Vilanova: Přemýšlivý introvert, který může i Messiho posadit na lavici
ONLINE 19:50 | Tito Vilanova – jaký člověk a trenér to vlastně je? Takhle otázka nezmizela z fanouškovských debat ani před prvním ligovým El Clásikem nového kouče Barcelony. Je to logické: Guardiolův nástupce o sobě nerad mluví a už vůbec nechce být středem pozornosti.
Miluje dlouhé procházky. Baví ho vaření. Zajímá se o lední hokej. A založením je introvert. Takový je Tito Vilanova, pro mnohé málo známý kouč.
Zároveň však vede nejsledovanější fotbalové mužstvo na světě. Téměř denně ho pronásledují televizní kamery. Čelí enormnímu stresu. A o anonymitě na veřejnosti si může nechat jen zdát.
Tito Vilanova – tak se jmenuje chlapík, v němž se vaří tyhle kontrasty.
„Lepšího trenéra si Barcelona po Guardiolovi nemohla vybrat,“ konstatoval pro španělský list Marca Ferran Manresa.
Že vám ani tohle jméno nic neříká? V Katalánsku je to populární fotbalový trenér, dnes už v důchodu. Jeho rukama prošel i střední záložník Vilanova. Nebyl to hráč s talentem od Boha typu Maradony, ale ani žádné úplné béčko.
Jinak by to nedotáhl ke tříletému kontraktu v prvoligovém klubu Celta Vigo, byť za tu dobu nasbíral pouze 26 startů v elitní španělské soutěži.
„Jeho největší předností byla přemýšlivost,“ vzpomíná Manresa. „Tím si získával respekt okolí,“ dodává.
Myslitel, to slovo vystihuje Vilanovu nejlépe. Shodují se na tom všichni, kdo ho měli možnost poznat zblízka. Pepe Guardiola není výjimkou. „Byl jsem jen tiskovým mluvčím našich společných myšlenek,“ nezastíral.
Právě tihle dva se potkali jako mladí začínající trenéři v pověstné barcelonské akademii a okamžitě si padli do noty. Měli stejný pohled na to, jaký fotbal by chtěli hrát i na to, jak ho učit. Když se sešli u barcelonské rezervy, vysloužili si přezdívku bratři.
„Jejich fotbalová filozofie je naprosto totožná, ale jejich osobnosti jsou úplně odlišné. Pep byl motivátor, Tito je myslitel,“ shrnul to pro BBC katalánský rozhlasový reportér Carles Escolan.
Tandem G+V fungoval báječně. S „béčkem“ vybojoval postup o patro výše a po přesunu k A–týmu Barcelony doslova exceloval: s katalánskou perlou vyhrál 14 velkých trofejí.
Smetanu slíznul především Guardiola. On byl hlavním koučem, on měl poslední slovo v kabině, on emotivně koučoval tým, on komunikoval s médii. Pak oznámil, že končí a za nástupce doporučil svoji pravou ruku. Šéf klubu na to dal razítko.
Vyvolalo to smíšené ohlasy. Barcelonští příznivci nic nenamítali, neboť Vilanova byl pro ně jasným garantem pokračování Guardiolovy cesty. Jenže lidé, kteří nevidí dovnitř klubu, neskrývali rozpaky.
„Dočká se povýšený asistent v šatně s tolika hvězdami respekt? Vždyť za sebou nemá kariéru excelentního hráče Barcelony i španělské reprezentace jako Guardiola,“ uvažovali nahlas.
Znalcům prostředí nad podobnými spekulacemi cukaly koutky smíchem. „Tito vedl Messiho, Fabregase, Piqueta už v žácích. U těch kluků má nesmírný respekt,“ zdůrazňuje Manresa.
„Jestli je někdo, kdo může posadit Messiho na lavičku, je on, protože Messi to od něj unese,“ doplňuje.
O vztahu hráčů k Vilanovovi vypověděla leccos už příhoda z doby, kdy byl ještě Guardiolovým asistentem. Tehdy mu lékaři našli najednou nádor na slinivce, takže místo na utkání Ligy mistrů na hřišti AC Milán musel narychlo na pětihodinovou operaci. Tým tenkrát tahle zpráva hodně vzala. Ale taky posloužila jako motivace.
„Hráli jsme za Tita. Vítězství patří jemu,“ vzkázal po zápase do nemocnice Xavi.
Pacient se rychle uzdravil a do šatny se vrátil mentálně ještě silnější než před zákrokem. Ještě více si uvědomil sílu opravdových hodnot. Proto se nebál převzít od kamaráda Guardioly záštitu nad barcelonským áčkem.
V její kabině hráčům opakuje, že se není třeba se obávat porážek. „Ale jen pokud víme, že jsme předvedli všechno, na co jsme měli a vypracovali si dostatek brankových šancí. Pak není prohra ostudou a patří k fotbalu.“
Porážky se však v tomto ročníku španělské ligy, ani Ligy mistrů jeho tým ještě nedočkal. Vilanova věří, že to bude platit i po dnešním El Clásiku.
| Tito Vilanova a jeho milníky |
1969: narozen v Bellcaire d Emporda 1988: přichází do mládežnické akademie Barcelony, ale do prvního týmu se nikdy neprosadil. 1992: přestup do Celty Vigo 2002: start trenérské dráhy v barcelonské akademii 2007: stává se Guardiolovým asistentem u barcelonského „béčka“ 2008: přesouvá se s Guardiolou coby asistent k A–týmu 2012: povýšen na hlavního kouče prvního mužstva |
