Weiss: Už nekřičíme „hurá na Čechy“

Bývalý záložník Interu Bratislava či Sparty Praha ví, že jakýkoliv bodový zisk z Prahy by pozici jeho týmu výrazně vylepšil.

Ještě před přípravným duelem v Anglii (0:4) prohlásil v rozhovoru pro Sport, že jednou z cest, jak porazit Čechy, je utlumení nezdravých emocí. „Nenávist ještě nikomu nic nepřinesla.“

Co pro vás znamená zápas s Českou republikou?
„První den srazu jsem hráčům řekl, že je před nimi dvojzápas (v Anglii a v Česku), který může změnit život některým z nich. Mohou si udělat ještě lepší jméno než mají, hlavně ti, kteří ještě nejsou v takových klubech, na jaké mají. Třeba Šesták (Bochum – pozn. red.) nebo někdo jiný.

Vladimír Weiss

Narozen: 22. září 1964 v Bratislavě Hráčská pozice: záložník Hráčská kariéra: Rapid Bratislava (1976–1983), ČH Bratislava (1983–1984), Hurbanovo (1984–1986), Inter Bratislava (1986–1993), Sparta Praha (1993), Drnovice (1993–1994), FC Košice (1994), Dunajská Streda (1995), Petržalka (1996–2000) Reprezentační kariéra: Československo (1988–1990), Slovensko (1993–1995) Bilance v reprezentaci: Československo – 19 zápasů, 1 gól, Slovensko – 12 zápasů, 1 gól, účastník MS 1990 Trenérská kariéra: Petržalka (2000–2006), Saturn MO (2006–2007), Petržalka (2007–2008), Slovensko (2008–?) Trenérské úspěchy: s Petržalkou zisk slovenského titulu 2005 a 2008, zisk Slovenského poháru 2004 a 2008, postup do základní skupiny Ligy mistrů 2005

Cítíte, že kvalita současného slovenského mužstva roste?
„Podle mě je to ještě stále mladé mužstvo. Škrtel, Hamšík nebo další, mají všechno před sebou a mají se stále co učit. Musíme být pokorní a vyrovnat se Čechům v disciplíně. To nám v minulosti chybělo, český fotbal byl o hodně disciplinovanější než náš. Nemůžeme do toho jít naivně jako předtím, kdy jsme křičeli: ,hurá na Čechy‘. Potřebujeme pokoru, ale i dobré sebevědomí. Bez něj by nemělo cenu tam jezdit.“

Takže od vás podobně velká prohlášení jako třeba od Dušana Galise, jednoho z vašich předchůdců, neuslyšíme?
„Nemyslím si, že by měl někdo před zápasy s Čechy velká ústa, nepamatuju si to. Do Čech musíme jet disciplinovaní a odhodlaní. My tam chceme vyhrát, já se tím netajím. Nechci jen odehrát dobrý zápas a být spokojený s tím, že prohrajeme třeba 1:2. To nemá smysl. Kdo chce postoupit na mistrovství světa, musí vyhrát i někde venku. Když třikrát venku prohrajete, nemáte šanci na úspěch. Česko prohrálo v Polsku, my ve Slovinsku. Někde se vyhrát musí. Takto přemýšlejí Češi, Poláci, Slovinci i my.“


Bavili jsme se o Galisovi, po utkání v Bratislavě v září 2006 se obě strany shodly, že Slováci nastoupili do utkání přemotivovaní. Jakou motivační strategii máte vy?
„Motivací je samotný zápas a účast na mistrovství světa. Tehdy to nebyla Galisova chyba, hráči se nechali unést skrz média. Do té doby jsme dělali dobré výsledky, vyhrálo se ve Walesu. A panovala euforie. ,Teď hurá na Čechy‘. I naše média tomu podlehla. Dnes už je každý opatrný. Říkal jsem, že Čechy můžeme porazit, když budeme ohromně disciplinovaní, mít sportovní štěstí a vyhneme se naivním chybám, jaké jsme dělali v předchozí kvalifikaci. Tři góly jsme si dali sami. To se nesmí stát. Ale taky musíme být odvážní dopředu, nemůžeme jet do Čech jen bránit. To je sebevražda.“

Je to derby. Bude nažhavení hráčů spíše tlumit?
„Tak jako český trenér bude hrát na emoce, já taky. Ale na normální, nenávist ještě nikomu nic nepřinesla. Já si vážím každého soupeře, v Čechách jsem prožil krásný rok jako hráč, mám vzpomínky na Spartu, Drnovice nebo trenéra Brücknera. Respektuji kvalitu vašeho mužstva, i když někdo říká, že už nemá takovou, pro mě je to stále favorit skupiny. Sedmdesát procent českého týmu hraje pět let pohromadě. V tom mají Češi výhodu.

