Procházka po CSKA: Obrovská radost. Nevěděl jsem, zda se smát, nebo plakat
PŘÍMO Z MOSKVY | Takový zápas dosud nikdy nezažil. Roman Procházka (29) za stavu 0:1 nejdřív v Moskvě neproměnil penaltu, aby ale po přestávce srovnal a pomohl k následnému obratu. Viktoria Plzeň zdolala CSKA v Lužnikách 2:1 a slovenský záložník si vychutnával životní výhru i gól v Lize mistrů. Po bláznivém utkání přiznal, že nejdřív nevěděl, jestli se smát, nebo plakat…
Jak jste prožíval tenhle bláznivý zápas?
„Po neproměněné penaltě to bylo hodně těžké. Jsem člověk, který takové momenty dost prožívá, cítil jsem se špatně. Cítil jsem se, jako kdybych kluky podrazil. Vím, že se to stává i velkým hráčům, ale dost jsem si to připouštěl, v poločase v kabině jsem na tom byl dost mizerně. Ale kluci mě povzbudili a pomohli mi. Hodně jsem to chtěl odčinit.“
Věděl jste hned, že půjdete na penaltu?
„Dohadoval jsem se s Páťou Hrošovským, jsme určení my dva. V jednom momentě jsm zaváhal, ale nakonec jsem do toho šel. Celé to bylo takové zvláštní.“
Naopak po vyrovnávacím gólu vám asi narostla křídla, souhlasíte?
„To bylo asi i vidět. Pro mě to bylo hodně emociální, cítil jsem se fakt neskutečně. Byl jsem strašně rád a v tom momentě jsem začal věřit, že můžeme zápas i vyhrát.“
Byl to nejdůležitější gól v kariéře?
„Asi ano. Nevím, jestli se mi ještě někdy podaří dát gól ve skupinové fázi Ligy mistrů. Hodnotím to na těch nejvyšších příčkách.“
Jak vypadal ten gól?
„Ještě jsem ho neviděl, ale bylo to zvláštní. V prvním momentě jsem ani nevěděl, že je to gól. Po střele jsem podklouzl, ani jsem neviděl, jak letí míč. Začal jsem se radovat, až za mnou přiběhli kluci.“
Do Plzně jste v létě šel s tím, že chcete hrát Ligu mistrů. Teď jste v ní dal gól, je to takové zadostiučinění, po čem člověk touží a teď se mu to splní?
„Sníval jsem, že prožiju takové momenty. Celý zápas byl strašně emociální, nezapomenu na to do konce života. Mohl to být nejhorší zápas mé kariéry, nakonec je to možná jeden z nejlepších.“
Tomu asi odpovídala i radost v kabině, že?
„Byla tam ohromná radost. Už na hřišti jsem nevěděl, jestli se mám radovat, nebo plakat. Bylo ve mně opravdu hodně emocí. Cítil jsem se dost zvláštně, takové pocity jsem po zápase asi ještě nikdy neměl. Teď už z toho mám radost.“
Jak těžké bylo udržet závěr a nedostat gól?
„Po druhém gólu jsme závěr celkem zvládli a nepouštěli je do šancí. Před gólem tam měli úseky, kdy to bylo nahoru dolů a oni chodili do protiútoků, kdy mohli rozhodnout. Skvělý Hruška nás podržel, měli jsme trošku i štěstí, v takových zápasech ho ale člověk potřebuje.“
Jak blízko je třetí místo ve skupině?
„Je hodně blízko. Musíme fandit Realu, nebo věřit, že my něco uhrajeme s Římem. Dáme do toho všechno, určitě bude plný stadion. Je to na nás, máme to ve vlastních rukách.“
Čím to, že vám nevyšel začátek a inkasovali jste ze zbytečné penalty?
„Oni na nás nastoupili dobře, byli velmi pohybliví, dobře kombinovali. Jak dali gól, hrálo se jim ještě lépe. Pěkně kombinovali, jsou to mladí kluci, rychlí, technicky dobře vybavení. Měli jsme problém se dát dohromady, zvlášť po prvním gólu. Ale nakonec jsme se z toho oklepali.“
Poznal jste v Plzni sílu mužstva, které pravidelně zvládá těžké zápasy?
„Vždycky mě fascinovalo, jak dokázali tak těžké zápasy zvládnout. Teď jsem to poznal na vlastní kůži. Těžko vysvětlit, proč to tak je, ale ti kluci mají obrovské zkušenosti, odehráli hodně takových zápasů. Možná mají štěstí, ale asi už to nebude náhoda. Jsem rád, že toho jsem teď součástí.“
