Dvě střely z malého vápna, hlavička a krásné sólo zakončené obloučkem přes brankáře Zlámala. Zbyněk Pospěch si pohrál s obranou Olomouce, kterou čtyřikrát pokořil a řídil tak jasnou výhru Dukly 4:0. „Celý tým hrál výborně, to vítězství není jen moje zásluha,“ řekl 30letý Pospěch.
Dát čtyři góly, to je pro útočníka unikátní chvíle. Berete to tak?
„Beru. Nikdy jsem v lize nedal hattrick, natož čtyři góly. Tři góly jsem zvládl někdy v dorostu, ale to se nepočítá. Je to pro mě velký úspěch a jsem šťastný. Po třetím gólu jsem toho už měl dost a říkal jsem si, že by mě trenér mohl vystřídat. Naštěstí to neudělal hned a já se trefil ještě jednou.“
Věřil jste po dvou rychlých gólech, že byste mohl dosáhnout na hattrick?
„Když jsem měl po šesti minutách dva zásahy, začal jsem věřit, že by se mi to mohlo povést. Před zápasem jsme trénovali standardky a vůbec mi to tam nepadalo. Asistent trenéra Suchopárek se smál, že dám v zápase určitě hattrick – tak mu to vyšlo. (usmívá se) Čtyři góly nečekal nikdo, ani já, tohle se mi už asi nikdy nepoštěstí.“
Na tři góly vám přihrál Tomáš Berger, to je také docela unikát.
„Tomáš mi v minulé sezoně moc gólových přihrávek nedal, tak to teď odčinil. Ty přihrávky byly perfektní, při prvních dvou gólech jsem to jen doklepával do brány. Celé mužstvo hrálo výborně, dík patří všem. Nebyl to zápas jen o mně a Tomášovi Bergrovi.“
Při posledním gólu jste si „zatančil“ před obránci, zbavil se jich a přehodil brankáře Zlámala. Byl to jeden z nejhezčích zásahů vaší kariéry?
„Ten gól byl hezký, ale už jsem dal i hezčí. Když jsem hrál v Norsku, trefil jsem se z půlky hřiště. Tenhle se ale určitě bude řadit mezi moje nejkrásnější trefy. A Švanci (Petr Švancara) bude mít radost. Byl to takový gól v jeho stylu. Hráli jsme spolu v Opavě, jsme kamarádi. On mě inspiroval. Minulý týden jsme to zrovna probírali na kávě. Určitě to bude mít ještě dohru, napíšeme si, zavoláme. Až si tohle přečte, určitě ho to potěší.“ (usmívá se)