Jánoš dal první gól den po 14. výročí otcovy smrti: To by nechytil ani on
Byla to náhoda, ze které mrazí. V září 1999 mu automobilová nehoda vzala tátu, tehdy výborného gólmana. A téměř na den přesně o čtrnáct let později se teď Adam Jánoš dočkal svého prvního gólu v lize. „Myslím, že by tu střelu nechytil ani táta,“ říká dojatě syn zesnulého Zdeňka Jánoše.
Kdyby mohl, 15. září by nejraději z kalendáře navždy vymazal. Rok co rok, už čtrnáct let, si v ten den vzpomene na okamžik, kdy pochopil, že se táta už nikdy nevrátí domů. Letos to ale bylo jiné. Jen o den dřív se totiž Adam Jánoš poprvé v kariéře zapsal mezi ligové střelce.
„Je to vlastně šťastný i smutný den zároveň. Byl jsem šťastný, ale na druhou stranu jsem si vzpomněl na tátu,“ říká smutně jednadvacetiletý záložník Jihlavy, který si svůj premiérový zásah připsal v sobotu proti Olomouci (3:4). „Doufám, že to táta seshora viděl. Byl by na mě pyšný,“ dodává.
Jeho otec Zdeněk, tehdy skvělý brankář, zemřel cestou domů z tréninku v Příbrami, za kterou na podzim 1999 chytal.
Ve vysoké rychlosti a nepřipoutaný se zřejmě vinou nepozornosti čelně srazil s autobusem a na místě byl mrtvý. Adamovi tehdy bylo sedm a fotbal ještě vůbec nehrál.
„Vždycky, když jdu na hřiště, na tátu myslím. Ale že je to skoro na den přesně na čtrnácté výročí jeho smrti, to mi při tom gólu hned hlavou neblesklo. Uvědomil jsem si to až koncem zápasu a po něm, když jsem si všechno v hlavě urovnal. Věnoval jsem gól i tátovi,“ vypráví.
I když od tragické havárie uběhla spousta let, dodnes se mu o ní hovoří těžce. „Chybí mi, to je jasné, ale s odstupem času je to lepší,“ uvažuje Jánoš. „Vždycky toho patnáctého s mamkou zavzpomínáme, hlavně na to dobrý, a zapálíme svíčku na hřbitově,“ popisuje.
Gól, který v duchu věnoval tátovi, přitom nebyla žádná „šmudla“. V 75. minutě mu spoluhráč před brankou přiťukl míč, mladý záložník se do něj zpoza vápna opřel a přízemní střelou k tyči vyrovnal na 2:2. „Cením si ho víc, nebyl úplně nejjednodušší,“ pochvaluje si Jánoš mladší.
Tuhle střelu by možná nechytil ani jeho otec. „Byl by to takový souboj. Možná by si sáhnul, ale myslím, že by tu střelu nechytil ani on. To se chytit ani nedalo,“ pousměje se syn Adam. „Ale ne, vážně. Gólman ani pořádně neviděl, možná tam byla i nějaká menší teč. Měl to těžký.“
| Co se stalo... |
| Miloval rychlou jízdu v autě a ta se mu také stala osudnou. V noci 15. září 1999 se Zdeněk Jánoš vracel z Příbrami, ale na jižním okraji Prahy, kousek od místa, kde bydlel, měl nehodu. Nepřipoutaný a v rychlosti 150 km/h se čelně srazil s městským autobusem a na místě zemřel. Spekulovalo se tehdy, že mu v době nehody upadl na zem mobilní telefon a on se pro něj shýbal |
