Hrůza, bída, totální mizérie. Reakce na čtvrteční výkon Sparty proti Subotici ve 2. předkole Evropské ligy zněly výmluvně. Soubor Pavla Hapala si do Prahy veze porážku 0:2, navíc po velmi špatném výkonu. Mužstvo nemělo jiskru, proti soupeři, kterého mělo jednoznačně přehrát, si nedokázalo vytvořit větší šance ani souvislý tlak. Co favoritovi a elitnímu českému týmu nejvíc chybělo?
Dva Češi v základu a nesourodý tým
V základní jedenáctce Sparty nastoupili pouze dva čeští hráči - Jiří Kulhánek a Martin Frýdek. Do druhého poločasu zasáhl ještě Josef Šural, který se teprve dostává do optimální kondice po zdravotních problémech. Proces internacionalizace největšího českého klubu je v plném proudu, jenže stále nenese výsledky.
Mužstvo na hřišti působí absolutně nesehraným dojmem. Guélor Kanga si chodí pro míče mezi obránce a chce tvořit hru, jenže kolem sebe nemá žádného spoluhráče. Chybí nabídka, aktivita, větší provázanost jednotlivých řad. V Srbsku hráči působili hodně bezradným dojmem, jen málo akcí se dalo označit za povedené. Takhle se prezentovat tým, který má ty nejvyšší ambice v Česku a chce působit v evropských pohárech, prostě nemůže.
Nepřesná rozehrávka, chyby stoperů
Další bolestí byly jednoznačně chyby v rozehrávce, sparťané často sami nabídli ofenzivě soupeře brejk. Přechod hřiště přes krajní hráče vypadal krkolomně, Alexandru Chipciu se ukázal nejvýrazněji ve čtvrté minutě, když dobře nalezl přesnou přihrávkou rozeběhnutého Stanciua. To bylo vše. Navíc směrem dozadu na pravé straně často hořel, Letenští měli nakonec i štěstí, že Subotica v závěru do otevřené obrany hostů nepřidala ještě jeden gól.
Nefungoval ani střed obrany. Trenér Hapal oproti úvodnímu ligovému duelu s Opavou poslal na hřiště novou stoperskou dvojici. Radakovičovi s Kayou věřil, líbili se mu v přípravných zápasech. Jenže na srbském poloprázdném stadionu to sparťanským zadákům nešlo. Oba udělali několik zbytečných chyb, už odzadu Spartě drhla konstruktivní rozehrávka a s tím souvisela i následná útočná výstavba.
Odříznutý Tetteh, slabá hra po křídlech
Moderní fotbal kolikrát rozhodují křídelní hráči. Pokud dokáží dostat kvalitní balony do vápna, získává mužstvo ohromnou výhodu. Tenhle prvek ale Spartě prakticky chybí. Tal Ben Chaim z pravé strany nevymyslel jediný kloudný centr, o moc lepší nebyl ani střídající Vukadin Vukadinovič.
Svůj den vůbec neměl Plavšič. Drobný Srb, jindy velice silný ve hře jeden na jednoho, domácí obraně nedělal žádné problémy. Martin Frýdek na levém beku sice makal a zápas odjezdil, co to šlo, jenže srážely ho nepřesnosti. Když už se k nějaké útočné akci dostal a pronikl do vápna, scházela mu zase větší podpora spoluhráčů.
S tím souvisí i odříznutý forvard Benjamin Tetteh. Na útočné polovině hřiště se pohyboval víc než osamoceně. Míč se k němu nedostával, a když už, tak se Tettehovi nevydařila otočka kolem hráče, nebo samotná střela.
O poločase musela přijít změna. Nevýrazného Plavšiče nahradil Josef Šural, kterého si ještě kouč Hapal netroufl nasadit do základní jedenáctky. Jenže kompaktnost zálohy jedno střídání spravit nedokázalo, nepomohl ani následný příchod Vukadinoviče. Příliš dotyků, příliš nahrávek a absence lehkosti trápily střední řadu nejvíce, Guélor Kanga nedostal potřebný prostor pro to, aby více vynikl.
Zase ty standardky...
Ve výkonu Sparty se těžko hledá největší svízel, nicméně jedna činnost sráží partu okolo Pavla Hapala častěji než ty ostatní. Standardní situace. A to na obou stranách trávníku. Ať už před gólmanem Florianem Nitou, nebo na útočné polovině. První branka z utkání se Suboticou jde na vrub především dvojici Semih Kaya, Martin Frýdek, které nedokázalo uhlídat u zadní tyče postaveného Nemanju Čalasana. Ještě předtím proskákal míč pod nohama Jiřího Kulhánka. Hráčů, kteří mohli situaci odvrátit, bylo ještě víc.
Sparťané se na útoční straně dostali do množství rohů i standardních situací, jenže vůbec nezahrozili. Pokud není míč na dostřel branky a Nicolae Stanciu nezkusí vypustit do akce svou jedovatou ránu, je Sparta neškodná. Centr se opakovaně nedostává ani přes první defenzivní hráče.
