TOP sestava Premier League: hvězdy, Američan či kladivo z Nového Zélandu
Sezona Premier League se přehoupla do své druhé poloviny a je tak možné začít bilancovat, jak se jednotlivcům povedla první část nynějšího ročníku. Některé hvězdy potvrzují svůj lesk, jsou ale i tací, kteří září nečekaně. Podívejte se na ideální jedenáctku první poloviny sezony ostrovní soutěže, hráči jsou seřazeni dle postů od brankáře.
Jordan Pickford
brankář (Everton)
Mohl tu být Matz Sels (Nottingham), David Raya (Arsenal), Mark Flekken (Brentford) nebo i Kepa (Bournemouth), ale 30letý Angličan s přezdívkou Speedy, od roku 2018 jednička Three Lions, je tím, co stojí mezi Toffees a propastí zapomnění, čímž obtiskuje své jméno ještě hlouběji do klubového folklóru. Sedmkrát udržel čisté konto, včetně nul s Arsenalem, Chelsea či Newcastlem. To, že ho fanoušci vyhlásili nejlepším hráčem Evertonu čtyři sezony po sobě, má své opodstatnění. Bez něj by jim zazvonila hrana.
Trent Alexander-Arnold
pravý bek (Liverpool)
Žádný obránce v historii Premier League se nechlubí tolika asistencemi jako on (87). Od debutu před osmi lety sepsal víc gólových not jen Kevin De Bruyne, Mohamed Salah a Son Heung-min. Trent je nejkreativnějším bekem, ale jestli nás tato sezona něco naučila, tak to, že bychom měli přestat říkat, že neumí bránit. Kdysi to pravda možná byla, pod Slotem ne. Přitáhne si ho do náručí Real Madrid?
Virgil van Dijk
stoper (Liverpool)
Imperious. Ve 33 letech neupadá, ale zažívá cosi jako renesanci. Dřív plnil roli strážce Kloppovy vysoké obranné řady, pivota, čističe, zametače, všechno dohromady, a vždy to dělal nadmíru sebevědomě, s výrazem člověka, který má svět na své straně. Pod Slotem je defenziva Reds klidnější a Van Dijk, do něhož můžeš škrábnout a vespod narazíš na žulu, z tohoto mnohem méně zběsilého přístupu těží.
Gabriel Magalhaes
stoper (Arsenal)
Těžko volit mezi ním a obdobně výtečným Salibou. Buď jak buď, jejich partnerství zdobilo Gunners jak v minulé, tak v této sezoně. Přiklonili jsme se k Brazilci, především kvůli neobyčejné gólové bilanci. Co se týče rohových kopů, Arsenal drtí všechny, a Gabriel je trumfem numero uno: z jeho 17 tref v Premier League jich padlo 90 procent z rohu (15) a všechny hlavičkou. Hrubá síla, rozběh, načasování – to se brání ztuha. Stejně jako jeho výbušnost a hlad po balonu.
Antonee Robinson
levý bek (Fulham)
Byl někdy v nominaci na ideální jedenáctku Američan? Clint Dempsey si svého času získal srdce Fulhamu (2007–12), ale Robinson, který se prohání po levém křídle Cottagers s kapitánskou páskou, je první, komu se to podařilo. Vždy byl obdařen extra kondicí a atletickou zdatností, a pod Marcem Silvou ten trysk a bleskové náběhy sladil s defenzivní odolností a přínosem v útoku: všech 7 asistencí přišlo z otevřené hry, což svědčí o jeho efektivitě.
Moisés Caicedo
středopolař (Chelsea)
Nějakou dobu to trvalo, ale 25letý Ekvádorec, který ohromil pod De Zerbim v Brightonu (2022–23), dokazuje, že si zaslouží každý cent ze své přestupové částky (115 milionů eur), když se skvěle přizpůsobil požadavkům Marescova stylu. Není jen jedním z nejchytřejších středopolařů, ale životabudičem Blues, štítem, který vyhrává souboje, generuje spoustu energie a vycítí nebezpečí. A taky box-to-box záložníkem s vysokou mírou spolehlivosti při distribuci míče.
Ryan Gravenberch
středopolař (Liverpool)
Jedním z největších taktických potěšení této sezony bylo sledovat, jak se 22letý Nizozemec sžívá s jemnými reformními návrhy Arneho Slota a následně rozkvétá jako záložník, který vyřešil dlouholetý liverpoolský problém s číslem 6. Našel svůj rytmus a stal se a) kvalitním stresorem pro soupeře, b) úchytkou ke štěstí a pohodě anfieldských zdí. Na podrážkách nemá nože ani holdery, ale vybruslí z každé kaše i obklíčení, a k tomu ta elegance a ladný dotek.
Mohamed Salah
pravé křídlo (Liverpool)
Prožívá statisticky nejbrilantnější rok. Prohnal se do čela žebříčku nejlepšího poměru odehraných minut a gólů + asistencí v dějinách Premier League (17+13 v prvních 18 utkáních). Má našlápnuto k fascinujícím číslům a podle všeho nepředstihne jen Cantonu, Drogbu, Balea, Van Persieho či Luise Suáreze, ale i rekordmana Thierryho Henryho (24+20/2002–03). Salah způsobil, že se výjimečné věci zdají být prosté, a jeho velikost někdy považujeme za samozřejmost.
Cole Palmer
ofenzivní záložník (Chelsea)
Angličtí novináři vtipkují: je tak dobrý, že dělá modela pro Burberry. Přezdívka Cold Palmer neznačí, že by byl společensky neobratný, necítící rampouch, nebo si myslel, že štěňata nejsou roztomilá, vystihuje jeho povahu a temperament před brankou, kde je chladný jako kus ledu. Přestup, který přišel jako by odnikud, a přesto jde o kapitální byznys, nejznamenitější od roku 2012, kdy Chelsea podepsala 21letého Belgičana jménem Eden Hazard.
Bukayo Saka
levé křídlo (Arsenal)
No dobře, Saka není levé křídlo. Jenže Salah, Palmer a Saka jsou bezkonkurenční, a přitom osidlují prakticky totožnou část hřiště, takže sorry, nějaké přeskupování a přehazování je nutné, abychom je sem vměstnali. A vlastně proč ne, londýnský rodák, který má za Arsenal bilanci 250 zápasů, 67 gólů a 62 asistencí (23 let), je čistokrevný talent, dostatečně univerzální, aby si poradil i na opačném kraji. A navíc: ryze levých, skutečně nepřehlédnutelných křídel v PL moc není.
Chris Wood
útočník (Nottingham Forest)
Stejně jako Gravenberch i on dosvědčuje starou pravdu, že neexistuje špatný hráč, jen dobrý hráč ve špatném kontextu, a jejich výrazné postavení v tomto ročníku je povzbuzující. Haaland? Isak? Jackson? Ano, mohli by tu vystupovat taky, ale 33letý Novozélanďan má zvláštní romantiku. Slouží jako žebřík k nebývale vysokým nottinghamským metám, upoutá průbojností v pokutovém území, vzdušnou dominanci (191 cm) a gladiátorským šarmem sympaťáka, který naplňuje krédo: chlapi nebrečí, chlapi se perou.
