Expres z Maroka, který přejel Slavii: Patří Realu, Dortmund si dupl
Žádný ospalý diesel. Borussia Dortmund přivezla do Prahy nadupanou marockou mašinu. Dle slov Jana Bořila nechytatelnou dvanáctistovku. Během vteřiny Achraf Hakimi z jedničky nakopl dvojku, trojku a slávisté se za jedním z nejrychlejších hráčů minulého ročníku bundesligy v Edenu už jen ohlíželi. Autora dvou branek zastavit nedokázali.
Když v minulé sezoně bundesligy měřili hráčům nejvyšší vyvinutou rychlost ve sprintu, stal se vítězem. Naměřili mu 35,25 km/h. To však není jediný atribut, kterým si dvacetiletý obránce získal slabost u většiny fanoušků z Vestfálska. Po utkání se Slavií ho mají ještě radši. Prvními góly v Champions League obstaral výhru 2:0 a důležité tři body.
Ačkoliv běžně nastupuje Hakimi jako krajní obránce, kterému je jedno, zda vpravo či vlevo přes nohu, trenér Lucien Favre vymyslel na družinu Jindřicha Trpišovského taktickou past, ve které sehrál kmenový hráč Realu Madrid zásadní roli jako křídlo.
„Věděli jsme, že Slavia hraje dost vysoko a nechává za sebou dost prostoru, a chtěli jsme toho využít. Křídla do toho prostoru měla nabíhat. Povedlo se to na jedničku,“ usmíval se sportovní ředitel BVB Michael Zorc.
„Nikdy nezapomenu. Byly to moje první góly v Lize mistrů. Pokud bych si měl vybrat, který byl hezčí, tak určitě první,“ culil se dvacetiletý mladík, když si vzpomněl sólo, při kterém udělal z hráčů Slavie tréninkové kužely a slabší levačkou zavěsil.
Rodák z Madridu dvakrát pláchl po obou stranách a pokaždé z toho byl gól. Zastavit ho? Mission: Impossible! „On je asi ten nejrychlejší hráč, jakého jsem proti sobě zažil. Možná i co jsem viděl třeba v Anglii,“ vytřeštil oči Jan Bořil. „Myslel jsem, že proti němu stojím a on jede na dvanáctistovce,“ popsal, jak mu bylo při vzájemných sprinterských soubojích.
O tom, že v Dortmundu pracují se sakra rychlým fotbalistou, však vědí už nějaký ten pátek. V minulém ročníku se Hakimi blýskl z pozice levého obránce třemi asistencemi proti Atlétiku Madrid (4:0). Pro Juanfrana, tehdejší oporu Atletů, byl střet s mladíkem noční můrou. Už tenkrát si o něm svět s úžasem vyprávěl, co všechno v devatenácti letech svede.
„Musím mu vyseknout poklonu. Není zvyklý hrát levé křídlo, ale je to strašně užitečný hráč. Udělá cokoliv, co mu řeknete. Nečekal jsem, že dá dva góly, ale vždy očekávám, že předvede skvělý výkon. Je to mašina na běhání a jsem za něj moc rád,“ pochválil Hakimiho spoluhráč Thomas Delaney.
Příští léto se však jejich cesty s největší pravděpodobností rozejdou. Marockému supertalentu skončí dvouleté hostování v Dortmundu a vrátí se do Realu. Ačkoliv o tom „žlutočerní“ momentálně nechtějí slyšet ani slovo. „V tuto chvíli ho v Realu nevidím. Ani jsem neslyšel nic o tom, že by se v zimě předčasně vrátil. Myslím si, že se u nás cítí jako doma a udržíme ho i pro další sezonu,“ troufá si generální ředitel Hans-JoachimWatzke.
Jenže povídejte o tom Florentinu Perézovi, který při vyjednávání o formě hostování prokázal svoji mazanost a Němcům zatrhl plány o zahrnutí opce na trvalý přestup. Zároveň však je ve smlouvě jasně stanoveno, že si ho „bílý balet“ nemůže předčasně stáhnout. A že by to udělal tuze rád. Už během jara, kdy se na San Bernabéu vrátil Zinedine Zidane, začal madridský klub tuto variantu prověřovat. Hakimi hrál ve skvělé formě a Real potřeboval pro nadcházející ročník posily do defenzivy.
Francouzský kouč dobře zná Hakimiho z rezervy Realu, kterou trénoval. Byl to on, kdo jej v létě 2016 vzal do přípravy po USA a v lednu 2017 vytáhl do nominace A-týmu. Jenže BVB se Realu vysmálo. Chcete ho zpátky? V létě 2020.
„Myslím si, že na pohovor se Zidanem, co se mnou v příští sezoně, ještě bude čas později. Momentálně se soustředím na Dortmund a svoji práci zde. Návrat do Madridu nezáleží na mně,“ krčil marocký obránce rameny po dvougólovém představení v Edenu.
Už během jara se však nebál prohlásit, že obléknout znovu bílý dres, patří mezi jeho cíle. „Přál bych si to. Lhal bych, pokud bych řekl, že to není mým snem, ale pokud se klub rozhodne, že mám zůstat ještě v Německu, zklamaný nebudu.“
Už jednou však Španělé boj o Hakimiho prohráli. Vzhledem k tomu, že se narodil marockým rodičům v Madridu a dětství strávil na předměstí v Getafe, mohl si vybrat. Reprezentovat La Roju, nebo dát na arabské kořeny? Rychlejší vyhrál. Maroko mu v roce 2016 poslalo pozvánku, a v říjnu v sedmnácti letech poprvé oblékl národní dres. Mistři světa z roku 2010 utřeli nos.
Podobnou chybu Real Madrid nehodlá zopakovat.
