Bělorusko - Česko 0:2. Výhra bez potlesku, trefili se Schick s Hložkem
Vítězství v pořádku, ale na potlesk to při vší vůli není. Česko si udrželo naději na druhé místo v kvalifikační skupině E o postup na mistrovství světa v Kataru. V ruské Kazani povalilo 2:0 Bělorusko. Jenže ve hře národního týmu jste jen marně hledali svěžest, nápaditost, přesnost, natož výrazné kombinační dovednosti. Pozitivum? V reprezentaci poprvé skóroval Adam Hložek a stal se druhým nejmladším střelcem historie. V druhém utkání skupiny zvítězil Wales 1:0 v Estonsku.
Reakce na bídu proti Walesu (2:2) byla nutná. Stejně to cítil i Jaroslav Šilhavý. V sestavě učinil čtyři změny. Na pravý kraj obrany poslal Tomáše Wiesnera, do středu zasunul dynamického Michala Sadílka, na křídlo umístil rychlostně disponovaného Matěje Vydru a do stoperské dvojice strčil Davida Zimu. Z pohledu výsledku se to vyplatilo. Česko vyhrálo po gólech Patrika Schicka a Adama Hložka. Jenže očekávaný herní progres se nedostavil…
Státní trenér se poprvé odhodlal k tahu, ke kterému ho vyzývala řada expertů. Teenagerovi Adamu Hložkovi svěřil místo na podhrotu, o patro výš operovala největší hvězda týmu Patrik Schick. Spojenectví dvou extrémně nadaných borců ideální nebylo, byť právě po jejich akci padl druhý gól českého týmu.
Ale popořadě. Bylo znát, že oba se teprve musí naučit, jak se vzájemně na hřišti chápat. Jak v rychlosti číst pohyb toho druhého, jak intuitivně spolupracovat. Ukázalo se to třeba po pauze, kdy Hložek dost možná zbytečně pálil z ostrého úhlu, místo aby hledal pasem pod sebe Schicka, který si hledal místo k zakončení.
V prvním poločase se na pomezí devětadvacáté minuty po společné akci dostali do nebezpečného zakončení. Hložek táhl rychlý brejk, naservíroval míč na nabíhajícího kamaráda, ale Schick se dostal z úhlu a levačkou musel jen přihrávat na hranu malého vápna, kde vše uhasili běloruští zadáci. Jinak se moc nepotkávali, spíš se na hřišti míjeli. V druhém poločase ale ukázali, že jejich spojenectví může fungovat. Náramně fungovat.
Schick si vzal míč na pravé straně, driblinkem podél hrany vápna přinutil Hložka k odskočení od obránce, v ideální moment mu adresoval pas a největší talent českého fotbalu levačkou s pomocí drobné teče poprvé skóroval v národním mužstvu. A také prvně od jednadvacátého srpna, kdy se v domácí soutěži prosadil proti Českým Budějovicím. V devatenácti letech se stal po Václavu Kadlecovi druhým nejmladším střelcem české reprezentační historie.
Před zápasem mělo Česko dva zásadní úkoly. Aby mohlo dál živit šance na druhé místo v kvalifikační skupině E, muselo za prvé vyhrát, za druhé se pokusit nastřílet hodně branek, jelikož skóre může na konci kvalifikace rozhodovat. Vyšlo to jen částečně. Česko si navzdory nepřesné hře a spoustě nedokonalých kombinací proti slaboučkému soupeři vytvořilo dost možností, aby zvítězilo výraznějším rozdílem. Jenže Schick, byť odcházel z placu s bilancí 1+1, dvě velké možnosti zapařil. Také Jakub Pešek měl být v zakončení důslednější.
Konečný výsledek 2:0 nic moc neřeší, jelikož Wales v souběžně hraném utkání zvítězil 1:0 v Estonsku.
Nemá žádný smysl si věci malovat na růžovo. Výkony, které reprezentace předvádí po mistrovství Evropy, jsou nedostačující k postupu na světový šampionát do Kataru. V baráži se Česko potká s mnohem lepšími soupeři, než byli v říjnu Wales a Bělorusko. Přitom ani ty národní tým nepřehrál. V prvním zápase byl dokonce evidentně horší, na neutrální půdě v Kazani přišlo další ze sady rozpačitých představení. Omlouvat řadou absencí zoufalou hru bez nápadu a očividných systémových chyb nelze. Vývoj mužstva se zastavil. Je bezpodmínečně nutné, aby Jaroslav Šilhavý náležitě reagoval. Baráž se rychle totiž bude rychle blížit. |