19/12

Tolik zápasů odehrál Vladimír Weiss za reprezentaci. O sedm víc za československou než za samostatné Slovensko

Zmínil jste emoce. Která z nich je zdravá a co už je nezdravá?
„Nezdravá je nenávist Čechů vůči Slovákům a Slováků vůči Čechům. Zdravá je rivalita, porovnávání se. Nezdravé emoce ode mě hráči určitě neuslyší.“
Marek Hamšík přiznal, že ho ta rivalita tolik nebere. Když se rozdělovala federace, bylo mu šest. Cítíte, že je jeho generace v tomto odlišná?"

A může to být výhoda?
„Určitě, mladší hráči jako Škrtel, Hamšík, Pekarík si nepamatují federální ligu. Oni už žijí v jiném světě. My žili ve federaci, po rozdělení se to chvíli porovnávalo. Ale hráči, o kterých jsem mluvil, jsou většinou tři čtyři roky v zahraničí, jejich svět je úplně jiný. Samozřejmě, že vědí, že je to derbysouboj. Je to pozitivní, protože, jak jsem říkal, nenávist je zlý rádce.“

Jak moc je pro psychiku vašeho týmu povzbuzujícím faktorem, že chybí Tomáš Rosický? Není tam v porovnání s posledním vzájemným zápasem ani Koller, který skončil.
„Rosický je v Čechách jen jeden. Hráči, kteří hrají na jeho pozici, nemají stejnou ofenzivní kvalitu jako on, i když jsou to výborní fotbalisti, ať už jsou to Jarolím, Plašil nebo Polák. My o sobě víme téměř vše. Bude rozhodovat i emotivní stránka, jak to kdo zvládne. Že tam není Rosický, může zbytek českého týmu nabudit k větší zodpovědnosti nebo agresivitě. Mohou bojovat i za něj. On se možná přijede podívat a u takového hráče stačí, když přijde do kabiny.“

Poslední vzájemné měření sil se odehrálo v listopadu 2007 a Češi vyhráli 3:1. Je váš současný tým lepší než ten, který se představil tehdy v Praze?
„Jsem přesvědčený, že bude zodpovědnější. Třeba jako proti Polsku. Ten zápas byl vyrovnaný, udělali jsme jednu chybu a inkasovali gól. Obrovskou bojovností, a i díky chybě brankáře Boruce a obrany jsme vyhráli.

Tomáš Rosický po losu kvalifikačních skupin upozorňoval, že se Slováci budou zlepšovat a mohou každého pozlobit. Upozorňoval tím na mladou nastupující generaci. Co tomu říkáte?
„Tak vidíte, že mi ten Rosický nakonec chybí (směje se). Je to zlatý chlapec. Moje krevní skupina, vynikající hráč. Já v něm vidím svého syna, který hraje podobný fotbal jako Tomáš Rosický. Je to správný chlap, je s ním sranda, geniální fotbalista.“

A kdo je největším nositelem slovenských nadějí směrem do budoucna?
„Budu se opakovat, hráči jako Hamšík, Škrtel, Pekarík a k nim patří generace starších hráčů, které jsem úmyslně povolal do týmu, i když třeba v klubech nehrají pravidelně, jako Karhan. Jsou plusem pro trenéra v kabině i v některých zápasech. Jen s mladými na mistrovství světa postoupit nemůžete. V kabině musí být zastoupená i zkušenost. U vás je to Ujfaluši, Jankulovski, Kováč, to je pro mě Karhan, Vittek, Mintál a spol.“

Často zmiňujete jméno Marka Hamšíka. Může se z něj opravdu stát slovenský Pavel Nedvěd?
„Je trošku jiný typ fotbalisty, ale má všechny předpoklady, aby se z něj stal velký hráč. On to už potvrzuje v klubu, který není v italské lize top. Marek je špičkový hráč italské ligy, vyhrál cenu pro nejlepšího hráče do 23 let. To už něco znamená. Jako záložník dává deset gólů za sezonu. Ve svém věku je dál, než byl Pavel v jednadvaceti. Může z něj být velký hráč.“

