Jen málo věcí je tak mocných jako omluva za naše slova a činy. Zdá se, že Karim Benzema přijal tato slova za svá. Po letech opovrhování došlo na trase Francie – hvězdný útočník ke smíru. Forvard Realu Madrid se na popud trenéra Didiera Deschampse vrací do národního týmu. Poskvrněný kauzou vydíráním spoluhráče, jež ho dohnala před soud, a jež zajímala i vrcholné politické představitele.
Pět let, sedm měsíců a čtrnáct dní. Od posledního utkání Karima Benzemy za francouzskou reprezentaci uplynulo spoustu vody. Země galského kohouta mezitím získala stříbro na domácím EURO a o dva roky později opanovala mundial v Rusku.
Přesto je nečekaný návrat 33letého střelce téměř národní oslavou. Nikdo o něm neměl ponětí. Jako první s informací přispěchal deník Le Parisiens, který v úterý napsal, že by se Benzema mohl ve středu objevit v závěrečné nominaci. O den později trenér Didier Deschamps skutečně jméno „nechtěného“ střelce v 26členném výběru představil.
„Nikdo se nemůžeme vrátit do minulosti a změnit ji. Nejdůležitější jsou dnešek a zítřek. K tomuto rozhodnutí vedly kroky včetně toho nejdůležitějšího: setkali jsme se a dlouze jsme si promluvili. Pak jsem o tom dlouho přemýšlel, než jsem se rozhodl,“ řekl dvaapadesátiletý kouč v rozhovoru pro televizní stanice TF1 a M6.
| Usmířením s reprezentačním trenérem vyhráno Karim Benzema ještě nemá. Už na začátku roku se objevila informace, že za údajné vydírání spoluhráče půjde na podzim před soud ve Versailles. „Nikdo to nebere na lehkou váhu, ale myslím si, že odsouzený nebude,“ říká Jan Šmíd, zpravodaj ČT ve Francii. Líčení bude zjišťovat, v jakém znění měl Benzema spoluhráče ovlivnit. „Pokud se zjistí, že ho navedl schválně, aby zaplatil a jednal na něčí popud, bude to problém. Jestliže však soud uzná, že Benzema jednal ze svého vlastního úsudku a Valbuenovi jen poradil, odsouzen nejspíš nebude a kauza vyšumí,“ dodává Šmíd. |
„Je to velké překvapení, protože Deschampsova „operace“ byla v režimu utajení. Nikdo o ní nevěděl. Žádný francouzský novinář, dokonce ani ti v Madridu,“ popisuje situaci Jan Šmíd, zpravodaj ČT ve Francii. „Reakce jsou ale pozitivní. Vesměs všichni z toho mají radost, možná až na Národní sdružení Le Penové, které to nepřijme s nadšením.“
Od samotného začátku Benzemova kauza hýbala širokým spektrem společnosti a ihned přesáhla sportovní hranici. Proti jeho nominaci se na podzim 2015 veřejně vyjádřil i tehdejší premiér Manuel Valls, jenž tvrdě zkritizoval útočníkův vliv na mládež.
Vše spustil skandál s údajným vydíráním spoluhráče Mathieua Valbueny. O co šlo? Podle výpovědi někdejšího záložníka Marseille jej měl Benzema přesvědčit, aby vyděračům, kteří jej konfrontovali se sexuální nahrávkou, zaplatil finanční obnos. Na povrch postupně vyplouvala tvrzení, že hráč Realu měl zločineckou skupinu znát, čímž se celá kauza rozhořela naplno.
Benzema vypadl z národního týmu a uškodil si i tím, když posléze pronesl, že jej Deschamps odstavil z rasových důvodů. „To se trenéra velmi dotklo, bral to jako osobní urážku. Dokonce mu někdo posprejoval letní dům v Bretani. Obě strany měly za jasnou věc: dokud bude Deschamps trenérem, útočník Realu si za Francii nezahraje,“ vzpomíná Šmíd.
Čas však všechny rány hojí.
Po letech tlaku veřejnosti se Deschamps rozhodl k reakci. Primárně ho k tomu ovšem donutil sportovní aspekt – při březnovém reprezentačním srazu nevypadalo francouzské mužstvo ideálně. Remíza s Ukrajinou (1:1) a dvě nepřesvědčivé vítězství nad Kazachstánem (2:0) a Bosnou (1:0) vlily do trenérových žil dávku nejistoty. Na evropském šampionátu ve skupině bude Francie navíc čelit ambiciózním výběrům Portugalska a Německa.
„Došlo mu, že nemá útočníka. Jsem přesvědčený, že nebýt slabých výkonů, k povolání Benzemy by nedošlo. S ním je však Francie daleko silnější a uvědomují si to fanoušci i samotní hráči,“ konstatuje český zpravodaj, jenž má celé dění přímo pod rukama.
Nutno podotknout, že konkurenci na hrotu útoku rodák z Lyonu poráží na plné čáře: ve 45 soutěžních startech v dresu Realu nastřílel 29 branek. Nejblíže je mu Antoine Griezmann z Barcelony (50 zápasů, 19 branek) a bez místa v sestavě Chelsea působící Olivier Giroud (31 zápasů, 11 branek).
„Lidé se dnes na Benzemu dívají jako na jiného člověka. Ví se, že chtěl reprezentovat a že z toho byl smutný. Je mu 33, má dvě děti a jedno dal do veřejné francouzské školy v Madridu, což je ve Francii bráno za velkou snahu ukázat, že mu záleží na tom, aby jeho děti mluvily francouzsky a hlásili se k otcově rodné zemi,“ líčí Šmíd vlasteneckou linku hvězdného forvarda.
Spor tak došel ke smíru. Pikantní je, že Deschamps vyrazil za hráčem do Madridu, nikoliv naopak. Ještě než na příměří přistoupil, zjišťoval si přes hráčovo okolí informace. Rozhovor se Zinedine Zidanem byl podle francouzského tisku jedním z klíčových faktorů. „Potvrdil mu, že je v Realu exemplárním příkladem a není s ním problém,“ tlumočí Šmíd informaci francouzského tisku.
A když proti nebyla ani reprezentační rada starších, bylo zřejmé, že elitního střelce po letité odmlce čeká třetí EURO a čtvrtá vrcholná akce s národním týmem.
Návraty slavných
Zlatan Ibrahimovic – Švédsko
Táhne mu na 40, ale v omlazeném AC Milán chytil slinu. V Serii A se rozstřílel a po pěti letech oznámil návrat do reprezentace, která startuje na červnovém EURO. Plány mu zhatilo zranění kolene, švédský obr se však nevzdává a stále živí naděje na účast.
Pavel Nedvěd – Česko
Bylo po utkání, které jej bolelo hned dvakrát. Češi vypadli s Řeky v semifinále EURO 2004 a český kapitán zápas nedohrál kvůli zranění. Po turnaji se rozloučil. O rok a půl později ale přispěchal jako výpomoc v baráži o MS, a skutečnou tečku udělal v přáteláku po nevydařeném turnaji v Německu.
Zinedine Zidane – Francie
Ovládl MS 1998 i EURO 2000. Byl na vrcholu. Jenže mundial 2002 a evropský šampionát 2004 dopadly fiaskem. Rozčarovaný opustil národní barvy. Stejně jako Nedvěd vyslyšel volání a vrátil se v roce 2006. Ve finále hlavičkou do hrudi Marka Materrazziho ukončil kariéru vyloučením.
