Osud si s ním krásně hraje. Chce mu dopřát nezapomenutelný závěr kariéry. Michal Kadlec (37) se vrátí se Slováckem v rámci skupiny Konferenční ligy do Kolína nad Rýnem, kde během působení v Leverkusenu pět let bydlel a dodnes si ve městě drží byt. V nedávném předkole Evropské ligy zavítal pro změnu do Istanbulu na stadion Fenerbahce, kde strávil tři roky života. „Už zbývá jenom, abych se vrátil do Leverkusenu. Ale to bychom museli postoupit do Ligy mistrů,“ směje se stoper v rozhovoru pro iSport.cz. Když přidá ke Kölnu francouzské Nice a srbský Partizan Bělehrad, je jeho spokojenost ještě větší. Fanoušci i hráči si užijí velké večery na evropské scéně.
Takže z losu jste nadšený?
„Furt mi to vychází. (směje se) Nejdřív Fenerbahce, teď Kolín. V Německu nás čeká masakr, pětapadesát tisíc lidí. Pět let jsem tam bydlel, město i stadion znám. Nabídl jsem Romanovi Brulíkovi (hráčskému agentovi a organizátorovi pohárových výjezdů), že až bude mít na výběr hotely, můžu poradit. Vím, kde leží, jak dlouho se odtud jede na stadion. Ta skupina je bomba. Pěkná, atraktivní. Před losem bych ji bral všema deseti. Někteří samozřejmě chtěli West Ham, ale myslím, že jsme nakonec všichni spokojení.“
Koho jste měl na tipovacím lístku vy?
„Kolín jsem uhodl. Pak jsem tam měl Basilej a Austrii Vídeň. Všechny tři týmy nikdo z nás netrefil.“
Co vás čeká v Kolíně?
„Když se postoupilo z druhé ligy do první, slavilo se tam, jako by vyhráli Ligu mistrů. Köln má skvělé fanoušky. Viděl jsem, že jich bylo hodně i v Maďarsku. (na předchozím utkání s Fehervárem) Fotbalem to tam žije, je to sport číslo jedna. Dlouho nebyli v pohárech, takže na nás určitě bude plný dům. Sem tam sleduju německé noviny. Pro nás dobře, že Dortmund od nich koupil střelce Modesteho na místo Hellera. Pro klub navíc pracuje můj spoluhráč z Leverkusenu Patrick Helmes, bývalý útočník. Známe se, sleduju ho na Instagramu. On o nás bude vědět.“
Jak to?
„Když jsme hráli na soustředění s Admirou Wacker, on tam dělal asistenta. Myslím, že si Slovácko bude pamatovat. V Kolíně i v Leverkusenu mám známé, určitě se přijdou podívat. Bude to pro mě návrat domů. Ve finále poháru jsme porazili Spartu, kde jsem taky hrál. Pak přišlo Fenerbahce a teď Kolín nad Rýnem. Nevymyslel bych to líp. Je to neuvěřitelné.“ (úsměv)
Jak jste prožíval porýnské derby?
„Mezi Leverkusenem a Kölnem je největší rivalita. Většinou jsme ho poráželi. Ta města jsou hned vedle sebe, pouhých osm kilometrů. Můžete jet klidně na kole. (úsměv) Většina z nás bydlela buď v Kolíně anebo v Düsseldorfu. Naposledy jsem tam byl někdy před dvěma lety. Vždycky jsem říkal, že nemám čas, protože pořád hraju fotbal. Teď to taky nebude ideální, ale aspoň může někdo ze známých přijít za mnou den před zápasem na hotel na kafe. Ve městě mám pořád byt, který pronajímám. Bydlí tam doktoři a jeden člověk se mi o to stará. Prodávat to zatím nechci.“
Nemáte obavy ze síly soupeřů?
„Myslím, že je to hratelné. Dáváme si postupné cíle. Dostali jsme se do skupiny a přece si neřekneme, že si půjdeme jen zahrát. Chtěli bychom hrát poháry i na jaře. Musíme se o to porvat. Partizan je přední srbský celek. Pamatuji se, že s ním hrávala Plzeň i my se Spartou. Přáteláky bývaly vyrovnané. Kolín je průměrný bundesligový celek, se kterým si to můžeme rozdat. Nice bude mít určitě velké individuality, přišli tam hráči z Arsenalu a podobně. Brazilce Danteho si pamatuju ještě z Bayernu. Ale je to o jednom zápase, nejde o turnaj. Něco tipovat je teď nesmysl, ale věřím, že nějaké body posbíráme. Neznám fanoušky Nice, ale ti Partizanu a Kolína jsou skvělí. Na tohle máme štěstí. Předtím jsme měli Fenerbahce a AIK, ty zápasy měly výbornou atmosféru.“
Takže si troufáte třeba i na postup?
„Dneska umí hrát každý fotbal. Pár týmů je odskočených, ale vidíte, že se Evropa hrozně vyrovnává a papíroví favorité ztrácí. Když budete hrát desetkrát s Nice, můžete devětkrát prohrát, ale třeba to vyjde tak, že ten jeden důležitý zápas vyhrajete. Kór na našem stadionu jsme silní. Venku jsme si už osahali atmosféry a teď poznáme ještě víc, jak se fandí a jak funguje evropský fotbal. Pro malý klub jako Slovácko je to nádherná skupina. Podle jmen vypadá spíš, jako by šlo o Evropskou ligu. Každý domácí zápas by se měl vyprodat. Kdoví, jestli se něco takového bude někdy opakovat.“
