Celé jaro hájí barvy Libuše v pražském přeboru, teď krotí na trénincích střely českých reprezentantů. Fotbalový brankář Dominik Rodinger si vychutnává neobvyklé zpestření své zvláštní kariéry, kterou provázejí vzlety i pády. Už samotná příprava s hráči národního týmu je pro něj vzpruhou, od nové sezony by Rodinger rád svoje jméno oprášil i na české ligové scéně.
Ale teď si užívá na svůj záskok u reprezentace, kde na dobrovolných trénincích zastupuje zatím absentující trio Petr Čech, Jaroslav Drobný, Tomáš Vaclík. "Z Libuše do repre, to je pecka. Plním si takový malinký sen. A až přijede Čechíno s ostatníma klukama, sbalím si věci a pomažu zase zpátky," líčil v dnešním rozhovoru s agenturou ČTK Rodinger.
Šestadvacetiletý gólman si na stadionu Evžena Rošického na pražském Strahově teď rád vybavil své vzpomínky z dob svého působení u jednadvacítky. Na trénincích se teď znovu potkává s bývalými reprezentačními spoluhráči obránci Gebre Selassieem a Suchým a útočníkem Pekhartem. A záložníka Jiráčka zná ze společného působení v Plzni.
"Tím, že se s kluky znám, je pro mě i na tréninku všechno jednodušší. Fakt si připadám jako před lety v jednadvacítce. Přitom to je už tak dlouho, fotbalový život ubíhá šíleným tempem," vzpomínal Rodinger na své pět let staré vystoupení v juniorském výběru.
Zatímco Gebre Selassie, Suchý, Pekhart a Jiráček našlápli svoji kariéru v seniorské reprezentaci i uznávaných zahraničních soutěžích, Rodingerova kariérní sinusoida je teď dole. Ale ne tak dole jako před šesti lety, kdy byl po následcích těžké autonehody rád, že přežil.
Angažmá v pražské Libuši, která hraje pátou nejvyšší soutěž, Rodinger nebere jako degradaci. Poté, co se loni vrátil z angažmá v krachujícím třetiligovém španělském klubu CD Badajoz a během podzimu se rozešel s prvoligovou Příbramí, Rodingerovi štace v páté nejvyšší soutěži prý přišla vhod. Ve svém mateřském klubu ožil.
"Byl jsem v situaci, kdy jsem už fakt potřeboval pravidelně chytat. Mohl jsem jít dělat náhradníka do jednoho z ligových klubů, ale nemělo by to moc smysl. Teď jsem spokojený a zase v rytmu. V Libuši jsem vytížený, zápasy tam nejsou svázané taktikou. Za zápas musím řešit třeba sedm gólovek," usmíval se Rodinger, který v roce 2009 se Slovanem Bratislava získal slovenský titul a zahrál si i v evropských pohárech.
"Post gólmana je specifický. Ani v nižší soutěži nemusí jít výkonnost automaticky dolů. Ve finále je jedno, jestli chytám střely hráčů z nároďáku, nebo od Pepíka a Jindry v pražském přeboru. Práce gólmana je všude stejná: šance je šance, zlikvidovat ji musím stejně," přemítal Rodinger.
Netají ale, že by se brzy zase rád posunul v hierarchii soutěží výše. A nosí v sobě velkou touhu: obléci dres vršovických Bohemians 1905, kde nakoukl do velkého fotbalu. "Je to můj sen a každý to ví. Ale nedokážu říct, do jaké míry to je reálné," krčil rameny Rodinger.
Jedno ví jistě: nerad by ve své ligové bilanci měl zapsané jediné odchytané utkání v dresu konkurenčních Bohemians Praha ze Střížkova, jejichž branku hájil před třemi lety při porážce s Kladnem 1:4. "Tímhle zápasem bych ligovou kariéru fakt zakončit nechtěl. Strašně rád bych se někde v lize prosadil. Ale vím, že potřebuju i velkou kliku," prohlásil Rodinger, který zvažuje i další působení na Slovensku či ve Španělsku.
