Uvědomuju si, že Itálie nás může připravit o Brazílii, říká Sivok
Když působil v Serii A v Udine, bál se před každým tréninkem, že se může mezi spoluhráči semlít bitka. Z ničeho nic, mohla prý přiletět odkudkoliv. „To je ale specifický tým. Když jsem to vykládal Jankulovskému, říkal mi, že v AC Milán to funguje úplně jinak,“ říká stoper reprezentace Tomáš Sivok. Se svými parťáky vyběhne v pátek večer na Italy. A Češi potřebují proti vicemistrům Evropy bodovat.
Svazuje vás tu nutnost uspět?
„Sám tyhle problémy už nemám. Prošel jsem si vývojem a dneska mám tyhle zápasy hrozně rád. Jdu si to užít a moc se na to těším. Vždycky jsem se nemohl dočkat různých derby, ať už v Česku nebo v Turecku. Takové zápasy jako proti Itálii bych chtěl hrát každý týden místo těch, které takzvaně musíte vyhrát.“
Uvědomujete si ale, že vás páteční těžký zápas může o MS v Brazílii téměř jistě připravit?
„To víme, osobně si to hodně uvědomuju. Ale co je lepší, než hrát takový zápas? Třeba když hrajeme s Arménií, každý čeká, že dáme tři góly, to není ono. Ale hrát s Itálií a vyhrát, to je pak mnohem krásnější.“
Tenhle soupeř vám mimochodem poměrně vyhovuje. Čím to je, že Česko (Československo) prohrálo s Itálií v posledních 13 zápasech jen dvakrát?
„Je pravda, že se taky Češi v italské lize hodně prosazují. Asi je to naší mentalitou, poctivostí, odpovědností. To je vlastně všechno, co docela chybí národům jako je Itálie nebo třeba Turecko a to je právě naše malá výhoda. Druhá věc je, že tehdy byl ten náš nároďák prostě tak silný.“
Do zápasu možná vstoupíte v jiném obranném složení. Byl by to problém?
„Myslím, že ne. To by v té obraně museli nastoupit tři noví hráči, což se asi nestane. Trenér nás pořád nějak střídá, promíchává, navíc jsme toho spolu odehráli dost.“
Takže bránění Balotelliho to nezkomplikuje?
„Na hřišti má obrovskou kvalitu, to mu nikdo nemůže upřít. Dokáže dát gól, přidržet balon, ale byla by chyba, kdybychom se soustředili jen na jednoho hráče. Před Dánskem jsme si říkali, že je super, že nebude Bendtner a pák nás sejmul Cornelius.“
Mohli by Italové něco podcenit? Jejich mentalitu byste mohl dobře znát z Udine.
„Ne, oni vědí, že taky máme kvalitu. Určitě nespoléháme na to, že tu někdo bude někoho podceňovat.“
Tak co by mohlo být jejich nevýhodou?
„Možná temperament. Třeba když dostanou první gól, znervózní. Ale zase oni jsou dost vyspělý, aby takovou situaci zvládli.“
Šlo by si tedy vzít nějaké ponaučení z vašeho bývalého italského angažmá?
„Víte, v Udine to bylo jiné než v ostatních italských týmech. Bylo to specifické tím, že je tam hodně mladých hráčů z celého světa, kteří jsou hodně sebevědomí, hodně hrají na sebe. Nedrží se tam taková parta. Když jsem to vykládal Marku Jankulovskému, říkal mi, že v těch velkých týmech je to jinak. Tam už nemají tu motivaci stěhovat se za lepším, tvoří tam takovou rodinu.“
Takže v Udine tohle nebylo?
„Ne, strašná spousta národností se mydlila mezi sebou. Každý trénink bylo blízko tomu, že se tam někdo s někým popere. Tam se hrálo o fleky, na jedné přípravě nás bylo 32 hráč! U stolu v hotelu pak seděla tahle spousta hráčů, patnáct národností, člověk ani nevěděl, jakou řečí se má bavit.“
Porazíte Italy?
„Doufám, že je zmydlíme. (smích)
