Sparťan Costa: Rasismus v Polsku? Přišel chlap s dítětem a plivl na mě
U sparťanských fanoušků se pomalu stává novým hrdinou. Levý obránce letenského týmu Costa Nhamoinesu se stal pevnou součástí základní sestavy ligového lídra a ze své pozice rozhodně nehodlá slevit.
Fotbalista ze Zimbabwe je přesvědčen, že je schopen předvádět ještě lepší výkony, než je tomu doposud. Costa již má za sebou působení v Polsku, kde si zvykl na evropský styl fotbalu.
Líbilo se vám v Polsku?
„Nebylo to tam špatné – tedy až na rasismus. Zažil jsem tam několik incidentů a v tomto směru to bylo hodně zlé. Věděl jsem, že v určitých částech světa rasismus nadále existuje, ale v Polsku mě to fakt uzemnilo.“
Bylo to s rasismem tak špatné, že jste uvažoval i o návratu do Zimbabwe?
„Jednou ke mně přišel na vlakovém nádraží muž s dítětem za krkem a plivl na mě. Nechápal jsem, jak někdo může něco takového udělat. Ale řekl jsem si, že mě to nesmí rozhodit, že musím být i přesto soustředěný na svůj cíl. Život šel dál.“
V Polsku jsou lepší stadiony než v Česku, chodí tam na fotbal víc diváků a je tam i víc peněz. Nebyl pro vás z tohoto pohledu přestup do Sparty krok zpět – zvlášť, když jste měl i jiné nabídky?
„Přestup do Sparty byl určitě krok dopředu. S Lubinem jsme neustále bojovali o záchranu, cílem byl střed tabulky. Sparta má rozhodně kvalitnější tým, funguje v ní i daleko lepší organizace.“
V čem?
„Tak třeba úroveň lékařského zabezpečení. Po zraněného hráče je ze všeho nejdůležitější dostat se zpět do kondice a ve Spartě každý ví, co má v tomto ohledu dělat. V Lubinu to tak nefungovalo, trenér si třeba myslel, že už jste připraven hrát, a přitom to nebyla pravda. Když jsem se zranil, musel jsem se navíc o všechno starat sám. Najít si vlastního doktora, zaplatit si dopravu a ubytování, protože klub ani jeho lékaři se o to neuměli postarat. Ve Spartě je organizace mnohem lepší. A jsou zde cíle – titul, kvalifikace do Ligy mistrů. Hrát jednou Champions League, nebo na mistrovství světa je můj sen.“
Mluvil jste o rasismu, kterému jste v Polsku čelil. Je to v tomto směru v Česku lepší?
„Zatím ano. Je to i tím, že Praha je větší město než Lubin, hodně kosmopolitní a obyvatelé zde jsou otevření, jsou zvyklí na lidi z celého světa. Nezažil jsem zatím žádnou nepříjemnost, jako se mi to stávalo v Polsku.“
Ani během zápasů ze strany protihráčů nebo diváků?
„V Polsku jsem zažil, že mě soupeři rasisticky uráželi. Musel jsem se smát. Říkal jsem jim: Chlape, je rok 2012, a ty tady na mě rasisticky útočíš. Co to jako je!? Ale v Česku jsem žádné takové konflikty nezažil. Tady jsou protihráči v pohodě.“
VELKÝ ROZHOVOR S COSTOU ČTĚTE V SOBOTNÍM VYDÁNÍ DENÍKU SPORT.