Zažil jste oba, s Nedvědem jste se potkal během krátkého působení ve Spartě. Co mají společného?
„Jsou velmi pracovití a disciplinovaní. Marek má stejně jako Pavel ohromnou motivaci něco dokázat. Marek je mediální hvězda, ať už u nás nebo v Itálii, ale je skromný, dá se s ním povykládat na jakékoliv téma. Výborně trénuje, je vyspělý takticky. Někdo říká, že v národním týmu nevyniká tak jako v Neapoli, ale já mu detailně vysvětluji to, co od něj žádám. Například s Polskem nebyl hvězdou zápasu, ovšem v mých očích ano, protože v defenzivě udělal tolik práce. Přesně to, co jsem od něj chtěl.“

Trenérem nejste dlouho, ale s Artmedií jste dosáhl několika úspěchů. Jaký jste typ kouče?
„Nenávidím, když má někdo obrovskou míru talentu a promrhává ji. Musím pochválit hráče, že na srazech výborně trénují. Ale to je samozřejmost. Řekl jsem, že chlapci jsou až moc slušní. Jenže k tomu musí teprve dorůst. Někdy stačí jeden výsledek, vyhrát těžký zápas jako třeba s Polskem, a to vás posune dopředu. Někdy nám chybí víra ve vlastní schopnosti. Musíme mít to, co Češi, kteří dokáží prodat to, co umí. To jste vždy uměli lépe než Slováci. My jsme byli vždy jako že pracovitější a Češi takoví chytřejší. Ale já věřím, že dnes jsme rozumní jako Češi a pracovitost nám zůstala.“ (směje se)

Když vás pozoruji během srazu, je vidět, že chcete mít všechno, co se děje, pod kontrolou. Je pravda, že jste nastolil přísnější pravidla v rámci reprezentace?
„Mám svoje pravidla, která jsem zavedl už v Artmedii. To, co se psalo o holení (vyžaduje, aby hráči nastupovali do zápasů oholení – pozn. red.), to je takový bonton vůči trenérovi. Neříkám, že musí být oholení do krve. Ale ten zápas je pro ně svátek a událost. Disciplína se samozřejmě dělá na hřišti, tam je to důležité.

Jak hodnotil debakl 0:4 v Anglii

„Utrpěli jsme debakl na hřišti fantastického soupeře. Góly jsme inkasovali po katastrofálních individuálních chybách. Hráli jsme naivně, mysleli si, že jde o přátelský zápas v Turecku, ne v Anglii. Neproměnili šance, proto jsme prohráli tak vysoko. Jsem rád, že jsme dostali facku a lekci, tohle nám před zápasem v Praze může pomoct. Anglie je soupeřem jiné úrovně. Byl to přátelský zápas, ve středu hrajeme důležitější utkání v Praze, kde se bude bojovat o kvalifikační body. Věřím, že to střetnutí bude mít jiný náboj a podáme lepší výkon.“

Teď mě napadá, jestli byste známou kauzu hotelového večírku českých reprezentantů řešil razantněji, pokud by se něco podobného odehrálo ve slovenském mužstvu.
(směje se) „I takové věci patří k fotbalu, média to potřebují. Taky jsem hrál fotbal, taky jsme udělali kopec hloupostí. Nesmí vás chytit. (směje se) Samozřejmě z toho musíte vyjít s hlavou nahoře. Darmo vyhodíte tři hráče, na kterých vám stojí a padá mužstvo. Hráč se dá potrestat i jinak než finanční pokutou. Nikdy nedávám finanční pokuty. Pohrozil jsem, ale vždycky jsem to vyřešil jinak. Největší trest pro reprezentanta musí být ten, když potom není nominovaný.“

Vraťme se k utkání, cítíte, že teď máte k úspěchu proti Česku nejblíže?
„Uvidíme ve středu. Pociťuji na sobě jiný vnitřní tlak než v minulosti, ať už jsem trénoval v Rusku nebo v Artmedii Ligu mistrů. Tlak a zodpovědnost jsou velké. Každý je plný očekávání a já nesu zodpovědnost. Každý říká, máme na Čechy, máme na to, abychom v Anglii dobře zahráli. Ale ono to není tak jednoduché. Vy jste zkušenější, my se můžeme prosadit takovým mladickým elánem.“

A ještě by mě zajímalo, jestli tušíte, zda Češi budou hrát na jednoho, nebo na dva útočníky, protože trenér Rada to dost střídá.
(směje se). „Myslím si, že nastoupí se dvěma útočníky. Ale hodně se to bude odvíjet od výsledku prvního zápasu. Někdy je jedno, jak hrajete. Je to o ochotě běhat. V mužstvu máte všechno, výborná křídla, Baroše a tři střední útočníky jako Svěrkoš, Necid, Fenin. Umí hrát fotbal, jsou nebezpeční. Ale to už vám říkám hodně...“