podobně na tom byl také Ermal Krasniqi. Oba zapadli a propadli. „Museli jsme se snažit jen dotahovat, nutilo nás to dělat věci, které nám nejsou vlastní,“ podotkl Friis.
Zato Olomouc jela dál. Naplno. Mikulenku chytaly křeče, přesto se rval dál. Breite řádil jak černá ruka, burcoval, bojoval, ale přidal i pár obloučků za obranu. Zorvan dál provokoval hosty klidem s míčem, technikou i nápady.
Díky tomu došla až k triumfu i trofeji. Pohár vyhrála podruhé v historii, naposledy to bylo před třinácti lety v Plzni, kde rovněž odstavila z cesty Spartu. Na place tehdy byli nynější trenér Tomáš Janotka, jeho asistent Michal Vepřek (vstřelil rozhodující gól) a záložník Jan Navrátil, jenž ve středu navečer odkopal téměř osmdesát minut.
Nyní mohou slavit podruhé, ostatní jejich spoluhráči premiérově. Vedle trofeje získali postup do 4. předkola Evropské ligy a jistotu, že si zahrají minimálně skupinovou fázi Konferenční ligy. „Dali jsme už dopředu ve čtvrtek volno, takže je asi jasný, jaký je plán,“ smál se Janotka. Už dříve slíbil, že mužstvo v případě úspěchu zajde do „proslulého“ klubu Belmondo.
Zato Pražané se klepou. V lize jim hrozí, že spadnou na páté místo, což by znamenalo podzim bez evropských soutěží. Další těžký test je čeká v neděli na Baníku.
