Gólů jako máku, Gambrinus liga zkraje sezony baví! Průměr branek na zápas, který po třech kolech stojí na cifře 3,38, nikdy nebyl vyšší. Na čísle se podílí především rozjetá Plzeň s třinácti trefami, ovšem pohled do statistik mluví jasně: kanonády v úvodu ligy jsou v posledních letech pravidlem. Proč? Týmy věří svému způsobu hry, neobětují ho výsledku. To až později…
Jednaosmdesát. Tolik branek padlo v prvních třech kolech. Maximum ze sezony 2001/2002 s 79 góly bylo vylepšeno o dvě trefy.
Letošní číslo má „na triku“ především Plzeň s průměrem 4,33 branky na zápas, druhá nejlepší Sparta má průměr o 1,33 nižší. Viktoria celkem nastřílela 13 gólů, čímž vyrovnala dosavadní maximum Žižkova ze sezony 1994/1995.
Číslo je výsledkem obrovské ofenzivní síly týmu i příznivého losu, proti ní nestáli top soupeři (Bohemians Praha 1905, Příbram, Ostrava). Hlavně však filozofi e, kterou Západočeši dlouhodobě razí a jíž se drží.
„Příklad Plzně je následováníhodný. Hraje totiž pořád to svoje, ať proti ní stojí AC Milán nebo tým z české ligy. A o tom to všechno je. Neobětovat svoji hru kvůli soupeři nebo touze po výsledku,“ říká trenér Jablonce Roman Skuhravý, který patřil v minulosti k dlouholetým oporám obrany Severočechů.
Podle něj byl v jeho hráčské kariéře rozdíl čelit ofenzivě soupeřů zkraje soutěže a v jejím dalším průběhu. I tehdy se jelo v převážné většině podle současného scénáře – kanonáda na úvod sezony, s přibývajícími koly však šel průměr dolů. Byť paradoxně ve dvou ze tří ročníků, které jsou v počtu nastřílených gólů historicky nejúspěšnější, to neplatilo (1995/1996, 2010/2011).
Branky padají vždy na začátku
Jinak prakticky platí vždy – průměr branek v úvodních třech kolech je vyšší než celkový na konci sezony.
„Na tomto faktu se samozřejmě podílí spousta věcí – lepší terény, mužstva nejsou tolik přečtená a podobně. Podle mě má ovšem absolutně nejvyšší vliv to, že týmy jsou na začátku sezony uvolněné, věří svým systémům, způsobu hry,“ tvrdí Skuhravý. „Začátek je volnější, tolik se ještě nemyslí na body, proto padá tolik gólů,“ doplňuje bývalý reprezentační útočník Vratislav Lokvenc.
Postupem času, jak se začne kastovat tabulka, celky, mající na kontě malý počet bodů, pod tíhou nutnosti bodovat od své filozofie ustoupí. Začínají se víc připravovat na soupeře, vsadí na model „hlavně neinkasovat“, urputnou defenzivou se snaží získat nějaký bod. A počet branek zákonitě klesá.
„Trenér se ocitne pod tlakem. Respektive, přijde za ním vedení a vysvětlí mu, že to chce zabrat, že s tím musí něco udělat. V tu chvíli ho dostanou pod pres, který on následně přenese na hráče. A začne se hrát spíš údržba,“ uvádí Lokvenc.
Právě v tom vidí Skuhravý problém českého fotbalu. „Faktor výsledku brzdí góly i kreativitu,“ podotýká muž, který se od doby, co v průběhu jara převzal Jablonec, snaží praktikovat s mužstvem shodný způsob hry bez ohledu na soupeře.
Ví však dobře, že k tomuto modelu je zapotřebí trpělivost majitelů. Jenže ta je v tuzemsku, bohužel, celkově nízká, kluby příliš často sahají k výměně trenérů, a s nástupem nového začínají vlastně od nuly…
