PŘÍMO Z FAERSKÝCH OSTROVŮ | Speciálně vyškolený pilot jemně dosedne se strojem na krátkou přistávací dráhu na ostrově Vágar, jeden z osmnácti vulkanických výběžků v Atlantském oceánu. Vítejte na Faerských ostrovech, kde se po kopcích toulá víc ovcí, než lidí a kde je ve fotbalových klubech registrováno na deset procent zdejší populace. Česko v sobotu v hlavním městě Thórshavnu sehraje zápas kvalifikace o postup na mistrovství Evropy.
Mohutné křídlo se nakloní, za chvíli druhé, v letadle panuje zlověstné ticho, motory hučí, do toho desítky sekund turbulencí. Pilot provlékne vibrující stroj nad dvěma malými ostrovy, proletí mlhovým mrakem a klesne na dráhu mezi skalisky, délkou poloviční oproti standardům. Na Faerské ostrovy mohou přistávat jenom machři v oboru.
Už z výšky je vidět nádherná krajina, bičovaná větrem, okouzlující rybářské domy, útesy, zálivy, lávová skaliska pokrytá dlouhými travnatými koberci, do kterých máte chuť si lehnout. Faerské ostrovy jsou jednoduše kouzelným místem na zemi.
Problém odrazující více turistů? 283 dní v roce zde prší a po úpatích osmnácti ostrovů vykukujících z Atlantského oceánu se často válí mlha. Musíte mít prostě kliku na rozmary počasí.
Vypadá to, že český národní tým bude štěstí mít. Neprší, občas dokonce vykoukne sluníčko, teplota nad deset stupňů. Stejně má být i v sobotu, v den zápasu.
Komu se Česko postaví? Outsiderovi, ale zároveň dynamicky se rozvíjejícímu týmu, potažmo celé svazové organizaci. Fotbal na Faerech je nezpochybnitelnou součástí národní identity. V posledních deseti letech obzvlášť. Při posledním sčítání obyvatelstva v roce 2017 došli sčitatelé v autonomní oblasti Dánského království k necelým jednapadesáti tisícům obyvatel, deset procent z nich je registrováno ve fotbalových klubech. Fotbal se hraje na dvaceti hřištích, nejvíc z nich je koncentrováno v hlavním městě Thórshavn. U hlavního stadionu Tórsvollur pro šest tisíc diváků, kde v sobotu nastoupí i česká reprezentace, je tréninkové hřiště. Po place běhají děti. Když se obdélníkový prostor vylidní, nastupuje další rota.
Není divu, že hra s kulatým míčem je na Faerech trendy. Reprezentační tým už nepatří mezi vyložené trpaslíky, co se modlí, aby v každém zápase neschytal ranec gólů. Svaz se sice stal členem UEFA až v roce 1990, je čtvrtou nejmenší přidruženou evropskou zemí podle počtu obyvatel, ale už v kvalifikaci o mistrovství Evropy 1992 porazil Rakousko 1:0. Tehdy ještě Faeřané hráli na neutrální půdě ve Švédsku, neměli vyhovující stadion, v týmu byla půlka rybářů, přesto ztropili dokonalou senzaci. Ikonické vítězství je ve skromných dějinách zdejšího fotbalu zapsané jako Miracle of Landskrona, neboli Zázrak v Landskroně. Od té doby se datuje pozvolný rozmach faerského reprezentačního týmu.
V posledních deseti letech nabírá vývoj grády. V roce 2014 Faeřané dvakrát porazili Řecko a vyšvihli se až na 74. místo v žebříčku FIFA (nyní 125. pozice). O hráče národního týmu začal být zájem v cizině. V Dánsku, Norsku, Islandu, ale také v Německu. Jóan Símun Edmundsson hrával bundesligu za Bielefeld. Gólman Gunnar Nielsen byl dokonce před deseti lety v kádru Manchesteru City.
Od roku 2020 nashromáždily Faerské ostrovy osm vítězství. To nejslavnější mají obyvatelé, z nichž se sedmadevadesát procent živí rybolovem, v živé paměti. V září minulého roku v Lize národů vypochodovali s Tureckem 2:1. V aktuální kvalifikaci o postup na evropský šampionát remizovali 1:1 v Moldavsku, vyrovnávací gól dostali až tři minuty před koncem. Jak v Kišiněvě hrálo Česko? Bez branek…
Byť Faeřané stále čekají na první postup na velký turnaj, zaslouží si mimořádný respekt. Za tři dekády prošli fascinující cestou, vybudovali čtyři stupně ligových soutěží, svaz má sofistikovaně zpracovaný koncept rozvoje až do roku 2026. Postavil i ženský tým.
Na „ovčích ostrovech“ ve městě Thórshavn v sobotu doufají v další Miracle.