Buduje si respekt. Přirozeností, pokorou, ale zejména výkony. Před týdnem Tomáš Koubek vynuloval střelce silného Lyonu, nyní na trávníku Caen nepustil za svá záda dva pokutové kopy. „Byl to bláznivý zápas. Soupeř neproměnil dvě penalty, přesto padly čtyři branky,“ diví se výsledku 2:2 neochvějná jednička Stade Rennes, osmého celku francouzské Lique 1.
Už takové utkání zažil. Ještě v Hradci Králové. V lize proti Příbrami, kdy také čelil dvěma pokutovým kopům. „Jednu jsem chytil Romanu Bednářovi, druhou proměnili,“ loví ve vzpomínkách Tomáš Koubek. Nyní ale žije přítomností. Do francouzské ligy se zamiloval.
V Caen jste sehráli málokdy vídané utkání. Konečný výsledek 2:2, dvě neproměněné penalty domácího celku. Slušná divočina, že?
„Byl to bláznivý zápas. Caen neproměnilo dvě penalty, přesto padly čtyři branky. Hrálo se na těžkém terénu, zápas to poznamenalo. Soupeř v momentě, kdy prohrával, volil jednoduchou taktiku centrů, nakopávaných balonů a osobních soubojů. Zápas tak sice nabídl plno šancí, ale obecně to asi nebylo tolik o fotbalové kráse. Strašně mě mrzí, že jsme to nedotáhli ke třem bodům, v tabulce by nám hodně pomohly. Na druhou stranu musíme vzít remízu s respektem. Byl to strašně těžký zápas, náš tým není stavěný na fyzickou bitvu. I tak jsme podali dobrý výkon.“
Uvízl vám v paměti podobný zápas?
„Ano, ještě v Hradci Králové. Čelil jsem dvěma penaltám v domácím utkání proti Příbrami. Jednu jsem Romanu Bednářovi chytil a druhou proměnili. Takže dosavadním vrcholem byla jedna chycená penalta ze dvou. Teď jsem u jedné střely dobře tipnul stranu a hráč branku přestřelil, při druhé jsem opět vystihl směr a ránu vyrazil. Těší mě to, jsem spokojený, ale raději bych bral tři body.“
Nedávno jste se prostřednictvím sociálních sítí vyjadřoval k problematické kvalitě rozhodčích ve Francii. S penaltami v Caen jste neměl problém?
„Jo, tentokrát v pohodě. Předtím to byla reakce na jednoho z followerů na Twitteru, který kritizoval neodpískanou penaltu v Lyonu. Chyb bývá v zápasech dost… Ovšem pro rozhodčí jsou utkání ve Francii těžký, hrají se v obrovské rychlosti. Nepomohly ani problémy s videem, které nejdříve fungovalo, zničehonic začaly technické potíže. U videa i goal-line technology. Bylo kolem toho dost zmatků, rozhodčí to zbytečně dostávalo pod tlak. Chápu, že chyby k fotbalu patří. Rozhodčí jsou jenom lidi, ve Francii i v Česku.“
V Lique 1 padá oproti předchozím sezonám víc branek. Bezgólové výsledky jsou zřejmě minulostí. Pochvalují si ve Francii proměnu soutěže?
„Rozhodně, soutěž fanoušky baví. Je hodně rychlá, přináší spoustu gólových situací a šancí. Je tu hodně rychlých hráčů s výjimečnou individuální technikou, zápasy se hrají stylem nahoru – dolů. Velkým bonusem jsou krásné stadiony, každý zápas je pro mě velkým zážitkem. Pořád si udržuji nadšení, které mě chytlo při prvním zápase.“
Vzpomenete si ještě na nedávný zápas s Guingampem, kdy jediná branka padla v nastaveném čase poté, co jste se nestihl vrátit do branky a Yeni N´Gbakoto vás z velké dálky přeloboval? Vyčítal jste si ten moment?
„Ne. Samozřejmě jsem mohl stát na čáře, ale to není styl, na kterém pracujeme a který se tu ode mě požaduje. Je třeba ocenit i způsob, jakým to ten hráč trefil. Několikrát za sebou by to asi nedal, nicméně tenhle moment zvládl skvěle. Ani trenéři mi nic nevyčítali. Zklamaní jsme samozřejmě byli všichni, ale nikdo mi nic neříkal. Hned jsme se koukali dopředu.“
Pak jste mužstvo podržel vychytanou nulou v Lyonu, teď vám skvěle vyšlo další utkání.
„Ve fotbale to tak bývá, výkyvy budeme chtít minimalizovat. Chceme útočit na pohárové příčky a k tomu potřebujeme ještě hodně bodů. Některé zápasy jsme letos v posledních minutách zachránili, proti Guingampu jsme naopak po našem rohu inkasovali. Doufali jsme v rozhodující branku, místo toho jsme za dvacet sekund inkasovali. Fotbal je krásný, někdy bývá krutý. Lepší stranu jsme poznali v Lyonu. Byli jsme za outsidery, přesto si odvezli vítězství 2:0.“
