Holek: Jsem introvert. Rozkoukávám se

Ve čtvrtek nad ránem sundal tašku z jezdícího pásu a namířil si to skrze halu Starého ruzyňského letiště. V tom jej zastavil trenér Bílek, vzal si ho stranou a cosi mu povídal. Ještě než se rozloučili, poklepal mu po ramenou. „Říkal mi, že je potřeba, abych zamakal v klubu. Protože první zápas na jaře jsem za Dněpr nehrál. Je mi jasné, že by bylo dobré, kdyby se to otočilo a já zase pravidelně nastupoval,“ pověděl Holek.

O vašem výkonu se kouč nezmínil?
„To také, prý byl se mnou spokojený. Jsem šťastný, že jsem od něj dostal důvěru. Snažil jsem se předvést co nejlepší výkon, doufám, že jsem úplně nezklamal.“

Proč taková skromnost? Z vašeho výkonu přece musíte mít dobrý pocit.
„Neviděl jsem to z boku, v televizi. Těžko soudit.“

Z tribuny to vypadalo hezky.
„Myslíte? (usměje se) Ale jo, pocit ze zápasu mám dobrý, dal jsem do toho maximum.“

Jak se vám hrálo s Plašilem a Rosickým po boku?
„Byla pro mě čest si s nimi zahrát. Samozřejmě se mi s nimi hrálo skvěle.“

Očividně vám seděla i spolupráce s Tomášem Hübschmanem, oporou Doněcku. Váš „ukrajinský“ defenzivní štít solidně fungoval.
„Měli jsme podobné role. Bylo důležité, aby v momentě, kdy jeden z nás podporoval útok, aby ten druhý zůstal ve své pozici vzadu. Posouvali jsme se vedle sebe, myslím, že to bylo dobré. Tomáš je pracovitý, vyhrává osobní souboje."

Věříte, že jste se výkonem v Glasgowě usídlil v národním týmu natrvalo?
„Na to je ještě brzo říkat podobné soudy. Nebyl tady například Honza Polák ani další hráči. Uvidíme, záleží na trenérovi, jestli mě bude zvát dál.“

Čekal jste, že se objevíte v základní sestavě?
„Pan Bílek se mnou mluvil den před utkáním, na úterním tréninku jsme pak zkoušeli různá herní cvičení v jedné sestavě. Takže z toho se to dalo trošku odvodit.“

Čili jste to věděl s předstihem. Jak se vám usínalo?
„Velice dobře. (směje se) Před zápasem tam byla lehká nervozita, ale nebyla přehnaná. To by jinak bylo špatné.“

Je pro vás složitější prosadit se, když jste, v uvozovkách, reprezentační zelenáč?
„Jistě, absolvoval jsem s reprezentací teprve druhý sraz, spíš se zatím ještě rozkoukávám. Třeba na pokoji jsem byl s brankářem Michalem Daňkem, kterého jsem předtím vůbec neznal.“

Premiéra Holka v reprezentaci. • ČTKMáte problém zapadnout do kolektivu?
„Přiznávám, že jsem založením introvert, ovšem problémy zapadnout do mužstva jsem nikdy neměl. Takže ani teď.“

Když se celkově ohlédnete za srazem, převládají pozitiva?
„Výsledkově ne. Avšak myslím, že hra celého mančaftu nebyla vůbec špatná, vytvořili jsme si několik šancí. Bohužel jsme žádné neproměnili a nakonec z jedné skotské inkasovali. Myslím, že se nemáme na co stydět. Já osobně jsem si zápas užil, po delší době jsem si zahrál kvalitní utkání.“

Proč po delší době?
„Protože na Ukrajině byla měsíc příprava. A také myslím, že v tamní lize mají velkou kvalitu spíš jen zápasy s Dynamem Kyjev nebo Šachtarem Doněck. Jsem tedy rád, že jsem si mohl teď zahrát za reprezentaci.“

V čem byl duel se Skoty jiný než na jaký jste zvyklý z klubu?
„S kluky, kteří působí ve špičkových evropských klubech, je radost hrát, mají obrovskou kvalitu. Odlišný byl i náboj zápasu.“

V Dněpropetrovsku jste přišel o místo v sestavě. Z jakého důvodu?
„Klub nakoupil v zimě nové hráče do zálohy, ve středové řadě je teď velký přetlak. Musím o triko tvrdě bojovat.“

Zlomí se to v dohledné době?
„Uvidíme tenhle půlrok. Já však doufám, že už další zápas budu hrát a prosadím se. Šance určitě je, první utkání nám totiž nevyšlo, trenér nebyl spokojený s některými hráči. Snad mě tam dá, a já ho přesvědčím.“

Už jste si na Ukrajině zvykl?
„Ze začátku jsem zažíval krušné chvilky, byl jsem tam sám. Jenže postupem času jsem si přivykl. Teď, co do Dněpru přijel Lašty (pozn. – brankář Jan Laštůvka) na to nejsem sám. Můžu si pokecat česky, a to je hned jinačí.“