Když mu tragicky zemřel táta, on přesto šel hrát v ten samý den ligový zápas, a dal v něm gól. Má o čtrnáct let starší manželku, dvě děti, miluje fotbálek na betonovém plácku u moře, kouří a pořád mastí playstation, nebo karty. A taky ho zbožňuje skoro celé Chorvatsko. Tohle je kult horkokrevného Marka Livaji, který v neděli vystřelil tři body své zemi proti Kanadě. Jeho příběh je plný legend.
Na hřbetu levé ruky má vytetované Love, láska. Na tom pravém Hate, nenávist. Nic mezitím pro něj neexistuje. Ani to nejde. A je to i vzkaz ostatním. Buď berete Marka Livaju takového, jaký je, nebo ho nemáte šanci vydýchat.
V současném striktně profesionálním fotbalovém prostředí je 29letý útočník Hajduku Split něco jako George Best své doby. Bez přehánění.
„Je geniální. Nikdy jsem nehrál s lepším hráčem. A to jsem v AC Milán každý den trénoval s Kaká, Robinhem. Marko je ale ještě něco extra,“ popisuje Stefan Simič, který s Livajou nastupuje za Hajduk.
Teď bude následovat celá řada legend a mýtů, které se s Livajou pojí. Některé z nich budou třeba přitažené za vlasy, jiné čistá pravda. Jen to dokazuje, jak kultovní postavou reprezentační útočník v Chorvatsku je.
Kouří. Jako jeden ze tří hráčů kádru Hajduku má to privilegium, že je mu to tolerováno dokonce i přímo v klubu, prý má s pár spoluhráči vedle kabiny vyhrazenou místnost, kam se po tréninku zašije, rozjede playstation a u toho se čadí. Existují povídačky, že si zapálí klidně i v autobuse po cestě na zápas…
Když nehraje playstation, jsou jeho vášní karty, pořád otravuje okolí, ať si s ním dá karban o peníze. Anebo často navštěvuje kasina ve městě.
Doma ho vídají sporadicky, s o čtrnáct let starší manželkou, modelkou a fitness trenérkou Iris Rajčičovou, má dceru Elisabeth a syna Lorenza. Protože je buď samozřejmě v zaměstnání, nebo…
Na betonovém plácku ve Zvončacu, přímořské oblasti ve Splitu, na takzvané „Skalině“, hřišti, které je v půlce přeseknuté mírným schodem. Ten tam je jako přirozená překážka a taky jako symbol hravých Chorvatů, kteří se při zápase umí s takovou nerovností vypořádat. Kdo si to šel jen tak zkusit, v zápalu hry na schod zapomněl a přerazil se.
Tady se vlastně zrodil kurt Marka Livaji.
Na Skalině je často, válí tam nejčastěji s borci z Torcidy, muži z věrné frakce fanoušků Hajduku. Hraje se tři na tři s malým míčem, ještě menším než je třeba házenkářský.
„Tohle je naše základna, naše pravidla,“ hlásí věrní účastníci, mezi nimiž je Livaja jako doma. Říkají tomu Světový pohár a vítěz není ověnčen menším titulem než mistr světa. Právě tady začínal a taky na halových turnajích, což vypovídá mnohé i o jeho fotbalovém způsobu hry. Míč hezky pod podrážku, překulit…
V šestnácti letech, kdy přišel do dorostu Hajduku, měl futsal jako doplňkovou milovanou aktivitu a zúčastnil se halového turnaje známého jako Cetiri kafica, čtyři kavárny, ve Splitu mimořádná událost, na kterou chodí tisíce fanoušků. Mladý Livaja se svým týmem pokořil mužstva Ivana Perišiče, Ivana Rakitiče nebo Davora Šukera, prohrál až finále.
V klubu nesmí být pokutován, pokud...
Už tenkrát mu pro jeho horkou hlavu přezdívali chuligán, to se pak potvrdilo v mnoha jeho angažmá, která prošel.
Inter Milán, Lugano, Cesena, Atalanta, Rubin Kazaň, Empoli, Las Palmas, AEK Atény… Talent od přírody, ale nikde se neusadil. Až se vrátil před rokem a půl domů, do Splitu.
„Není místo, kde bych byl radši. A už odsud nikdy neodejdu,“ pronesl, když s velkou slávou podepisoval v Hajduku prodloužení smlouvy, což s neskutečnou radostí prožívali i fanoušci.
V klubu má postavení, kdy v podstatě podléhá jen prezidentovi. K tomu se váže další legenda, Livaja nesmí být pokutován, jedinou páku na něj má právě jen předseda Marin Brbič. Když je na žlutých kartách a ví, že příští zápas nebude moct hrát, celý týden má volno, netrénuje.
Ale pak přijde na hřiště, a válí. V posledních šedesáti soutěžních utkáních dal čtyřicet gólů. Hrál dokonce i v den smrti svého otce. Letos 22. srpna se Milan projížděl na motorce severně od Splitu ve městě Kaštel Sučurac, měl nehodu a na místě zemřel.
Livaja se to dozvěděl, a přesto i s tímto vědomím nastoupil k utkání v Osijeku. Jeho tým prohrál 1:2, on ale dal gól…
Ten poslední, který vstřelil, přinesl tři body jeho Chorvatsku. Otáčel díky němu vývoj zápasu proti Kanadě a svou zemi přiblížil postupu do osmifinále. Po kolenou se sklouzl po trávníku, řval.
S láskou a vášní, s jakou válí na Skalině.
Skupina F
| Z | V | R | P | Skóre | B | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. Maroko |
|
3 | 2 | 1 | 0 | 4:1 | 7 |
| 2. Chorvatsko |
|
3 | 1 | 2 | 0 | 4:1 | 5 |
| 3. Belgie |
|
3 | 1 | 1 | 1 | 1:2 | 4 |
| 4. Kanada |
|
3 | 0 | 0 | 3 | 2:7 | 0 |
