Rozhodčí Damková upřednostnila UEFU, kandidovat na předsedkyni FAČR nebude
ROZHOVOR - Bývalá prvoligová rozhodčí Dagmar Damková se předsedkyní Fotbalové asociace České republiky nestane. Sama stáhla kandidaturu, protože by se tak musela vzdát členství v komisi rozhodčích UEFA, kam byla v červnu zvolena. To se dozvěděla na zasedání v Nyonu. „Rozhodování bylo snadné. Tahle práce mě naplňuje,“ vysvětluje, proč dala přednost pozici v mezinárodní federaci. Na další posty však kandiduje.
„Nejprve se musím optat na UEFA, zda má kandidatura na předsedkyni FAČR nevadí v komisi rozhodčích,“ prohlašovala Dagmar Damková, když veřejně odtajnila touhou stát se nejvyšší představitelkou českého fotbalu. V Nyonu se však dozvěděla, že to dohromady nepůjde.
Jak jenání v Nyonu probíhalo? Sama jste požádala, aby vám dali dobrozdání?
„Byla jsem o tom informována. Všichni členové sledují dění v zemích UEFA, věděli, že zvažuju kandidaturu. Stanovisko mi nebylo sděleno v rámci jednání komise, ale předsedou panem Villarem. Taková jsou totiž pravidla. Pokud bych se stala předsedkyní českého fotbalu, nemohla bych pracovat v komisi. Ať se rozhodnu.“
Tomu nerozumím. Právě předseda komise Angel Villar Llona je i nejvyšším mužem španělského svazu. Proč on může a vy ne?
„To je jiná situace. Předsedové a místopředsedové všech komisí UEFA jsou bráni jako politická funkce a právě mají ve svém svazu zastávat co nejvyšší postavení. Takže když to řeknu zjednodušeně, mohla bych být předsedkyní komise UEFA a ne pouhou členkou. Tak to prostě je.“
Měla jste čas na rozmyšlenou, nebo jste byla postavená před hotovou věc okamžitého rozhodnutí?
„Ne, zvažovala jsem to několik dnů, vyslovila jsem se až na závěr jednání. Nakonec to nebylo tak složité, věděla jsem, že dám přednost komisi UEFA. Řekla jsem jim – chci být tady, to mě naplňuje. Pískala jsem šestnáct let, takže budu pokračovat v tom, čemu rozumím.“
Přesto, nejste zklamaná, že jste ani nemohla o funkci bojovat?
„Je mi to líto, protože šance být zvolená byla. Šla jsem do toho, protože bych chtěla pomoct českému fotbalu, protože si myslím, že je na dně. Na druhé straně i z mé pozice členky komise rozhodčích UEFA mu můžu hodně prospět. Nikdo před tím v ní z našeho fotbalu nebyl, už tohle je obrovská čest. Takže i tohle považuju za úspěch celého českého fotbalu.“
Na místopředsedkyni za Čechy však nadále kandidujete. To ničemu neodporuje?
„Ne, to je možné, stejně jako na další místa ve výkonném výboru. To jsem si nechala potvrdit.“
Dostala jste od fotbalových složek, okresů, krajů i klubů dosti velkou podporu. Přenesete ji na někoho ze zbývajících kandidátů?
„Určitě se se všemi sejdu a budeme nadále pokračovat.“
Ke komu máte blíže – k panu Peltovi, či Rajchlovi?
„Nebudu to říkat přes noviny. Vždycky jsem si přála, aby volba byla férová. Proto se nejprve sejdu s nimi.“
Ale zveřejnili svůj program. O tom snad mluvit můžete. Který se vám líbí víc?
„Je velký rozdíl něco si někde přečíst a pak si s nimi konkrétně promluvit. Na tom bych to nechala, až si spolu promluvíme. Pak bych mohla říct, kdo je mi svým programem bližší. Teď jenom řeknu, že oba mají přibližně stejnou šanci vyhrát.“
Prostor se pro vás ovšem otevře pouze v případě, když místo uvolní Jindřich Rajchl, tedy když se stane předsedou. Není tedy už dané, za koho budete lobbovat?
„To je pravda. To je další věc. Já mám však podánu kandidaturu i do výkonného výboru za ligu, takže se na valné hromadě toho může přihodit víc. Jsem připravená na všechny posuny.“
S deklarovanou podporou se ovšem stáváte velice silnou partnerkou. Uvědomujete si to?
„Trošku ano. Uvidíme. Ale znáte to. Lidi jsou pouze lidi.“
O funkci předsedy usiluje i záhadná bytost, Martin Šifalda, což je váš kolega-rozhodčí z okresu Most. Znáte ho?
„Jen jméno. Vím o něm, že píská, ale to je všechno.“
Co soudíte o jeho kandidatuře?
„Tu nechávám bez komentáře. Ale všichni víme, že se bude rozhodovat mezi Peltou a Rajchlem.“
Vy se k nejvyššímu českému trůnu můžete dostat druhou cestou: nejprve získat post předsedkyně komise UEFA a pak útok na české pozice. Je to tak?
„Ano, pak už by to šlo.“ (smích)
Takže se všechno třeba jen odsouvá?
„Možná. Řeknu to asi takhle – v budoucnu nic není vyloučeno. Ale dopředu něco prohlašovat je nesmysl. Ono jde i o to, kdo bude ve výkonném výboru. Pokud by tam byli lidi, s nimiž bych nechtěla spolupracovat, tak by bylo zbytečné kandidovat. Já jsem nyní ráda za to, co mám a kde jsem. Předsedkyně FAČR by bylo něco navíc.“
Nyní jste jedinou ženou v důležité komisi UEFA. Jak to bylo prezentováno?
„Předseda Michel Platini tam sice nebyl, ale entrée, které mi udělal předseda komise rozhodčích pan Villar, bylo neskutečné. Představil mě na semináři top rozhodčích, kde byli i naši Královec a Kovařík. Řekl, že jsem ta nejlepší rozhodčí, kterou kdy poznal, a nikdo mi nebude ubližovat. Kluci mi pak říkali, že měli úplně husí kůži. Že byli hrozně na naši zem hrdí. Bylo to něco úžasného.“
