Z pěti zápasů doma jen jediná výhra se slabou Maltou, čtyři vstřelené branky a pouhých pět bodů. Celkem ze sedmi zápasů sedm gólů, po Maltě nejméně ve skupině. Bilance českých fotbalistů v kvalifikační skupině je opravdu mizerná. Co Bílkův soubor nejvíc trápí? Tým ničí špatná produktivita, z mnoha příležitostí nedokáže vstřelit gól. Přesně to stálo Rosického a spol. i domácí zápas s Arménií a možná také sen o letenkách na šampionát do Brazílie.
V očích hráčů, kteří v pátek večer přišli v útrobách Edenu před novináře, se odráželo jediné. Reprezentanti sami nevěřili tomu, že nedokážou z jasné převahy vyprodukovat víc než jeden gól. V týmu není momentálně nikdo, kdo by byl schopen zakončit a urvat výhru na českou stranu.
„Z takového zápasu, pokud máte tolik příležitostí, jako jsme měli my, musíte míč do brány dotlačit silou, klidně se dvěma hráči najednou. To nám dneska chybělo a stálo nás to zápas. Koncovka nás trápila už předtím. To už není náhoda,“ vystihl kapitán Tomáš Rosický, autor jediného gólu do sítě Arménie a suverénně nejlepší hráč celého týmu.
Češi v sedmi kvalifikačních zápasech vstřelili pouhých sedm branek, z toho šest ve dvou zápasech (tři doma s Maltou a tři v Arménii). V kvalifikační skupině jich dala méně pouze Malta (3). K tomu si připočtěte naprosto tristní bilanci z domácích zápasů, kde tým opět porazil jen Maltu, bez branek remizoval s Bulharskem a Itálií, k tomu prohrál s Dánskem (0:3) a naposledy s Arménií (1:2).
„Neproměňování šancí nás provází celou kvalifikaci. Vytvořili jsme si za poslední zápasy hodně možností, ale bohužel jsme je nedokázali proměnit. Ani kdybychom s Arménií hráli o třicet minut déle, nevím, jestli bychom ten gól dali,“ kroutil hlavou obránce Tomáš Sivok.
Hledá se kanonýr. Zatím marně
Po ukončení reprezentační kariéry Milana Baroše chybí v týmu gólový hráč. Trenér Bílek v útoku protáčí velký počet hráčů, nikdo se ale zatím výrazněji nechytl. Tomáš Pekhart, David Lafata, Libor Kozák, teď Michael Rabušic či Václav Kadlec. Snad jen mladý Matěj Vydra, autor dvou gólů v Arménii, naznačil střelecký potenciál, jenže ten teď Bílkovi chybí kvůli zranění.
„Neříkám, že jsme proti Arménii měli obrovské příležitosti a chodili sami na gólmana. Ale když si spočítám centry, hlavičky, zblokované střely, tak toho bylo hodně. Efektivita byla malá,“ smutně hodnotil gólman Čech.
„To se s námi táhne celou kvalifikaci. S Itálií máme čtyři velké šance a skončí to nula nula. Teď to samé. Naopak soupeř vytěžil z minima maximum, vytvořil si dvě. Dal nám gól, který se povede jeden ze 300 pokusů, při druhé šanci pak měl obrovské štěstí,“ dodal.
Česko zkátka momentálně nemá fotbalistu, který by mohl nahánět hrůzu obranám podobně jako kdysi zabijácká dvojice Koller, Baroš.
„Od 60. minuty jsme s Arménci hráli na jednu bránu. Takový tlak musíme zužitkovat, na mezinárodní scéně nejde, abychom z tolika možností nedali gól. Naše procentuální úspěšnost i s minulými zápasy je strašně špatná, to nás stojí body,“ zlobil se Tomáš Rosický.
Ten spolu s Petrem Čechem jsou asi jediní, kdo snese přísnější měřítka výkonu odpovídající evropské elitě. Za takové situace jede národní tým do Itálie, kde v úterý k zachování naděje na mistrovství světa musí vyhrát.
