Brankář Anglie: Vydrovy řeči? Zápas je o nás, ne o českých poznámkách
PŘÍMO Z LONDÝNA | Upřímně řečeno, český národní tým nemohl zápas s Anglií ve Wembley potkat v lepší čas, aby si mohl dělat naděje na překvapivý úspěch. Březnová reprezentační pauza je pro velké fotbalové národy vždy trochu vynucená povinnost, oddalování vyvrcholení klubové sezony.
Pro hráče je často těžké přepínat mezi boji o titul v lize i evropských pohárech, a tím spíš to tak může být pro Anglii, která stále žije na vlně semifinálového úspěchu na mistrovství světa. Ten si navíc tým Garetha Southgatea prodloužil splněným cílem v Lize národů. Postupem do finálové skupiny si zajistil, že i kdyby kvalifikace skončila blamáží (a přiznejme si, nepostoupit přímo ze společnosti s Českou republikou, Černou Horou, Bulharskem a Kosovem by pro Anglii byla totální potupa), s vysokou pravděpodobností si na mistrovství Evropy stejně zahraje.
A podle toho vypadala taky nálada na tiskové konferenci Anglie před zápasem s Českou republikou. Ostatně málokterá britská média v předvečer utkání věnovala zásadní prostor anglické reprezentaci, nebo snad nedejbože mužstvu Jaroslava Šilhavého. To zaujal spíš skotský debakl 0:3 v Kazachstánu. A to ani vůbec nemusíme mluvit o nesportovních tématech. Třeba brexitu.
Ospalou spokojenost mohla narušit v nejtypičtějším anglickém duchu trochu umělá, až poněkud bizarní aféra. Declan Rice, dvacetiletý stoper či defenzivní záložník West Hamu, se dlouho rozhodoval, zdali reprezentovat spíš Anglii, či Irsko. Nakonec se rozhodl pro Albion, ovšem pár hodin před setkáním s médii vyplulo na povrch, že hráč měl ve svých patnácti letech tweetnout „Up the IRA“ - ve volném překladu „Ať žije IRA“ - na podporu někdejší (severo)irské teroristické skupiny.
Anglický manažer Gareth Southgate ale jakékoliv další kontroverze utnul s klidem jemu vlastním. „V tomhle věku ještě lidé dozrávají, bavíte se s kamarády, strhne vás to a řeknete věci, o kterých možná ani dost nevíte nebo nechápete jejich kontext. Takže myslím, že naši fanoušci a naše veřejnost to pochopí,“ prohlásil. A bylo hotovo. Žádné hledání konspirací či skrytých nepřátel. Naopak, citlivá, chápavá a věcná poznámka.
Moc rozruchu nevyvolaly ani náznaky Matěje Vydry o tom, že by se útoky českého týmu mohly vést přes stopera Harryho Maguirea, či komentář v nadsázce, že Angličanům bude potřeba třikrát, čtyřikrát kopnout na achilovky (Celý rozhovor ZDE >>>). „Víme, jak dobří jsme jako tým i parta, jak schopni jsme vyhrávat zápasy, takže se musíme soustředit na sebe a získat tři body. Je to všechno jen o nás a ne o českých poznámkách,“ soudí brankářská jednička Jordan Pickford.
Mohlo by se ale do hry Anglie přece jenom vkrást podcenění? „Chápu české naděje. Naprosto jednoznačně se očekává, že Anglie vyhraje skupinu. Anglický vzestup byl opravdu strmý a český tým by mohl využít určitého potenciálního povolení v koncentraci,“ říká pro deník Sport novinář BBC John Murray.
„Ale na druhou stranu, za poslední rok a půl či dva jsme viděli, že se v týmu děje něco opravdu nevídaného. Nejde jen o to, že Anglie vybojovala postup do semifinále na mistrovství světa. Tým Garetha Southgatea na tento úspěch navíc ještě navázal na podzim v Lize národů a porazil Španělsko či Chorvatsko. Tohle jsou nejlepší časy, jaké s Anglií zažíváme za hodně dlouhou dobu,“ upozorňuje.
To bezpochyby ano. Anglickou reprezentaci trápí řada zranění, proti Čechům bude chybět vedle defenzivních opor Johna Stonese, Trenta Alexandera-Arnolda či Luka Shawa i útočník Manchesteru United Marcus Rashford. Ale zvláště ofenzivní možnosti anglického soupeře jsou nepřeberné. Svůj vůbec první soutěžní zápas v reprezentaci si může odbýt třeba vycházející hvězda Dortmundu Jadon Sancho. A další osmnáctiletý forvard povolaný do národního týmu, Callum Hudson-Odui z Chelsea, se podle Southgatea na trénincích rovněž jevil ve výjimečném světle.
Když už nic jiného, snad tedy anglický tým vytrhne z klidu to hlavní a nejpodstatnější - český výkon na hřišti.
