Na západě Velké Británie sídlí malý, ale zarputilý národ a jeho reprezentace je zrovna taková. Žádný tiki-taka fotbal, ale ukrutný přechod do útoku a totální důraz i efektivita ve vápně soupeře. Národní tým Walesu kutá v posledních letech díky jedné ze svých nejsilnějších generací maximum. Vyrovná se i té z druhé poloviny padesátých let minulého století kolem Ivora Allchurche, která se dostala do čtvrtfinále MS. Současná garnitura dosáhla semifinále EURO 2016 a osmifinále o pět let později. Deník Sport rozebírá její přednosti a slabiny.
Ofenziva: z mála maximum
Efektivita Walesu v útoku je mimořádná, na zásah jim stačí relativně málo. Samozřejmě i proto, že mají v týmu světovou ultrahvězdu Garetha Balea, který trefuje přímáky a rány z velké vzdálenosti. Ofenziva mužstva vychází z velmi jednoduché rozehrávky, z přímočarého způsobu, kdy se dostává na dostřel soupeřovy branky na pár přihrávek. Hlavní síla pak tkví v důrazu a zarputilosti útočných hráčů. Vlastně tak, jako to Wales předvedl Česku letos v březnu v Cardiffu. Pár čísel za všechna ostatní – proti srovnatelným nebo zjevně těžším protivníkům tradičně nepřekračuje padesátiprocentní hranici držení míče, ve druhém případě leckdy ne ani tu čtyřicetiprocentní, zato má neuvěřitelnou více než 90% úspěšnost v ofenzivních soubojích a zhruba 88% přesnost střel. To přesně vystihuje základní definici: do útoku celkem sporadicky, ale pořádně.
0,8 - To je průměrně xG Walesu na jedno utkání. Přeloženo: Wales by měl v každém zápase vstřelit 0,8 branky na základě svých šancí a pozic, ze kterých pálí. To je velmi nízké číslo, Walesu se ho ovšem daří pravidelně překonávat.
Nepevná, ale statisticky úspěšná obrana
Řeklo by se, že pokud tým přistupuje na tak ortodoxně přímočarý způsob hry, bude mít seštelovanou obranu jako hodinky. Na první pohled má, Wales skutečně dokáže i v těžkých vyrovnaných utkáních zavřít svou bránu, tady ale funguje jakýsi faktor paradoxu, nebo spíš štěstí. Obránci ve svém vápně podstupují průměrně přes padesát soubojů za zápas, ovšem jen asi ve třiceti procentech jsou úspěšní, což dává soupeři dost šancí na nebezpečné zakončení v blízkosti brány Walesu. Znovu se můžeme vrátit do března letošního roku a zalamentovat si, že i přes slibné náznaky česká reprezentace z utkání nevytěžila ani bod, prohrála těsně 0:1. Jak symbolické v případě mužstva Roberta Page. Podléhá teprve až mužstvům z top klasy, které Velšany kontinuálně drtí, ale to není žádná ostuda. A ani ne ve všech případech.
5 - Tolik branek inkasoval Wales v probíhající kvalifikaci na mistrovství světa. Ovšem rovnou tři z nich jim našvihala silná Belgie, ve zbylých třech utkáních udržel tým dvakrát čisté konto.
Na lavičce záskok za ikonu Giggse
V poslední větě o obraně padlo jeho jméno, tak si ho pojďme představit. Bývalý reprezentant Walesu, který hrál po boku slavného Ryane Giggse. Toho mimochodem kouč Robert Page u mužstva zastupuje, protože Giggs čelí obvinění z napadení. V lednu příštího roku má soud, pak se uvidí, jestli Page u výběru zůstane, pokud by byl Giggs zproštěn. Kouč Velšanů vychází z dobrých vztahů a vazeb, které si na svazu budoval už předtím jako kouč reprezentační jednadvacítky. Jeho favorité jsou hlavně David Brooks a Joe Rodon, tedy právě hráči, které vedl mezi lety 2017 a 2019 u mladšího výběru. Zároveň drží přísnou svazovou linku, podle níž mají národní týmy ve spolupráci s místními kluby především zlepšovat fotbalisty pro blízký anglický trh. Ostatně to – propojení s Premier League a Championship – udělalo z Walesu lepší reprezentaci, než kdy byla.
1,64 - Taková je bodová úspěšnost Roberta Page u národního týmu. Ze čtrnácti utkání šest vyhrál, pět remizoval a tři prohrál s celkovým skóre 13:14.
Na „svět“ poprvé od roku 1958?
Na závěr, co z toho všeho plyne nebo plynulo v posledních letech. Historicky se Wales kvalifikoval pouze jednou na mistrovství světa – v roce 1958, kdy z toho rovnou bylo čtvrtfinále, do něhož mužstvo dotlačil útočník Ivor Allchurch, opora Swansea a později Newcastlu. Vyřadil je až pozdější vítěz Brazílie po výsledku 1:0, který zařídil sedmnáctiletý zázrak Pelé. Načež nastalo téměř šedesát let sucha. Další úspěchy sbírá až tahle generace kolem Garetha Balea, poprvé se prokousala na EURO před pěti lety do Francie, dosáhla na semifinále, v němž ji vyřadili zlatí Portugalci. Letos opět dosáhl tým na vyřazovací část, jejich osudem se ovšem stalo, jako v případě české reprezentace, už v osmifinále Dánsko. V této kvalifikaci o druhou účast na mistrovství světa má Wales na dosah barážovou účast, v Lize národů má dokonce ještě lepší pozici než Češi.
3 - Na tolik závěrečných šampionátů se Wales ve své historii probojoval, pokaždé postoupil do vyřazovacích bojů. Na mistrovství světa 1958 skončil ve čtvrtfinále, na EURO 2016 až v semifinále, letos na evropském šampionátu došel do osmifinále.
Související články
