Někteří nevědí, o co jde. Tahle slova pronesl brankář Sparty Jaromír Blažek bezprostřední po zpackaném utkání v Plzni (0:1). Prozradil i jména. Šlo o Abenu a Kweukeho. Nebylo to poprvé, co se zkušený gólman opřel do zahraničních spoluhráčů. Deník Sport proto v reakci na jeho slova oslovil bývalého mentálního trenéra Letenských Dragana Vujoviče, jehož si přivedl Vítězslav Lavička, ale nikdy v klubu nenašel pochopení u hvězdných fotbalistů.
„K situaci, kdy se hráč přes média pustí do spoluhráčů, by nemělo vůbec dojít. Ani k té, kdy seřve spoluhráče viditelně na hřišti. Jak jsem to například viděl na podzim v případě zkušených kluků ze Sparty, kteří plísnili cizince Pamiče s Hohenederem. Myslím, že tohle nepomáhá nikomu a ničemu,“ uvedl Dragan Vujovič.
Mluví o tom, že fotbal je kolektivní sport a nejvyšším zákonem by měla být jednota v týmu. „Ano, zkušení hráči v případě, kdy vidí někoho, kdo odevzdává málo, by jej měli temperamentním způsobem povzbudit. Jenže přímo ho seřvat před dvaceti tisíci diváky, aby všichni viděli – já si tě nevážím, ty jsi pro mě nikdo a nic... To není součástí týmové jednoty,“ řekl.
Vujovič je toho názoru, že nejzkušenější hráči mají být nejmoudřejší. Aby prý ovládali roli, v níž mobilizují spoluhráče, kterým se nedaří. „To je umění. Když se třeba díváte na Stevena Gerrarda z Liverpoolu, je vysoce zodpovědný, dělá všechno pro tým, nikdy nereaguje zrazujícím způsobem. Dává dobrý příklad,“ doplnil mentální trenér.
Zároveň však dodává, že být lídrem není lehké. „Ten pravý lídr při mém angažmá ve Spartě nebyl. A myslím, že se na tom od té doby nic nezměnilo. Lídrem je pro mě třeba kapitán Plzně Pavel Horváth. Zažil jsem ho na Letné jen krátce, mám z něj ale pozitivní dojmy. Je to velice chytrý člověk, který umí kamarádským postojem i humorem odlehčit situaci,“ prozradil něco ze svých zkušeností.
„Pamatuji si, že když z Letné odcházel, byli někteří hráči smutní. Je moudrý, ví, co má dělat, aby tým fungoval. Nedělá to tak, že sám sebe postaví na vyšší úroveň. Takového hráče bych za každou cenu v týmu držel.“
Vujovič také vzpomíná, že i přes veškerou snahu nebyla ve Spartě skutečná jednota týmu a vypadá to, že není ani teď. „Nevím, jak nyní funguje sparťanská kabina. Myslím, že tehdy tam i přes veškerou naši snahu byly takové partičky,“ pronesl.
„Navíc po výlevech na Hohenedera a Pamiče prý trenér příliš nezakročil. Myslím, že kouč, který má jednotu týmu jako prioritu, by hned na příštím tréninku řekl: Hele, příště už ani náhodou. A pokud by to dotyčný příště udělal, tak na shledanou,“ uvedl rezolutně Vujovič.
A příklad? Tak třeba trenér Barcelony Guardiola se rozloučil už po jediné sezoně s útočníkem Ibrahimovicem. „Narušoval jednotu týmu. I když šlo o jednoho z nejlepších hráčů světa, musel jít, přestože na něm klub finančně výrazně tratil. Guardiola totiž nechtěl čekat, až to v šatně bouchne,“ uzavřel.